Rentgenová observatoř XMM-Newton vypuštěná na oběžnou dráhu Evropskou kosmickou agenturou (ESA) prováděla loni 9. října rutinní přesun od jednoho pozorovaného objektu k druhému. Jako obvykle i tentokrát během změny orientace dalekohledu zaznamenávala jednou ze svých kamer pás oblohy. Data z takovýchto prohlídek jsou srovnávána archívem pořízeným v letech 1990 až 1999 družicí ROSAT s cílem detekovat přechodné zdroje rentgenového záření.
Astronomové Andy Read (University of Leicester) a Richard Saxton (ESA) si na určité pozici všimli výrazného nárůstu intenzity rentgenového záření, jenž 750krát převyšovala horní limit hodnoty zaznamenané na stejných souřadnicích v archivních datech. Proto začali pátrat po možným optickém protějšku tohoto intenzivního zdroje záření. V rámci chybové kružnice nakonec identifikovali trojici potenciálních objektů.
S využitím 6,5m dalekohledu Magellan-Clay se podařilo zjistit, že jeden z těchto objektů – hvězda USNO-A2.0 0450-03360039 obvykle dosahující jen 16. hvězdné velikosti – je 600krát jasnější než by měla podle katalogových hodnot být. Analýza série spekter pořízených stejným dalekohledem posléze ukázala, že se jedná o novu v poměrně pozdním stádiu po explozi.
K novám dochází v systému dvojhvězd, ve kterých hmota z normální hvězdy přetéká na bílého trpaslíka. Po dosažení určité kritické meze dojde k zážehu termonukleární reakce, která způsobí explozi novy. Vzhledem k tomu, že trosky exploze dočasně zablokují šíření vznikajícího rentgenového záření, bylo zřejmé, že v případě výše zmíněného objektu muselo k explozi novy dojít mnoho dnů před detekcí observatoří Newton. Ovšem žádná nova nebyla v příslušném období v dané části oblohy hlášena.
Richard Saxton proto kontaktoval představitele robotické prohlídky oblohy All Sky Automated Survey a požádal je o kontrolu archivních dat. A skutečně se ukázalo, že na příslušné pozici na obloze se 5. června 2007 objevila nova. Dosáhla dokonce 4. hvězdné velikosti a byla tedy pozorovatelná i pouhým okem. „Každý kdo by v tuto noc vyšel a pohlédl směrem k souhvězdí Lodní zádi, ji mohl spatřit“, komentoval tuto skutečnost Richard Saxton.
Nova dostala oficiální označení V598 Puppis a ačkoliv nebyla nikým spatřena, byla ve skutečnosti jednou z nejjasnějších nov v posledních letech.
Zdroj: ESA