Elon Musk je pro řadu lidí znám spíše svými úspěchy v oboru informačních technologií. V roce 1995 založil firmu Zip2 Corporation, která poskytovala software a služby mediálnímu průmyslu. Později ji prodal společnosti Compaq za 307 miliónů dolarů v hotovosti a začal se zajímat o možnosti elektronických plateb po internetu. Stal se spoluzakladatelem systému PayPal, který v říjnu 2002 koupila společnost eBay za 1,5 miliardy dolarů.
Získané prostředky mu umožnily přesměrovat svůj zájem do oboru jiného. Ještě v roce 2002 založil SpaceX (Space Exploration Technologies Corporation), jejímž cílem je nabízet vynášení nákladů na oběžnou dráhu za zlomek ceny nabízené současnými do výrobci raket. SpaceX dnes zaměstnává více než 500 lidí.
Nyní, po šesti letech vývoje, testování i nezdařených pokusů, se mu podařilo dosáhnout prvního velkého cíle. Malá raketa Falcon 1 úspěšně odstartovala do vesmíru a na plánovanou oběžnou dráhu vynesla maketu družice o hmotnosti 165 kg. Byl to v pořadí čtvrtý start této nové rakety a první úspěšný. Podobně jako v předchozích případech, i tentokrát Falcon 1 odstartoval z kosmodromu na atolu Kwajalein, ležícím v blízkosti rovníku zhruba 4000 km jihozápadně od Havaje.
Raketa Falcon 1 o délce 21 metrů je schopná vynést na nízkou oběžnou dráhu 570 kg užitečného nákladu. Jedná se o dvojstupňovou raketu, která byla zcela vyvinuta inženýry společnosti SpaceX. Elon Musk do jejího vývoje dosud investoval zhruba 100 miliónů dolarů. Jedná se o první úspěšnou raketu na kapalné palivo v historii, jejíž vývoj byl financován výhradně ze soukromých prostředků.
Společnost má již nasmlouvané další starty této rakety, jen na příští rok jich plánuje hned pět. Cena za jeden start se pohybuje kolem 8 miliónů dolarů, ale Elon Musk věří, že by mohla v budoucnosti i klesnout, pokud se podaří dosáhnout plánované opětovné využitelnosti prvního stupně nosné rakety.
Předchozí pokusy o dosažení oběžné dráhy ilustrovaly těžkosti vývoje zcela nové rakety. První start v březnu 2006 skončil únikem paliva a požárem rakety krátce po opuštění rampy. Při druhém pokusu už bylo téměř dosaženo oběžné dráhy, ale druhý stupeň ukončil svou činnost předčasně ve výšce 289 km nad zemským povrchem. A konečně velmi nadějně vypadající start 2. srpna letošního roku skončil rovněž nezdarem, tentokrát vinou špatného načasování oddělení prvního stupně a zážehu stupně druhého. Nicméně konstruktéři se z každého neúspěchu poučili a výsledkem byl poslední, tentokrát již zcela úspěšný start do Vesmíru.
Ovšem Falcon 1 není hlavním trumfem SpaceX. Tím by se měla stát silnější varianta Falcon 9, jejíž první stupeň, jak označení napovídá, bude pohánět hned devět raketových motorů Merlin. Falcon 1 je naopak vybaven jediným motorem tohoto typu. Tato nová raketa by měla být schopná dostat na oběžnou dráhu nesrovnatelně těžší náklady – například v základní verzi 12,5 tuny na nízkou oběžnou dráhu – a stát se přímým konkurentem například nosičů Delta 4 nebo Atlas 5.
V současné době probíhají pozemní testy rakety Falcon 9. Jen několik dnů před úspěšným startem bylo poprvé naráz po dobu 15 sekund zažehnuto všech devět motorů prvního stupně. Společnost si rovněž pronajala jednu starší startovací rampu na kosmodromu Cape Canaveral, kterou pro starty těchto raket upravuje. První zkušební start Falcon 9 by se mohl uskutečnit právě odtud v létě příštího roku.
Společnost vyvíjí rovněž dopravní kosmickou loď Dragon, která by mohla dopravovat užitečný náklad a případně i lidské posádky na palubu Mezinárodní kosmické stanice pro NASA. Po roce 2010 budou ze služby vyřazeny současné raketoplány a americká kosmonautika bude po dobu několika let závislá výhradně na cizích zdrojích, především ruských lodích Sojuz. NASA již SpaceX odměnila projektem v hodnotě asi 300 miliónů dolarů na vývoj takové kosmické lodi.