O.S.E.L. - Stres vede k neplodnosti
 Stres vede k neplodnosti
Vědcům z Kalifornské university se podařilo prokázat, že stres škodí reprodukčnímu systému dvakrát. Spojovacím článkem mezi stresem a neplodností je hormon GnIH.ˇ


 


 

Zvětšit obrázek
Schéma funkcí v reprodukčním systému. Mozek v hypotalamu vytvoří hormon (GnRH), který vybudí příštítná tělíska k produkci periferních hormonů: luteinizačního hormonu (LH) a folikuly stimulujícího hormonu (FSH). Ty podpoří produkci testosteronu a estradiolu, což se projeví ve změně chování. Stres přinutí nadledvinky uvolnit glukokortikoidy. Ty v hypotalamu potlačí sekreci GnRH. Nyní vědci zjistili, že glukokortikoidy působí také přímo na hypotalamus, a to tak, že v něm podpoří tvorbu GnIH. Ten v mozku zabrzdí tvorbu GnRH a současně v hypofýze sníží tvorbu pohlavních hormonů. Schopnost rozmnožovat se tím jde pochopitelně ke dnu.
(Kredit: University of California)

Všichni víme, že stres zvyšuje hladinu stresových hormonů – glukokortikoidů, jakým je například kortizol. Ten pak v těle tlumí hlavní pohlavní hormon, gonadotropin releasing hormon (GnRH). S jeho poklesem se snižuje u samců počet spermií a u samic počet ovulovaných vajíček. Klesá pohlavní aktivita. Nově vědci zjistili, že stres také zvyšuje v mozku hladinu dalšího hormonu, který zasahuje do reprodukce. Jde o látku snižující hladinu gonadotropinu GnIH (gonadotropin-inhibitory hormone). Tato látka byla objevena nedávno, nejprve u ptáků a později se ukázalo, že ji mají také savci, tedy i lidé. Jde o malou molekulu. Některé práce ji popisují jako RFRP (RFamide-related peptide). Jisté je, že tato látka je jakousi reprodukční brzdou, která působí v organismu tak, že brání tvorbě GnRH. 

 

Takže, když to shrneme, stres nám rozhádá hned dva hlavní hráče v oblasti hormonální reprodukce: GnRH a GnIH. Konečným výsledkem obou hormonů je pokles reprodukčních schopností. Proto vědci hovoří o tom, že stres škodí dvakrát.
Představa, že i u lidí by tomu mohlo být stejně, pramení zatím jen z experimentů na potkanech a ptácích. Protože by se však reprodukční hormony měly chovat u všech savců stejně, nebo alespoň velmi podobně, je předzvěstí nových možností léčby neplodnosti. A nemuselo by se to týkat pouze lidí. Praktická realizace by měla přijít ve formě zvýšeného zabřezávání hospodářských zvířat, a tím ve zlepšení ekonomiky farem. Zvýšit by se mohly i vyhlídky programů na záchranu ohrožených druhů. Přitom to není tak dávno, co jsme ani netušili, že nějaký hormon GnIH existuje. Teď už víme, že výrazně zasahuje do neplodnosti a že pravděpodobně má dlouhé prsty, sahající až do našich ložnic. Jeho odhalení je proto významným počinem. Dává určitou naději na vyřešení intimních problémů i nám, kteří jsme pod dlouho trvajícím stresem, a s plodností jsme na tom na štíru. A že nás je takových rok od roku stále více, dokládají lékařské statistiky. Svět je krutý a s nějakým zlepšením, že by se nám podařilo časté stresy eliminovat, počítat nemůžeme, spíše naopak. Proto také jakékoliv poznatky, které naši reprodukci dokáží vylepšit, jsou více než vítány.
 

