Podivuhodný způsob obrany se vyvinul u ostnokožců. Američtí biologové Dawn Vaughnová a Richard Strathmann z University of Washington přistihli larvu  Dendraster excentricus při dělní podobným způsobem, jakým se dělí embrya při vzniku jednovaječných dvojčat. Signálem pro tohle dělení a vytvoření dvou geneticky totožných larev – a tedy klonů – byl sliz z těla ryb.

 

Při určité koncentraci slizu ve vodě se klonuje 40% všech larev. Při nízkých koncentracích se larvy s klonováním nenamáhají a při vysoké koncentraci výrazně polevují v intenzitě. Podíl klonujících se larev klesá na 10%.

 

Larva pluje pomalu a nemá šanci rybě uniknout. Rozdělení je dobrá taktika, protože vznikající larvy jsou menší a ryba je snáze přehlédne.Zároveň je menší larva i slabším zdrojem signálu pro jiné predátory, kteří se neřídí zrakem. Klony jsou tudíž pro nepřátele ve všech ohledech „neviditelnější“.

 

 

Klonování larev je mezi ostnokožci široce rozšířené. Zatím ale vědci považovali za jeho hlavní motiv využití příhodných podmínek. Larvy se tak mohou namnožit a využít například vyšších teplot nebo dostatku potravy.

 

Klonování jako reakce na přítomnost nepřátel je naprostou novinkou. Alespoň pro biology. Ostnokožci jej zřejmě už nějaký ten milion let praktikují.

Studii zveřejnil Science.https://www.sciencemag.org/archive/

 

 

Larva vyděluje budoucího „sourozence“

 

 

Vyvíjející se klon larvy. Vlevo je pro srovnání vajíčko tohoto druhu o průměru zhruba 125 mikrometrů

 

 

Vlevo normální larva, která se neklonovala, vpravo larva vzniklá rozdělením zárodku. Je menší a tudíž nenápadnější.

Pramen: Science   , University of Washington