O.S.E.L. - Jak sežehnout nádor?
 Jak sežehnout nádor?
Američtí vědci dopravili do nádorů nanometrové křemíkové kuličky potažené zlatem a pak si na ně „posvítili“ laserem s vlnovou délkou kolem 1000 nanometrů. „Nanokuličky“ se ohřály a nádorové buňky svým teplem zničily. Pokusy s buňkami nádorů prsu přinesly vynikající výsledky nejen „ve zkumavce“ ale i na myších, kterým byl nádor uměle voperován.


Výzkumný tým vedený Jennifer Westovou z Rice University v americkém Houstonu  zkonstruoval zvláštní „nanokuličky“ schopné měnit světlo z oblasti blízké infračervené části spektra na teplo. Jádro „nanokoule“ měří 110 nanometrů a její zlatý povlak dosahuje „síly“ 10 nanometrů. Zlato bylo vybráno s ohledem na jeho neškodnost pro lidský organismus. Když byly „nanokuličky“ smíseny s buňkami nádoru a ozářeny laserem pracujícím v oboru  blízkém infračervenému světlu, ohřály se na 55oC  a nádorové buňky „uvařily“. Z buněk testovaných v laboratorních podmínkách nepřežila „var“ ani jediná. Stejně účinné se ukázaly „nanokuličky“ i v těle myší. Voperovaný nádor za pár dní po zahřátí zmizel.

Podle Westové by mohly „nanokuličky“ brzy posloužit lékařům jako nová, velmi mocná zbraň v boji proti nádorovým onemocněním. Samotné „nanokuličky“ a záření laseru jsou pro lidský organismus neškodné. Na ničivé duo se mění jen tam, kde se potkají. Jejich další výhodou je, že dokážou proniknout do míst, kde je lékaři potřebují mít. Záření laseru použitých vlnových délek lidskými tkáněmi prochází a „nanokuličky“ lze buď přímo vstříknout do nádoru nebo tam samy docestují krevním řečištěm.
„Jsem přesvědčená, že budeme schopni zasáhnout i velmi malé metastázy, které dnes ani nedokážeme v těle pacienta odhalit,“ říká Westová.
Metastázy čili „zatoulané“ nádorové buňky uvolněné z „mateřského“ nádoru mohou ležet v klidu dlouhá léta v těle pacienta i poté, co byl „mateřský“ nádor zničen nebo odstraněn. Chovají se jako časovaná bomba. Nikdo neví, kdy se probudí k svému nekalému dílu.
Britská onkoložka Emma Knightová ocenila na technice houstonských kolegů především to, že by nabízela účinnou zbraň proti neoperovatelným nádorům. „Výzkum je ale zatím v počátcích,“ krotí náš nemístný optimismus Knightová. 

Ve spolupráci s firmou Nanospectra Bioscience už odzkoušel tým Jennifeer Knightové na myších modifikovaný postup. Vědci obalili povrch „nanokuliček“ protilátkami vážícími se výhradně na nádorové buňky a „nanokuličky“ pak vstříkli do krve myším s nádorem. „Nanokuličky“ cestovaly myším tělem dokud nepotkaly nádorovou buňku. Protilátkou se navázaly na její povrch a čekaly na smrtící impuls laseru. Také tentokrát vše dobře dopadlo a myši se spolehlivě uzdravily.

V současné době leží u americké Food and Drug Administration žádost firmy Nanospectra Bioscience o schválení klinických zkoušek „nanokuličkové“ léčby. Uvidíme, jak tento bezpochyby velmi slibný počin nakonec dopadne.


Dva nádory v těle myši „nasycené“ speciálně vyrobenými „nanokuličkami“ se v těle myši pod vlivem laseru ohřejí (modrá barva zachycuje místa se zvýšenou teplotou) a nádorové buňky hynou.


Roztoky nanokuliček konstruované tak, aby zachytávaly světlo různých vlnových délek. Vzorek „vnímavý“ na vlnové délky kolem 1000 nm je zcela vpravo.


O citlivosti nanokuliček na různé vlnové délky rozhoduje síla zlatého povlaku.  Na obrázku jsou výsledky teoretických výpočtů.



Snímky: Nanospectra Biosciences


Autor: Jaroslav Petr
Datum:05.11.2003