O.S.E.L. - Pohled pod povrch Marsu
 Pohled pod povrch Marsu
Radar MARSIS na palubě sondy Mars Express (ESO) nahlédl pod povrch Marsu a zpřístupnil třetí dimenzi pro zkoumání planety. Úspěch této techniky je výzvou pro vědce, aby přemýšleli o všech dalších místech ve Sluneční soustavě, kde by chtěli pro průzkum použít radar.


 

 

Zvětšit obrázek
Radar otevřel třetí dimenzi Marsu. Spustit animaci. Kredit: Jason Craig/JPL

Na rozdíl od radarů jsou kamery sice přesnější, ale mohou mapovat pouze povrch planety. V minulosti si planetologové mysleli, že pro získávání informací o vrstvách pod povrchem je nezbytné na tělese přistát a kopat a vrtat. To je však vhodné jen pro jednotlivá místa na velké planetě - o velikosti několika málo decimetrů povrchu.

 

Zvětšit obrázek
Ali Safaeinili (JPL). Kredit: NASA/JPL

Abychom získali globální obraz podpovrchových oblastí, potřebujeme, aby přístroje jako radar MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionosphere Sounding) našly nejlepší místa pro přistání budoucích modulů s vrtnými soupravami.

 

MARSIS byl experiment v každém slova smyslu. „Byl to skok do neznáma,“ říká Ali Safaeinili (JPL, Pasadena, Kalifornie), spoluautor MARSIS.

 

Ještě nikdy dříve nebyl použit „hloubkový“ radar na oběžné dráze u jiné planety. Takže tým si nemohl být jist, jestli radar bude pracovat podle jeho představ. Podpovrchové vrstvy planety mohly být úplně nepropustné pro radarové vlny nebo horní atmosféra Marsu (ionosféra) by mohla příliš zdeformovat signál, takže by byl nepoužitelný. Nic takového se naštěstí nestalo.

 

 

Zvětšit obrázek
Jih Marsu – vrstvení sedimentů (MARSIS). Spodní obrázek pořídil radar SHARAD (MRO). Kredit: MARSIS: ESA/NASA/ASI/JPL-Caltech/University of Rome; SHARAD: NASA/JPL-Caltech/ASI/University of Rome/Washington Universtiy in St. Louis

„Ukázalo se, že polární čepičky na Marsu tvoří převážně vodní led. Provedli jsme inventuru, takže nyní přesně víme, kolik vody tam je,“ říká Roberto Orosei (IASF- INAF, Řím, Itálie).

 

Zvětšit obrázek
Roberto Orosei (IASF- INAF)

Vyzbrojeni lepším porozuměním, jak planetární „hloubkový“ radar pracuje, tým MARSIS začíná pátrat ve Sluneční soustavě po dalších tělesech, která by byla vhodná pro radarový výzkum. Dalším cílem bude s největší pravděpodobností Jupiterův ledový měsíc Europa.

 

Přístroj typu MARSIS by z oběžné dráhy mohl studovat ledovou krustu Evropy a pomohli bychom tak porozumět záhadným útvarům, které vidíme na povrchu. Dokonce bychom mohli vidět rozhraní mezi spodní vrstvou ledu a očekávaným oceánem kapalné vody.

 

Na Saturnově měsíci Titanu může být radar použit pro měření hloubky uhlovodíkových jezer, které objevila sonda Cassini. Může také studovat strukturu pod záhadnými gejzíry, které Cassini pozorovala na Enceladu - dalším Saturnově měsíci. „Radar se velmi dobře hodí ke zkoumání ledových světů,“ říká Orosei.

 

Zvětšit obrázek
Princip radaru MARSIS při výzkumu podpovrchových vrstev. MARSIS bude mapovat podpovrchovou strukturu do hloubky několika km Kredit: ESA (Animation by AOES Medialab)

Nejen pro ledové měsíce. Planetky a komety by mohly být důkladně sledovány radarem, aby vznikly trojrozměrné mapy jejich vnitřní struktury – tak přesná data možná budeme potřebovat pro upřesnění možné srážky těchto těles se Zemí.

 

 

MARSIS slouží jako vynikající příklad mezinárodní spolupráce mezi Evropou a Amerikou. Stále častější společné projekty jsou pozitivním rysem výzkumu vesmíru.

 

 

Zdroj:  ESA

 

 

 


Autor: Miroslava Hromadová
Datum:21.04.2008 02:10