Z nové studie vyplývá, že inteligentnější lidé statisticky významně častěji uznávají společenské hodnoty a mají náboženské a politické preference, které jsou z hlediska evoluce lidského rodu něčím novým. Konkrétně: příklon k liberalismu a ateismu, u mužů (nikoli ale u ženy) upřednostňování partnerské sexuální věrnosti koreluje s vyšší mírou inteligence.
Foto vpravo: Satoshi Kanazawa, London School of Economics and Political Science.
Autor studií na odvážná témata, například: Why Intelligent People Are the Ultimate Losers in Life (připravovaná kniha); Why Beautiful People Have More Daughter; Why Liberals and Atheists Are More Intelligent; The Role of Height in the Sex Difference in Intelligence; Why Night Owls Are More Intelligent; IQ and the Values of Nations. Ze stránky LSE
Studie: Satoshi Kanazawa: Why Liberals and Atheists Are More Intelligent (Proč jsou liberálové a ateisti inteligentnější), kterou uveřejňuje březnové vydání 2010 recenzovaného odborného časopisu Social Psychology Quarterly, předkládá novou teorii vysvětlující, proč si lidé vytvářejí určité priority a hodnoty. Podstatou teorie je, že inteligentnější lidé častěji než ti méně inteligentní vyznávají nové, netradičné hodnoty a priority a že inteligence v tomto ohledu není v přímém vztahu s tím, co v nás evoluce formovala po miliony let.
Za "evolučně neotřelé“ priority jsou v této studii považovány hodnoty, které nám lidem nevytvořila biologie a které naši předkové zřejmě neměli. Naproti tomu, ty, které měli již naši předci, jsou označeny za "přirozené".
"Všeobecná inteligence, schopnost myslet a dělat rozhodnutí, poskytla našim předkům výhodu vypořádat se s problémy, pro které neměli v zásobě řešení vrozené (evolučně vytvořené vzory chování)," říká Satoshi Kanazawa, psycholog na London School of Economics and Political Science. "V důsledku toho inteligentnější lidé s větší pravděpodobností rozpoznávají a chápou podstatu nových věcí, jevů a situací, než lidé méně inteligentní, a toto pochopení se pak promítá do jejich preferencí, hodnot a životního stylu.“
Kanazawova dřívější studie zjistila, že inteligentnější jedinci více ponocují, probouzí se a vstávají později, než ti méně inteligentní. Protože naši předkové postrádali umělé světlo, měli sklon se probouzet krátce před svítáním a jít spát hned po setmění. Ponocování je pro nás něco evolučně nového.
Ve své studii Kanazawa tvrdí, že lidé jsou evolucí předurčeni být konzervativní a starat se zejména o svou rodinu a přátele. Být liberální (svobodomyslný), starat se o neurčitý počet geneticky nepříbuzných cizích lidí, se kterými se nikdy nesetkáte nebo nebudete nijak komunikovat, je také evoluční novinkou. Z inteligentnějších dětí, podle Kanazawu, s větší pravděpodobností vyrostou liberálové.
Údaje z Národní průběžné studie zdraví dospívajících adolescentů (skr. Add Health – celoamerická (USA) nejrozsáhlejší a nejkomplexnější studie adolescentů) Kanazawovu hypotézu potvrzují. Mladí, kteří se subjektivně hodnotí jako "velmi liberální" mají v období dospívání průměrné IQ 106, zatímco ti, kteří se identifikují s hodnocením "velmi konzervativní" mají průměrné IQ 95.
Podobně, náboženství je vedlejším produktem tendence člověka v příčinách událostí hledat různé vlivy a záměry, vidět práci "rukou Božích" v pozadí jinak přirozených jevů. "Lidé jsou evolučně „zkonstruovaní“ být paranoidní a věří v Boha, protože jsou paranoidní," říká Kanazawa. Tato vrozená dispozice k paranoii dobře sloužila lidem i při sebezáchově a ochraně svých rodin a klanů závislých na extrémní ostražitosti ke všem potenciálním nebezpečenstvím. "Tedy, chytřejší děti s větší pravděpodobností se svým dospíváním začnou jít proti své přirozené evoluční tendenci věřit v Boha a stávají se ateisty."
Mladí dospělí, kteří sami sebe považují za "zcela nevěřící" mají v období dospívání průměrné IQ 103, zatímco ti, kteří se vnímají jako "velmi zbožný" dosahují průměrné IQ 97.
Lidská společnost ve své evoluční historii měla vždy sklon k mírnému mnohoženství. Od mužů v polygynním manželství se neočekává, že budou sexuálně vázáni výlučně k jedné družce, což se ale v monogamním manželství děje. V ostrém kontrastu s tím jsou ženy – bez ohledu, zda jsou v monogamním, nebo polygamním svazku, vždy se od nich očekává, že budou sexuálně patřit výhradně jednomu partnerovi. Takže sexuální věrnost (orientace na jednoho životního partnera) je evolučně nová pro muže, ale ne pro ženy. Kanazawova teorie tvrdí, že inteligentnější muži si ve větší míře cení sexuální věrnost, než ti méně inteligentní, ale že všeobecná inteligence žen v tomto směru rozdíly ve vztahu k hodnocení věrnosti nevykazuje. Údaje ze studie Add Health i tuto sexuálně orientovanou Kanazawakovu předpověď potvrzují.
Velmi zajímavým, ale teoreticky předpověděným závěrem studie je, že inteligentnější lidé, v porovnání s ostatními si společenským vývojem „zaběhané“ instituce jakými jsou manželství, rodina, děti a přátelé necení ani více, ani méně.