O.S.E.L. - Udržitelnost životního prostředí po Rakousku
 Udržitelnost životního prostředí po Rakousku
Evropská environmentální agentura (EEA) posuzovala evropské státy v roce 2002 podle ekologické šlápoty (zatěžování přírody člověkem). Zjistila, že přírodu nejméně zatěžují Rumunsko a Bulharsko, nejvíce Finsko. Rakousko patřilo do té horší poloviny. Rakouská vláda se s tímto negativním hodnocením a hořkým výsledkem musela nějak vypořádat a zadala proto Rakouské hospodářské komoře nepřímo státní úkol. Ta po letech vědeckého bádání přišla s novou soutěží mezi evropskými státy a umístila Rakousko na první místo a Rumunsko a Bulharsko na poslední místa.


 

 

Zvětšit obrázek
Rakousko na 1. místě – díky nejlepšímu průměrnému umístění v 36 ukazatelích.

30. srpna 2007 uveřejnily rakouské deníky výsledky studie Rakouské obchodní komory (Wirtschaftskammer Österreich, WKÖ) s názvem „Soutěž o udržitelnost životního prostředí“ (Nachhaltigkeitskontest). Hodnotily se pouze evropské státy. Tituly článků ve všech novinách měly v podstatě stejný tenor: „Rakousko je první v žebříčku ochrany životního prostředí“. Rakouská vláda dokonce studii veřejně pochválila. Novinové články ukazovaly sloupkové diagramy s čísly, které určily pořadí evropských států. 
 

Z článků nebylo možné se dozvědět, jak komora k pořadí dospěla. Vyžádal jsem si od autorů Stephan Schwarzer (stephan.schwarzer@wko.at) a Christoph Haller (christoph.haller@wko.at) data, z kterých vycházeli, a popis metody výpočtu. Autoři popis metody ani po více jak dvou měsících nedodali (do 19.11.2007). Posoudit lze tedy pouze dodané grafy. Podle WKÖ zvítězili Rakušané proto, poněvadž mají nejlepší management životního prostředí, nejlepší biozemědělství a největší podíl vodních elektráren na celkové produkci elektřiny.


Po zběžném prohlédnutí dodaných materiálů je nápadné, že v ukazatelích není uveden dovoz elektrické energie do Rakouska z evropské elektrické burzy. Rakousko totiž není schopné pokrýt vlastní potřebu. Není také zohledněna výroba elektřiny z jádra v jiných státech. Vypočítaný podíl vodních elektráren na celkové produkci elektřiny nemá tedy jak informační, tak hospodářskou hodnotu. Podíl jaderné energie na evropské elektrické burze je 30 %. To znamená, že Rakousko dováží z 30 % elektřinu z jádra. Poněvadž je Rakousko ideologicky proti energii z jádra neobjektivně zaujaté a hodnotí jadernou energii nepochopitelně negativně, snaží se nejrůznějšími podvůdky fakt dovozu elektřiny zakrýt. Rakouská společnost je svou vládou, parlamentem a demagogickými skupinkami již tak infikována, že jiný postup již ani není myslitelný. Různé demagogické skupiny organizované proti energii z jádra argumentují také tak, že Rakousko elektřinu vyváží a tzv. dovoz je pouze účetního charakteru. Pravda ovšem je, že Rakousko více elektřiny dováží než vyváží a že to s tím účetním charakterem nelze brát vážně.

V kategorii management životního prostředí jsou nápadná navzájem si značně odporující hodnocení. V tzv. EMAS certifikaci je Rakousko skutečně na prvním místě se 32 org / mil. EW. Ale v ISO14001 certifikaci je hluboko pod průměrem na 18 místě s 66 org / mil. EW. Co EMAS případně ISO14001 certifikace znamenají nebudeme raději ani zjišťovat.

 

 

Biodiverzita
 

Zvětšit obrázek
Podíl biologicky obhospodařované plochy na zemědělské ploše.

„Absolutní špičkou“ je Rakousko v podílu biozemědělství se 14 %. Druhá Italie silně pokulhává se sedmi procenty. Ukažme si názorně v čem je potíž. Představme si 100 ha velké pole. Jestliže na tomto poli obhospodařujeme 14 % biologicky, pak mám 14 hektarů biozemědělských. Máme-li ale pole velké 1000 ha a 7 % procent jeho plochy obhospodařujeme biozemědělsky, pak máme 70 biohektarů. Druhá virtuální Itálie by tak ve skutečnosti měla o 56 biohektarů více než první virtuální Rakousko.

