O.S.E.L. - Martské nanofosílie na Zemi
 Martské nanofosílie na Zemi
Je „buřtík“, který se táhne ze středu obrázku do pravého dolního rohu zkamenělým martským mikrobem?


Meteorit ALH84001 se znovu a znovu dostává do středu pozornosti. „Šutr“ nalezený v roce 1984 v antarktickém Allenově pohoří vzbudil rozruch už poté, co se ukázalo, že pochází z Marsu. Kdysi vyrazila srážka Marsu s velkým vesmírným tělesem z „rudé planety“ velký kus horniny a ten se pak toulal nějaký ten milion roků sluneční soustavou. Nakonec si ho přitáhla gravitací Země a martská hornina žuchla do oblasti dnešní Antarktidy.

Pravý poprask vyvolalo teprve prohlášení amerických vědců, že v hornině meteoritu nalezli miniaturní částice, které by mohly být zkamenělými martskými bakteriemi. Od té doby se vědci nepřestávají hádat, jestli jsou kulovité a podlouhlé útvary skutečně  tzv. nanofosíliemi dávných martských mikroorganismů nebo zda jde jen o „zrníčka“ vzniklá bez přispění života. Jádrem sporů byla především velikost údajných nanofosílií z horniny meteoritu ALH84001. Ty jsou mnohem menší než by odpovídalo ostatkům běžných bakterií. Jdou dokonce tak malé, že by se do nich neměly vejít „součástky“ nutné pro fungování obyčejné bakteriální buňky.

Na Zemi nežije bakterie, která by  byla takhle maličká. Jedinou výjimku tvoří tzv. nanobakterie, o jejichž existenci se vědci přou stejně zuřivě jako o nanofosílie z meteoritu ALH84001. „Slušný“ mikrobiolog na existenci nanobakterií nevěří a stejně tak odmítá i důkazy o existenci života na Marsu z „profláknutého“ martského meteoritu.

Teď ale oznámil na stránkách německého vědeckého časopisu Naturwisseschaften polský profesor Josef Kazmierczak z Polské akademie věd spolu s profesorem Stephanem Kempem z technické university v německém Darmstadtu nález  pozemských „nanofosílií“ v usazeninách tureckého jezera Van, jež je největším alkalickým jezerem světa. Horniny pod silně zásaditou hladinou jezera jsou pokryty mikroskopickými „kuličkami“ a „tyčinkami“ a ty se nápadně podobají „nanofosíliím“ z martského meteoritu. A proč si jich dosud nikdo nevšiml? Obyčejný optický mikroskop je na jejich pozorování příliš slabý - pomůže teprve mnohatisícové zvětšení elektronového mikroskopu.

 „Z fyzikálního a chemického hlediska jde o prakticky totožné objekty,“ řekl o mikroskopických útvarech z jezera Van a z meteoritu ALH84001 polský vědec.

Kazmierczak a Kempe z toho vyvozují, že  i „nanofosílie“ z martského  meteoritu vznikaly v alkalických vodách. Pokud mají oba badatelé pravdu, pak máme v rukou hmatatelný důkaz o tom, že se na povrchu Marsu v dávných dobách nacházela voda v kapalném skupenství. Podobných důkazů v poslední době valem přibývá a o „mokrých“ obdobích v dávné historii Marsu  už mezi odborníky prakticky nikdo nepochybuje. Otázka existence života na „rudé planetě“ ale zůstává stále nezodpovězena.

Ve vodách jezera Van se ona podezřelá „nanozrníčka“ vyskytují v blízkosti kyanobakterií schopných fotosyntézy. Není ale jasné, jak se tyto mikroorganismy na jejich vzniku podílejí. Podle Kempeho a Kazmierczaka vznikají poté, co se do fotosyntetizujících kyanobakterií pustí jiné mikroorganismy a zahubí je. „Nanozrníčka“ jsou tedy jakousi „zkamenělou kostřičkou“ po uhynulých mikrobech. Oba badatelé však nevylučují ani možnost, že ony záhadné mikroskopické útvary vznikají bez přispění živých organismů pouhým usazováním solí z vody jezera Van. Takže si zase můžeme vybrat, jestli chceme nebo nechceme na život na Marsu věřit. Naše naděje se promění v jistotu nebo trpké zklamání zřejmě teprve v okamžiku, kdy prověříme možnosti existence martského života přímo na místě – na povrchu rudé planety.

Meteorit  ALH 84001 – posel z Marsu.



Je „buřtík“, který se táhne ze středu obrázku do pravého dolního rohu zkamenělým martským mikrobem? To zatím nikdo s definitivní platností nerozhodl.



V usazeninách tureckého jezera Van byly nalezeny útvary, které nápadně připomínají „fosílie martských mikrobů“  z meteoritu ALH84001.



Tyto útvary na povrchu Marsu jsou zřejmě stopami po tekoucí vodě.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:28.06.2003