O.S.E.L. - Konečně lék na priony?
 Konečně lék na priony?
Jonathan stále ještě bezvládně leží, ale pentosany mu zjevně pomohly. Začal znovu polykat a údajně i reagovat na podněty z okolí.


Jonathanovi Simmsovi z irského Belfastu dávali lékaři nejvýš měsíc života. Devatenáctiletý hoch trpí tzv. novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby, známější ze sdělovacích prostředků pod nepřesným označením „lidská varianta nemoci šílených krav“. Jonathan se zřejmě před lety nakazil hovězím, do něhož se dostala nervová tkáň „šílené krávy“ obsahující priony. Zatímco lékaři nad hochem pomalu lámali hůl, Jonathanův otec se nevzdával a bojoval za to, aby lékaři nasadili jeho synovi dosud neprověřený léčebný preparát  založený na účinku pentosanů. Nakonec uspěl až u Nejvyššího soudu a  profesor Nikolai Rainov z Walton Centre for Neurology and Neurosurgery směl dát Jonathanovi první injekce preparátu. Bohužel, v té době už měl chlapec těžce poškozený mozek.

Jonathan je upoután na lůžko a má silně omezenou schopnost komunikovat s okolím. Poškození mozku mu zabraňuje vědomé ovládání polykacích svalů  a jíst může jen s pomocí hadičky, kterou je mu tekutá strava zaváděna přímo do žaludku.

Jestli jste čekali zázrak, za jaký by se nemusel stydět ani autor „dojáků“ kalibru Rosamunde Pilcherové,  budete zklamáni. Jonathan stále ještě jen a jen bezvládně leží. Přesto mu pentosany zjevně pomohly. Začal znovu jakž takž polykat a údajně začíná reagovat na podněty z okolí. Přežil svou „ohlášenou smrt“ o plných osm měsíců a co je ještě důležitější -za celou tu dobu se u něj neprojevily obtíže, které by lékaři mohli připsat na vrub nežádoucím vedlejším účinkům neodzkoušeného pentosanu. Pozoruhodná je normalizace srdeční činnosti, kterou mívají lidé postižení „lidskou BSE“ silně narušenu v důsledku poničení části mozku zvané mozkový kmen. To naznačuje, že pentosany rozvoj choroby jen nebrzdí, ale snad skutečně i do určité míry léčí. Nikdo si od pentosanů neslibuje vyléčení „lidské BSE“, ale razantní zpomalení postupu choroby není zanedbatelné a navíc je tu velká naděje, že nasazení léku v časných fázích onemocnění bude mít výraznější a dlouhodobější účinky.

Doufejme, že jde skutečně o první vlaštovku v dosud marném boji s širokou škálou prionových chorob proměňujících lidský či zvířecí mozek na cosi ne nepodobné ementálu plnému děr. Až doposud vždycky platilo přísloví, že první vyhrání z kapsy vyhání. Například velmi slibné počáteční výsledky s nasazením  kombinace dvou léků doposud běžně používaných pro léčbu malárie a schizofrenie se nakonec nepotvrdily.


  

Jonathan Simms se svými mladšími sourozenci. Devatenáctiletý mladík jejich přítomnost příliš nevnímá.


  

Professor Nikolai Rainov, Walton Centre for Neurology and Neurosurgery


 

 Jonathanův otec se v boji za použití neodzkoušených pentosanů odvolal až k Nejvyššímu soudu – a nakonec vyhrál.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:08.10.2003