 

Uvádění procentuálního podílu je zavádějící a matoucí. Účelem je manipulovat nepozorného čtenáře podvodem. Proč je to podvod? Poněvadž krajní hodnota 100 % v našem smyšleném příkladě má jednou hodnotu 100 ha a podruhé 1000 ha. Rozloha Italie je 301.000 km2, rozloha Rakouska 83.000 km2 . Rakousko je přitom více hornaté než Italie. Má tedy mnohem menší rozlohu zemědělské půdy. Aby Rakouská hospodářská komora tuto krajinnou nevýhodu zakryla, použila tohoto podvodu s procenty.

Proč se například nepoužilo nějaké kvalitativní kriterium, které by ukázalo proč je biozemědělství, tj. zemědělství bez umělých hnojiv, lepší? Odpověď je jednoduchá – takové kriterium neexistuje. Podle mých informací biozemědělství dokonce už stihlo vypěstovat rezistentní škůdce. A když už někdo takto ostentativně podvádí, tak se musíme ptát jaké je vůbec spolehnutí na samotná data? V procentech a tedy podezřelé z podvodu jsou i následující ukazatele:

 

Podíl obnovitelné energie na hrubé domácí spotřebě; podíl obnovitelné energie na produkci elektřiny; podíl zařízení vyrabějících jak elektřinu tak teplo (Kraft-Waerme-Kopplung in Prozent der Brutto-Gesamtelektrizitaetserzeugung); vzdálenost od Kyotského cíle; odchylka od NECF cíle 2010 pro SO2 ; odchylka od NECF cíle 2010 pro amoniak NH3; odchylka od NECF cíle 2010 pro NMVOC (prchavé organické sloučeniny bez metanu); Index využití vody; obyvatelstvo připojené na veřejnou kanalizaci; Recyklace – obaly; recyklace – sklo; Natura 2000 oblasti podle fauna-flora-habitat-RL; Natura 2000 oblasti podle ochrany ptáků–RL; podíl biologické plochy na zemědělšké ploše. 
14 ukazatelů z 36, to je přibližně 40 % ze všech ukazatelů je podezřelých z podvodu. 
 

 

Zvětšit obrázek
Velmi nápadné a velmi podezřelé je ohodnocení Rumunska ohledně ochrany ptáků, která byla zařazena do kategorie biodiverzita. Podle grafu vidíme, že v této kategorii skončilo Rumunsko na posledním místě.

Delta Dunaje je obrovská – odhadem tak 2000 km2  – a stahují se tam deseti tisíce ptáků. Jenom plocha rezervací je více jak 40.000 ha (400 km2). Najdete tam potápku roháče, kormorána velkého, pelikána obecného, pelikána kadeřavého, volavku popelavou, volavku bílou, čápa bílého, kolpíka bílého, ibise hnědého, kachnu velkou, labuť velkou, husici liščí, husici zrzavou, jeřába popelavého, čejku chocholatou, pisilu čápovitou, tenkozobce opačného, racka chechtavého, pochopa rákosníka, raroha velkého, orla mořského, puštíka obecného, ledňáčka obecného, vlhu pestrou – jen tak namátkou. Tam, kde je hodně ptáků je také hodně ryb. Jen tak namátkou – všude najdete kapra, štiku, lína, cejna, sumce velkého, candáta, plotice, perliny, karasy, ostroretky, sledě atd.  a dokonce se tam objevuje i jeseter ruský. Dunajská delta patří mezi nejbohatší ornitologické oblasti na světě – má více jak 250 druhů ptáků. Biodiverzita delty je největší v Evropě a žijí tam i světové unikáty. Volba kategorii v této rakouské soutěži je neadekvátní a byla zvolena tak, aby vyhověla jakémukoliv státu, jenom né těm, které mají velkou přirozenou biodiverzitu.

 

Navíc v této soutěžní kategorii biozemědělství nebyla údajně pro Rumunsko a Bulharsko k dispozici žádná data a přesto tuto kategorii WKÖ nevyřadila. Prostě pro tyto státy zřejmě dosadili nuly. Naproti tomu je nápadné, že některé ukazatele se vyřadily, ačkoli údaje pro všechny země byly kompletní. Např. v kategorii „zdroje obnovitelné sladké vody“. Jen tak mimochodem, anglický pojem „fresh-water“ neznamená čerstvou vodu, jak autoři překládali do němčiny (Frischwasser), ale označuje se tak sladká voda. Vzhledem k snadným a mnohačetným zdrojům sladké vody nepotřebuje Rakousko vodu recyklovat a skončilo by v této kategorii zřejmě na posledních místech. Vyřazení má možná daleko prozaičtější důvod: Autoři si s pojmem „fresh-water“ asi nevěděli rady.

