O.S.E.L. - Inteligence z talíře
 Inteligence z talíře
Složení jídelníčku má významný vliv na funkce našeho mozku, na paměť i učení. Nejnovější poznatky o vlivu potravy na duševní činnost člověka představil na stránkách špičkového vědeckého časopisu Nature Reviews Neuroscience přední americký fyziolog Fernando Goméz-Pinilla z University of California v Los Angeles.


 

 

Ghrelin, hormon tvořený tkání žaludku a střev ovlivňuje ukládání informací v mozku.

Podle Goméze-Pinilly začíná jídlo působit na náš mozek dřív, než polkneme první sousto. Vůně a vzhled pokrmu v nás vzbuzují emoce – kladné i záporné. Ty mají na fungování mozku výrazný vliv. Posilují nebo naopak oslabují ukládání informací do paměti.

 

Zvětšit obrázek
Leptin, hormon tukové tkáně působí na hipokampus, jež hraje klíčovou roli při formování dlouhodobé paměti.


S polknutím sousta se v našem mozku rozehraje spletité klubko dějů. Mnohé hormony, které jsme spojovali především se zpracováním živin, se dostávají krevním oběhem až do mozku a tam ovlivňují osvojování nových informací a dovedností. Platí to například o inzulínu. Na lidský mozek působí i kručící žaludek. Při hladovění vylučuje trávící soustava hormon ghrelin. Také u tohoto hormonu byl prokázán pozitivní vliv na formování nových funkčních spojů mezi nervovými buňkami v mozku. Ghrelin má díky tomu vliv na ukládání informací do paměti a učení.

 

 

Ostatně fakt, že po nasycení mozek leniví, je znám už dlouho. Hormon leptin vylučovaný tukovými buňkami výrazně promlouvá do činnosti mozku v části zvané hipokampus, jež sehrává klíčovou roli při formování dlouhodobé paměti. Leptin proslul především schopností regulovat příjem potravy. Nadbytek hormonu z nadměrně „nakynuté“ tukové tkáně potlačuje chuť k jídlu a napomáhá k normalizaci tělesné hmotnosti.

 


V roli spojovacího článku mezi nervstvem z útrob a nejrůznějšími mozkovými centry vystupuje část mozku zvaná hypothalamus. Zásah do těchto vazeb má vážné dopady na trávení i na duševní stav člověka.

Zvětšit obrázek
Nervy trávicího traktu komunikují přes hypothalamus s mozkovým centrem zvaným amygdala, kde se rodí pocity strachu. (Kredit: Neurophilosophy)

Každý asi z vlastní zkušenosti ví, že stres provázejí nejrůznější zažívací potíže. Nedostatečná aktivita nervstva řídícího funkce trávicího traktu  může mít naopak podíl na vzniku duševních depresí. Tyto nervy komunikují přes hypothalamus  s mozkovým centrem zvaným  amygdala, kde se rodí pocity strachu.

 

Fernando Goméz-Pinilla vyzdvihuje význam tzv. omega-3-mastných kyselin pro správné fungování lidského mozku. Jejich zásadní role má hluboké evoluční kořeny.

 
Nedostatek omega-3-mastných kyselin ve stravě podleGoméz-Pinilla souvisí s nárůstem dyslexií, depresí, schizofrenií.

Zvýšený příjem omega-3-mastných kyselin napomohl našim živočišným předkům k většímu a výkonnějšímu mozku. V posledních letech se ale lidský jídelníček dramaticky mění a potravin s vysokým obsahem těchto mastných kyselin v něm ubývá. Goméz-Pinilla to dává do souvislosti s nárůstem výskytu některých duševních poruch a onemocnění, jako je dyslexie, deprese, maniodepresivní psychóza nebo schizofrenie.

 

 

Americký fyziolog se přimlouvá za návrat k potravinám s vyšším obsahem omega-3-mastných kyselin. Odvolává se na výsledky pokusů z Velké Británie, Austrálie nebo Indonésie, při kterých dostávaly děti nápoje obohacené o omega-3-mastné kyseliny. Děti si zlepšily školní prospěch a dosahovaly lepších výsledků při inteligenčních testech. Měly rovněž méně problémů s chováním.

Samotný zdravý jídelníček ale optimální výkon mozku nezajistí. Podle  Fernanda Goméze-Pinilly jsou neméně důležité  např. přiměřená fyzická aktivita a dostatek spánku.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:15.07.2008 12:36