O.S.E.L. - Dvě tváře meninu
 Dvě tváře meninu
Nápad, jak pomoci nastávajícím matkám od vážných zdravotních potíží, dostal Seung Kim ze Stanfordovy university při léčbě nádorových onemocnění. Jeden z jeho pacientů trpěl vzácným typem vrozené rakoviny. Nemoc mu zasáhla slinivku a donutila k zběsilému množení buňky produkující inzulín. Koncentrace hormonu v těle pacienta prudce rostla. Kim si přitom vzpomněl na pacientky, které měly s produkcí inzulínu zcela opačné problémy. Příčinou nebyla rakovina ale těhotenství.



 

Zvětšit obrázek
Seung Kim

V těle nastávající matky se dramaticky mění hormonální poměry. Její slinivka musí vyrábět více inzulínu. Čtyřem ze sta těhotných žen se to nedaří. Nemají dostatek tohoto hormonu a trpí těhotenskou cukrovkou.  Kima napadlo, zda vzácný typ rakoviny a cukrovka nastávajících matek nepředstavují dvě strany jedné a téže mince.


Soustředil se na gen MEN1, jehož těžké poškození vyvolává rakovinu žláz produkující hormony a způsobuje i překotné množení  buněk vyrábějících inzulín. Podle genu se syntetizuje bílkovina menin, která u zdravého člověka drží buňky slinivky na uzdě a brání jim v nekontrolovaném množení. Bez jejího dozoru se slinivka chová jako utržená ze řetězu. Může menin zajišťovat dostatečnou produkci inzulínu během těhotenství?

Kim se pustil do experimentů s březími myšími samicemi. Nejprve sledoval, jak se v jejich organismu mění množství meninu. Koncentrace bílkoviny během březosti klesaly a na původní hodnoty se vracely, až když samice porodila mláďata. Odbrzdí úbytek meninu množení buněk slinivky? Zvýší produkci inzulínu? Kim získal metodami genového inženýrství myši, které během březosti produkci meninu neomezují, a sledoval, jak se jim povede. Osud myší se podobal údělu žen s těhotenskou cukrovkou. Trvale zvýšené hladiny meninu nedovolily buňkám slinivky, aby se namnožily a zajistily březí myši tolik inzulínu, kolik by potřebovala. Další výzkum prokázal, že za sníženou produkci meninu během březosti je zodpovědný hormon prolaktin, jehož produkce během březosti prudce stoupá.


Odborníci jsou Kimovým objevem překvapeni.

Zvětšit obrázek
MEN1 - gen na 11 lidském chromozómu. Molekulární lokalizace tohoto genu na chromozómu se vyjadřuje pomocí bází. V tomto případě se jedná o báze 64 327 563 až 64 335 341.



„Nikdy by mě nenapadlo, že má menin nějakou úlohu během těhotenství,“ přiznává v rozhovoru pro vědecký časopis Science americký lékař  Robert Sorenson z University of Minnesota, který se dlouhou dobu zabývá rolí inzulínu během těhotenství.
Odhalení role meninu při řízení tvorby inzulínu může mít dalekosáhlý význam nejen pro těhotné ženy, ale  pro všechny diabetiky.



„Donedávna byli všichni přesvědčení, že se buňky slinivky produkující inzulín už nemohou dále množit,“ říká endokrinolog Andrew Stewart z University of Pittsburgh. „Teď se nám ukazuje cesta jak toho dosáhnout. Potlačení tvorby meninu by mohlo u pacientů s cukrovkou nastartovat tvorbu nových buněk a zvýšit tak tvorbu inzulínu na potřebnou úroveň.“
Sám Seung Kim však varuje před unáhlenými závěry. Z pokusů na myších nelze dělat dalekosáhlé závěry pro humánní medicínu. Navíc nás menin chrání před některými typy rakoviny. A tak není jasné, zda by snížení hladin meninu při léčbě cukrovky nevyvolalo tvorbou nádorů.



 

 

 

 


Autor: Jaroslav Petr
Datum:22.03.2008 05:25