 

Zvětšit obrázek
Idylka na horním Dunaji. V této části německého Dunaje se staré klasické betonové jezy bourají a místo nich se nakupí balvany. Pravda, jsou pospojovány betonem, který ale není vidět takže dojem je proto přírodní. Vedle jezů se budují obchvatové potoky, aby jezy mohly překonat ryby. Na místech bývalých mokřin se znovu uměle zamokřuje a vytvářejí se oblasti klidu pro divoká zvířata.

 
Nejdůležitější ze všech ukazatelů je tzv. ekologická šlápota. Nápadné je, že Rumunsko a Bulharsko zanechávají na evropské přírodě nejmenší šlápotu, zatímco Rakousko je na 16. místě a pod evropským průměrem. Data pocházejí z EEA 2002 (European Environmental Agency). Každý Rumun zatěžuje přírodu dvěmi globálními hektary (gha/osoba), Bulhar třemi, Fin skoro sedmi. Evropský průměr je okolo 4,7 gha/osoba. Je evidentní, že účelem této studie je nepříznivou ekologickou šlápotu Rakouska, tj. průmyslový tlak Rakouska na svou přírodu, zamaskovat. 
 

Zvětšit obrázek
Posouzení evropských států podle ekologické šlápoty. Ekologická šlápota je pojem, kterým se označuje jakou „šlápotu“ zanechává člověk po sobě v přírodě. Lidé potřebují na prvním místě jíst a bydlet. Aby si to zajistili, tak pěstují potraviny, které se musí dopravovat. Za tím účelem se také postavily železnice, silnice, lodě, letadla, auta. Technika se samozřejmě nerozvíjela jenom kvůli dopravě potravin. Abychom mohli bydlet nezávisle na přírodě potřebujeme materiál na jejich stavbu, který se musí dopravovat. Lidé musí své byty ohřívat nebo chladit, atd. To všechno vytváří tlak na prostředí, kterému se říká ekologická šlápota.


Jak postupují rakouské deníky, aby tyto nepříznivé skutečnosti přesto veřejnosti prezentovaly jako úspěch? Přiznají se nějaké údajné „chyby“, ale celkově prohlásí Rakousko za vítěze jak to provedl například deník Kurier. Když už jsme u toho Kurieru podívejme se jak to provedl konkrétně. Přiznal, že v roce 2007 produkuje Rakousko o 35 % více „skleníkových“ plynů (na mysli měli ale pouze jeden – CO2) než by to povolovala norma kjótského protokolu pro rok 2008. List cituje vedoucího oddělení na ochranu prostředí Rakouské obchodní komory Stephana Schwarzera: „Dali jsme si ctižádostivý cíl a nyní jsme od něj na míle vzdáleni.“ A Kurier pokračuje: „Celkový vítěz. Úhrnem zaujímá ale Rakousko podle WKO uspořádání první místo.“ Nejlepší je prý Rakousko také v recyklování obalů. Pochopitelně, když se vydají enormní prostředky na obtěžující reklamu na těchto obalech a tento „užitečný“ papír se pak sbírá. Že se v reklamě používá křídový papír, na jehož výrobu nelze použít recyklovaný papír nýbrž se musí použít buničina z pokácených lesů nikoho nezajímá a do hodnocení se to již nedostalo. Rakousko je také na prvních místech ve využití sluneční energie na teplo. Toho se dociluje tak, že federální kraje dostávají ze státní pokladny finanční kompenzace, jestliže investují například do solárních panelů. A samozřejmě, že dostávají také peníze z EU. Hospodaření s cizími penězi, které se nemusí splácet, je pochopitelně snadné. Podprůměrné umístění ohledně ekologické šlápoty Kurier nezmínil ani náznakem. Stejně tak se nezmínil o dovážené elektřině, A také o tom, že Rakoudko je nejhorší v redukci vypouštěných škodlivých plynů do ovzduší.

