Paleontologie je z mnoha hledisek krásnou vědou. Mezi hlavními věcmi, které ji činí tak populární, je i schopnost neustále vědce (a posléze laickou veřejnost) překvapovat. Ve 160 milionů let dlouhé historii nadřádu Dinosauria přitom o překvapení není nouze. Mnozí dinosauři byli svou fyziologií pozoruhodně bizarní. Jen několik nálezů si však může osobovat právo nazývat se skutečně "zvláštním" dinosaurem.
Mezi tyto patří i staronový druh sauropodního dinosaura, který dostal vědecký název Nigersaurus taqueti. Chicagský občasný maratónec (s osobním rekordem 3:16 hod.) a především známý paleontolog Paul C. Sereno opět zaujal veřejnost prezentací nového vzhledu poměrně neobvyklého sauropodního dinosaura, popsaného v roce 1999 pod zmíněným názvem. Robustní čtyřnohý dinosaurus žil před asi 110 miliony let (v celkovém rozmezí 119- 99 Ma, což odpovídá křídovým stupňům Apt a Alb) na území dnešní severní Afriky (jižní okraj Sahary, stát Niger).
Patřil do zvláštní čeledi středně velkých sauropodů z příbuzenstva diplodokoidů – zástupců skupiny Rebbachisauridae. Nešlo tedy o žádného giganta, jeho délka činila "jen" asi 9 metrů, což je pouhá čtvrtina délky jeho největších příbuzných z podřádu sauropodních dinosaurů. První nálezy tohoto druhohorního zvířete spadají již do 50. let minulého století, kdy na ně narazila francouzská expedice. V roce 1976 pak francouzský paleontolog Philippe Taquet tento druh formálně pojmenoval. O čtvrtstoletí později zvolil Dr. Sereno druhové jméno „taqueti“ na jeho počest.
Dříve špatně zachovalá lebka, unikátní svými "ultratenkými, jakoby papírovými" stěnami, byla poprvé dobře rekonstruována až roku 2005. Kosti lebky byly totiž do značně vysoké míry pneumatizované a proto také při objevu disartikulované. Teprve letos Dr. Sereno a kolegové prezentovali svou kompletní a přesvědčivou rekonstrukci krania nigersaura, založenou mj. i na využití počítačové tomografie.
První, co na kostře upoutá pozornost odborníka, je podivně široká tlama a přítomnost zubních baterií o 500 až 600 postupně vyměňovaných zubů. Zuby měly tvar drobných semknutých lopatek a dinosaurus měl zásobu mnoha dalších pro jejich výměnu po opotřebování. Šířka tlamy poněkud připomíná rozšířený konec trubice vysavače a podle paleontologů, podílejících se na nové studii je srovnání dinosaura s touto nezbytnou domácí pomůckou skutečně na místě. Podle Serena totiž nigersaurus opravdu "luxoval" přízemní vegetaci.
Dalším zajímavým aspektem na kostře tohoto dinosaura je totiž právě adaptace pro přízemní spásání vegetace, jako u dnešního skotu. Krk nigersaura byl relativně krátký a orientovaný směrem dolů, takže jeho hlava se pohybovala blízko u země. Tvar tlamy se také hodil spíše ke spásání přízemní vegetace než k obírání listů či větví ze stromů. Je to tedy další pádný důkaz pro tvrzení, že někteří diplodokoidi nenosili svůj dlouhý krk vztyčený nad rovinou těla.
Připraveno ve spolupráci s Wildprehistory,
Prameny: PLOS, National Geographic