Nejlepším úvodem do soutěže je následující video:
První soutěžní kategorií je soutěž v pevnosti lana. První cenu (2.0M$) by získal výrobce lana jež při jeho délce 2m a váze 2g unese 1,5t, což je mimochodem trojnásobek nejlepšího komerčně vyráběného ekvivalentu. Pro rok 2009 se bohužel do této kategorie žádný tým nepřihlásil, tak si alespoň shrňme současnou situaci.
Následující tabulka zobrazuje aktuální vývoj v této disciplíně. Uváděná jednotka Yuri vyjadřuje poměr nosnost/váha a je pojmenovaná po Yurim Artsutanovovi, který v roce 1960 navrhl vesmírný výtah v podobě lana zavěšeného na geostacionární oběžné dráze. Současná nosnost lana uváděná jako základ pro stavbu vesmírného výtahu se bere 40 MYuri, kde současné materiály dokáží nabídnout pevnost méně než 4MYuri. Materiál označovaný jako “Space Elevator CNT” naznačuje hodnoty, při kterých by stavba výtahu byla víc než reálná.
Obrázek prováděného testu v tahu
Druhou kategorií her je zdolávání vertikálně zavěšeného lana v co nejlepším čase. Schopnost zdviže efektivně transformovat energii ze solárních panelů do změny svojí polohové energie (nosnosti a rychlosti) je hlavním konstrukčním parametrem celého výtahu. Parametry zdviže jsou úzce spojeny s pevností lana. Pokud by se podařilo vyvynout zdviž s velkou poměrnou nosností při vysoké rychlosti, tak by reálné nároky na lano byly menší, což samozřejmě platí i obráceně.
Cena byla rozdělena na dvě podkategorie, kde pro získání obnosu 0.9M$ stačilo zdolat 1km lana o rychlosti 2m/s, avšak pro získání hlavní ceny (1.1M$) to byla již rychlost 5m/s. Hodnocení jednotlivých zdviží se provádí dle rychlosti násobené množstvím užitečného zatížení, dělené jejich čistou hmotností. Například pro 15kg zdviž o nosnosti 10 kg užitečného zatížení, při rychlosti 2,5m/s tak bude mít skóre 10*2,5 / 15 = 1,67. V případě shodného výsledku více týmů, by tak cenu získal tým s lepším skóre. Ještě dodávám že maximální váha zdviže byla v soutěžních podmínkách omezena na 50kg.
Nyní opět k soutěži. V posledním ročníku soutěže v roce 2007 nebyla cena udělěna. Bylo dosaženo maximální rychlosti 1,8m/s na laně 100 metrů dlouhém a o cenu se utkalo celkem 11 týmů.
V letošním ročníku se utkaly tři týmy a to LaserMotive, Kansas City Space Pirates (KCSP) a University of Saskatchewan Space Design Team (USST).
Soutěž začala 4. listopadu startem zdviže týmu LaserMotive, který překonal lano rychlostí 3.72m/s, což bylo 2x rychleji než výsledek týmu USST z předchozího ročníku klání. I když je tento výkon nekvalifikoval pro cenu nejvyšší, jasně potvrdil nárok na cenu druhou a to pěkných 0.9M$. Nastavit laťku vysoko se jim podařilo na první pokus a svůj výsledek hned potvrdili i při pokusu následujícím, který byl dokonce o 1s lepší. Tým získal skóre 45 bodů, užitečnou nosnost a váhu zdviže se mi bohužel nepodařilo zjistit.
Ve stejný den se zapojil do soutěže i tým KCSP, ale jeho zdviž nedokázala dosáhnout vrcholu lana. Tým KCSP se pokusil svůj výkon napravit ještě v následujících dvou dnech, ale překonat celou délku trasy se mu nepodařilo ani jednou. Ve svém posledním pokusu naložil svému jezdci příliš a došlo k jeho přehřátí. Tým USST na svůj pokus rezignoval kvůli neupřesněným technickým problémům a ani v následujících dnech se do klání nezapojil.
Tým LaserMotive se svou zdviží:
Vesmírné výtahové hry pro rok 2009 jsou u konce se svým zápisem do historie. Tým LaserMotive zde překonal několik milníků a to když jejich první laserem napájená zdviž dokázala vyšplhat do výše jednoho kilometru a současně při tom jako první překonala rychlost stoupání 2m/s. Svým výkonem se tým jako jediný kvalifikoval na cenu 0.9M$.
Závěrem snad jen pogratulovat k významnému pokroku a úspěchu týmu LaserMotive a doufám že se dalšího klání dočkáme již v roce 2010 a ne jako letos až po několika odkladech.
Vítězný tým přebírá cenu:
Zdroje:
https://www.spaceelevatorblog.com
https://www.isec.info/
https://www.spaceward.org/elevator2010