Pokud jde o sousední hvězdy, civilizacím obývající kulové hvězdokupy můžeme jen trpce závidět. Naše hvězdné okolí je pusté a prázdné, kdežto civilizace z kulových hvězdokup si rozhodně nemohou stěžovat na nudné sousedství. Naopak, pokud mají starosti s hvězdami, tak opačného rázu. Kulové hvězdokupy obsahují až statisíce, někdy i milióny hvězd v poměrně malém prostoru desítek světelných let. Ve středu kulových hvězdokup mohou být stovky hvězd v krychli o hraně délky jednoho světelného roku.To pochopitelně dramaticky zvyšuje možnost gravitačního násilí mezi hvězdami, vedoucího až k občasným hvězdným srážkám, k nimž nepochybně v kulových hvězdokupách dochází.
V naší Mléčné dráze sídlí něco přes 150 kulových hvězdokup, přičemž odborníci odhadují, že se ještě 10 až 20 dalších zatím úspěšně ukrývá před našimi zvědavými teleskopy. Není v tom žádným přeborníkem, oproti Mléčné dráze větší galaxie M31 v Andromedě obsahuje zhruba 500 a některé obří eliptické galaxie, jako M87 v souhvězdí Panny snad až desetitisíce kulových hvězdokup. Původ a evoluce kulových hvězdokup je dosud zahalen tajemstvím. Většinou je tvoří staré hvězdy s nízkou metalicitou, čili s nízkým obsahem prvků těžších než vodík a helium, jejichž okolí bývá vyčištěné od mezihvězdného prachu. Podobné hvězdy bývají k vidění v galaktické výduti ve středu mnohých galaxií, přesto se ale donedávna myslelo, že kulové hvězdokupy nemají s galaxiemi nic společného a to ani s trpasličími.
Poslední dobou se ale názory na původ kulových hvězdokup zásadně mění. Stále častěji je slyšet názor, že některé kulové hvězdokupy Mléčné dráhy nevznikly v naší galaxii. Teď to přesvědčivě potvrzuje i zajímavá studie nedávno uveřejněná v databázi arXiv, na které se podíleli Duncan Forbes z australské Swinburne University of Technology a Terry Bridges z kanadské Queen"s University.
Badatelé pečlivě analyzovali data pocházející z oběžné dráhy, kde je nasbíral Hubble Space Telescope a sestavili dosud nejrozsáhlejší databázi údajů o věku a metalicitě hvězd z celkem 93, čili zhruba šedesáti procent kulových hvězdokup Mléčné dráhy. Forbes s Bridgesem nakonec prohlásili, že podle nich je více než čtvrtina kulových hvězdokup Mléčné dráhy vlastně cizinci, kteří se k naší galaxii připojili až po jejím vzniku. Celkem to představuje desítky miliónů hvězd, takže nejde o úplně zanedbatelné množství hmoty.
Podle Forbese a Bridgese se rovněž zdá, že Mléčná dráha během svého života snědla víc trpasličích galaxii, než se dříve myslelo. Podle všeho jich bylo minimálně šest. Pozření Mléčnou dráhou tyto nešťastné trpasličí galaxie rozložilo a většina jejich hvězd se rozprchla po Mléčné dráze. Přinejmenším některé jejich kulové hvězdokupy ale navzdory tomu zůstaly pohromadě až do dnešních dnů. Nový objev je považován za velmi vzrušující a astronomové celého světa očekávají v souvislosti s pozoruhodnými kulovými hvězdokupami další převratné objevy.
Zdroje: Swinburne University of Technology, arXiv:1001.4289. Wikipedia (Globular cluster)