O.S.E.L. - Rákosníci na Seychelách mají babičky
 Rákosníci na Seychelách mají babičky
První nález prarodičů mezi ptáky učiněn na seychelském ostrovu Cousin.


 

 

 
Rákosník seychelský. Přežil vlastní vymření

Jenom málokteré zvíře se může pochlubit prarodiči. Kromě člověka jsou dědečkové a babičky, tedy jedinci žijící po ukončení své reprodukce v přírodě velice vzácní. Jejich přítomnost má přitom závažný vliv na chování daného druhu a je z mnoha hledisek zajímavá.
David Richardson z University of East Anglia sledoval přes 10 let jednoho z bývalých nejvzácnějších ptáků světa, rákosníka seychelského (Seychelles Brush-Warbler, Acrocephalus sechellensis).

 


 

Zvětšit obrázek
Opět rákosník seychelský Kredit: J.Komdeur.

Jeho osud je vlastně docela učebnicový. Je zářným příkladem toho, jak ty nejvzácnější druhy často nebývají hezké, natož atraktivní. Rákosník seychelský je prostě takový rákosník, jakých je všude plno. Zároveň je jasný důkazem toho, jak naše moderní civilizace druhy nevybíjí, ale naopak velmi intenzivně chrání neúspěšné druhy, které by jinak pravděpodobně v dohledné odešly do věčných lovišť.

 

Život na ostrově je v každém případě velmi riskantní, protože ostrovní druhy nemohou mít velké populace, díky čemuž jsou věčně náchylné k vymření. Rákosník seychelský si navíc vybral ostrov Cousin, což je maličký ostrov o rozloze 27 hektarů, který se navíc postupně stal kokosovou plantáží. Na konci šedesátých let bylo rákosníka seychelského v jednu chvíli něco málo přes dvacet jedinců. Dneska je vše jinak, rákosníků je na ostrově kolem 350 a dalších 2000 jich žije na třech okolních ostrovech, kam byli úspěšně přemístěni lidmi. Prozatím utekli hrobníkovi z lopaty.

 

Richardson se svými kolegy zjistil, že staré samice rákosníků, poté, co se naposledy rozmnoží, začínají pomáhat svým dětem s výchovou vnoučat. Tím se dle lidské terminologie stávají babičkami. Evolučně to není zase až tak podivné, staří rákosníci si pojišťují přenos vlastních genů do dalších generací.

 
 Laškující kulohlavec černý. Kredit: Sea_vseohw_net

Samotné pomáhání s výchovou potomků už vůbec není nic neobvyklého. Je známo od ptáků, savců a ryb, v naprosté většině případů jde ale o starší sourozence vychovaných mláďat, kteří tak získávají cenné zkušenosti a někdy i záruku na budoucí teritorium.
Ostrov Cousin asi nikdy nebude vyloženě pohodové místo pro život. Momentálně je přeplněný ptáky a tak je pomoc při hnízdění velmi vítána. Zároveň je tam velká konkurence o prostor, proto je pomáhání příbuzným dobrou šancí pro ptáky, co nesehnali vlastní místo k hnízdění.

 

Jde o vůbec první pozorování babiček a vůbec prarodičů u ptáků. Prarodiče u jiných skupin zvířat jsou skutečně vzácné a neví se o nich skoro nic bližšího. Jedním savcem, o kterém se v tomto ohledu uvažuje, je malá velryba kulohlavec černý (Globicephala melaena), povídá se to také o některých primátech.
Babičky u rákosníků vznikají tehdy, když dříve dominantní samice náhle přijde o své postavení a tím i možnost rozmnožování. Některé z nich se pak stávají poustevnicemi a žijí osaměle, většina přestárlých samic rákosníků seychelských zůstane se svými dospělými dětmi a pomáhá jim s hnízděním.
Zdánlivě nudní rákosníci jsou dnes kupodivu v centru pozornosti sociobiologů. Babičky rákosníků vlastně možná jsou zajímavým modelem toho, jak fungují babičky u lidí.


Pramen: ScienceDaily 26.12. 2007, Wikipedia


 

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:30.12.2007 05:00