 

Zvětšit obrázek
Lidský gonadotropin-releasing hormone je peptid syntetizovaný v hypotalamu. Má na starosti správnou funkci vaječníků. (Kredit: medicalcomputing)

Na zvířatech si vědci ověřili, že vliv stresu na plodnost je velký. Větší, než se soudilo. Mnoho škod mají na svědomí glukokortikoidy. I když se tyto stresové hormony tvoří v nadledvinkách, působí v mozku - šlápnou tam na brzdu a přiškrtí tvorbu hormonu GnRH. Jeho nízká hladina postihne reprodukci přes další hormony (luteinizační hormon a hypofyzární folikuly stimulující hormon). Výsledkem je zhavarovaná funkce vaječníků. Postižena je ale též tvorba testosteronu a estradiolu, čímž se i sexuální aktivity dostávají na bod mrazu.

 

Souvislosti
Nynější poznatek je rozuzlením něčeho, co začalo před devíti lety. Tehdy byl odhalen u ptáků hormon GnIH - gonadotropin inhibující hormon. Ukázalo se, že má opačný efekt, než hormon GnRH (hormon sekretovaný spodní částí mezimozku). Už z názvu je patrné, že odhalený ptačí hormon snižuje ptákům šance potomstvo tím, že zasahuje do činnosti hypotalamu a  GnRH. Jde v podstatě o záležitost řízení reprodukčních pudů a schopnost utlumit sex po dobu, kdy jsou na pořadu dne důležitější záležitosti, jako například holé přežití. Rozmnožování, ačkoli jde o jednu z nejdůležitějších věcí pro organismus, dokáže tento řídící systém ukočírovat – sex a plodnost pozastaví, ale nezničí natrvalo. V podstatě je systém nastaven tak, že by se mělo jednat o záležitost představující zhruba den, nebo několik dnů. Pak by měl stres opadnout a vše se vrátit k normálu.

 

Zvětšit obrázek
To je on GnIH (nukleotidová sekvence a odvozená aminoíkyselinová sekvence prekurzorového polypeptidu gonadotropin-inhibitor hormonu. Jednoho ze dvou hlavních hráčů zasahujících do reprodukce. (Biochemical Journal, Vol.: 354, 379-385)

Tento systém řízení pohlavních choutek je starý a evolucí prověřený. Nejen, že ovlivňuje reprodukci u ptáků, ale mají ho i savci.  U těch se příslušná molekula nazývá RFRP (RFamide-related peptides. Uvnitř savčích těl ale tato látka páchá totéž, co u ptáků hormon GnIH).

 

Pokusy provedené na potkanech také potvrdily, že hladina RFRP se po několik hodin zvýší, pokud je zvíře vystaveno stresové situaci a do normálu se vrací hned následující den. U dlouhodobě stresovaných potkanů jsou reprodukční hormony trvale nižší a jejich schopnost rozmnožovat se, tedy spíše nerozmnožovat se, tomu odpovídá. Je to důsledek narušení hormonální kaskády hypotalamus – hypofýza.  Zatímco pohlavní hormony a s tím spojené choutky jdou u stresovaných jedinců ke dnu, hladina glukokortikoidů letí do hvězdných výšin. To vedlo vědce k naplánování pokusu, při kterém pokusným potkanům odstranili nadledvinky (tedy zdroj tvorby glukokortikoidů). U zvířat bez nadledvinek se hladina RFRP v mozku neměnila. Tím vědci přišli na to, že spojení mezi glukokortikoidy a mozkovou hormonální aktivitou existuje. Doložil to i následný nález receptorů pro glukokortikoidy na buňkách vyrábějících RFRP. Neurony regulující hladinu RFRP mají na svém povrchu receptory pro glukokortikoidy. A to je další známka toho, že hormony nadledvinek (glukokortikoidy) jsou do tvorby RFRP a procesů reprodukce a plodnosti přímo zainteresovány. Vědci tvrdí, že našli novou hormonální cestu, která v organismech řídí aktivity spojené s rozmnožováním a jež má za následek mnohou neplodnost.

 

Optimisté tvrdí, že nové poznatky by měly přispět k nalezení nových způsobů léčení neplodnosti. Zablokováním GnIH hormonu by se například měl omezit nepříznivý efekt stresu na schopnost a chuť se rozmnožovat.ˇ

 

Pramen: University of California - Berkeley


Autor: Josef Pazdera
Datum:01.07.2009 14:38