 

Co je to vlastně za soutěž? K čemu je taková studie s žádnou vědeckou, žádnou hospodářskou a nulovou informační hodnotou dobrá? Vzhledem k tomu, že manipulativní hodnota je na jedničku, jde asi o přípravu vlastního obyvatelstva na další kroky vlády. Ta se totiž dlouhodobě strategicky rozhodla své pojetí ekologie a hospodářství exportovat do okolních států. A za tímto ideologickým předvojem samozřejmě svoje hospodářství. Za tím účelem se musí okolní státy pomlouvat, tj. šířit o nich lži, a vlastní stát vynášet do nebes. Proto obchodní komora na první místo umístila Rakousko a na poslední místo Bulharsko a na předposlední Rumunsko, ačkoli tyto státy mohla hodnotit pouze 28 ukazateli a ačkoliv pravdivý údaj ekologická šlápota umísťuje tyto státy na první místa. Analýza této pseudosoutěže nám ukázala jak lze data tak dlouho manipulovat, až se dosáhne žádoucího výsledku. Když se šikovně posbírají data z nejrůznějších zahraničních zdrojů normálnímu čtenáři v podstatě nedostupná, lze s nimi vykouzlit první místo, ačkoliv pravda je právě opačná.

 

 

Strategicko-politický komentář
Nepřipomíná vám ideologie „Rakousko je nejlepší v Evropě v udržitelnosti životního prostředí“ následující dialog ze hry Posel z Liptákova?
Prof. Smoljak „Říkáme si jenom tady s doc. Weiglem, že když je to čistě rozlišovací označení , jak sám říkáte nezáleží na tom, tak proč zrovny my jsme béčko?
Doc. Čepelka: „To je, to je opravdu jedno, já to tady klidně opravím když chcete.“
Prof. Smoljak: „Opravte to!“
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

 

 

Ochrana klimatu
Sice nikdo neví co všechno a jakou měrou se všechny ty faktory na tvorbě klimatu podílí, ale koryfejové tohoto dramatu „vědí“ jak planetu chránit. Existují ale vyjimky, které přece jen pravdivě ví jak na to. Například já. Já bych věděl jak na to. Největší „skleníkový“ efekt má vodní pára. Například v letním vzduchu 20 °C a při 60% relativní vlhkosti je vodní pára obsažena podílem 14 000 ppmv (objemových miliontin nebo-li 1,4 %). Obsah CO2 kolísá kolem hodnoty 370 ppmv (nebo-li 0,037 %). Namísto starání se o nedůležitý CO2 by se lidstvo mělo starat o vodní páru a začít atmosféru systematicky vysušovat, protože nejvíce zaviňuje skleníkový efekt. Ostatně příroda to již opakovaně dokázala. Například bylo vědecky doloženo, že Středozemnní moře již 11x vyschlo. Doloženě. Myslím, že by OSN mělo v tomto směru učinit první plánovité kroky, poněvadž je nemorální nechat lidi - a planetu vůbec - trpět nadbytkem vodní páry. Jako konečný cíl by si IPCC (Mezivládní panel o změně klimatu) a celá organizace OSN měli zvolit vysušení všech oceánů. V českém prostředí byl IPCC přeložen jako Mezivládní panel pro změnu klimatu - pokud někdo šibalsky mediím tento překlad poradil, tak měl za ušima. Určité nejasné zkušenosti s globálním plánováním měla bývalá Československá státní plánovací komise pro níž bylo vzorem Ministerstvo plánování v Sovětském svazu. Kam se ale hrabou tyto instituce na IPCC. Pod vedením IPCC se nespokojencům splní jejich sen. IPCC je zbaví skleníkových plynů do několika desetiletí a ještě během svého života budou moci žít šťastně a spokojeně v krásné na zeleno natřené přírodě. Druhá Nobelova cena míru IPCC nemine – to je sichr.

 

Zvětšit obrázek
Výsledek vysoušení atmosféry.

Kvíz
1. otázka: Odkud pochází snímek? Máte tři možnosti: z Jadranu, z Marsu nebo z Venuše?
2. otázka: Kolik členů IPCC by bylo schopno otázku zodpovědět? Zdůvodněte.
(Pomůcka: Na třetím velkém kameni zleva v popředí je vidět fosilního lilijce. Kde se vyskytovali lílijce?)

 

 

Zdroj: Kurier, čtvrtek 30. srpna 2007, č. 238. šefredaktor Dr. Christoph Kotanko.
Údaje z Rakouské obchodní komory


Odpověď na 2. otázku: Ani jeden, poněvadž žádný z členů IPCC ještě nebyl na místě kde se snímek pořizoval a nemá žádné instrukce od své vlády. 


Autor: Igor Tureček
Datum:20.11.2007 02:25