O.S.E.L. - Recyklované Saturnovy prstence
 Recyklované Saturnovy prstence
Nová pozorování sondy Cassini ukazují, že Saturnovy prstence možná nevznikly ve věku dinosaurů, ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.


 

 

Zvětšit obrázek
Saturnův „recyklovaný“ prstenec. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder

Data z Voyageru a později z HST ukazují, že Saturnovy prsteny jsou relativně mladé a pravděpodobně vznikly při srážce komety s velkým měsícem, který se rozpadl (možná před 100 milióny let).

Zvětšit obrázek

Dočasný shluk materiálu „Mittens“. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder.

VIDEO (6MB)


Avšak pozorované vlastnosti prstence odhalené sondou Cassini, která k Saturnu dorazila v roce 2004, ukazují, že nevznikly během jediné kataklyzmatické události. Zdá se, že se stáří jednotlivých prstenců velmi liší a materiál prstence je neustále recyklován.

 

„Vše naznačuje, že Saturn měl prstence během celé své historie,“ řekl Esposito (University of Colorado"s Laboratory for Atmospheric and Space Physics). „My vidíme rozsáhlý, rychle recyklující materiál prstence, v němž jsou ustavičně rozbíjeny měsíce na částice, které se pak shromažďují a formují nové měsíce.“

 

Larry Esposito (University of Colorado, Boulder), vedoucí pracovník pro ultrafialový spektrograf na palubě sondy Cassini (Ultraviolet Imaging Spectrograph) a Miodrag Sremcevic (University of Colorado) prezentovali tento objev ve čtvrtek 13. prosince na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007). Teorii, že materiál Saturnova prstence je neustále recyklován, bude také publikována v aktuálním vydání časopisu Ikarus.

 

 

Zvětšit obrázek

Neforemný shluk materiálu – „měsíček“. Kredit: NASA/JPL/UC-Boulder.

VIDEO (3MB)

Podle Esposita nevznikly včera (myšleno v kosmickém čase) a není to náhoda, že „planetární prstence vidíme právě teď“. „Pravděpodobně tam vždy byly, jen se neustále měnily a budou tam ještě mnoho miliard let.“

 

 

Zvětšit obrázek
Larry W. Esposito (University of Colorado, Boulder). Kredit: LASP Colorado



Astronomové dříve předpokládali, že pokud by prstence byly tak staré jako Saturn, musely by být tmavší kvůli pokračujícímu znečištění „dopadajícím“ meteorickým prachem. Ale nová pozorování sondy Cassini ukazují, že množství vířícího materiálu (ledu, prachu a kamenů) uvnitř obrovského systému Saturnových prstenců je mnohem větší než se předtím odhadovalo. Tato skutečnost pravděpodobně vysvětluje, proč se prstence jeví pozemním dalekohledům i sondám relativně jasné.

 

 



„Čím více hmoty je v prstencích, tím více se ho může recyklovat a tím více kosmického znečištění se rozšiřuje kolem,“ řekl Esposito. „Pokud by toto znečištění představovalo mnohem větší objem materiálu v prstenci, došlo by k jeho zředění a to by nám pomohlo vysvětlit, proč se prstence jeví jasnější a víc původní, než jsme očekávali.“

 

 

Zvětšit obrázek
Saturnův prstenec F. Kredit: NASA/ Voyager



Esposito na základě snímků ze sondy Pioneer 11 objevil v roce 1979 velmi slabý prstenec F. Při pozorování zákrytů hvězd prstenci astronomové objevili v prstenci F 13 objektů o rozměrech od 27 m do 10 km.

Zvětšit obrázek
Saturnův systém prstenců. Kredit: GCSE/GCE

Většina z nich byla průsvitná – aspoň nějaký svit hvězd přes ně prošel – z čehož astronomové vyvozují, že se pravděpodobně jedná o dočasné shluky ledových balvanů, které kvůli konkurenčním procesům neustále narůstají a zmenšují se, rozbíjejí se a zase se spojují. Tým „neforemné shluky“ podobající se měsíčkům, pojmenoval jmény „Mittens“ a „Fluffy“, protože stejně jako kočky neustále přicházejí a odcházejí a mají několik životů.

 

Esposito zdůraznil, že Saturnovy prstene v budoucnu nebudou ty stejné prstence, které vidíme dnes. Přirovnává to k velkým městům jako je San Francisco, Berlín nebo Peking. „Zatímco samotná města budou existovat po celá staletí nebo tisíciletí, tváře lidí na ulici se stále budou měnit kvůli ustavičným porodům a příchodu nových občanů.“

 

Také by se dalo říct: „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.“ Nebo „Pantha rhei“ (Herakleitos).

 

Zdroj: SPACEFLIGHT NOW

 


Autor: Miroslava Hromadová
Datum:14.12.2007 09:23