O.S.E.L. - Bezpilotní raketoplán X-37B vypuštěn na oběžnou dráhu
 Bezpilotní raketoplán X-37B vypuštěn na oběžnou dráhu
Letectvo Spojených států dotáhlo do zdárného konce bývalý projekt NASA a vypustilo zajímavý robotický raketoplán. Experimentální stroj bude na nízké oběžné dráze testovat vojenské technologie a snad přinese oprýskané astronautice naději na lepší časy.


 

Zvětšit obrázek
X-37B při pozemních testech. Kredit: AP/US Air Forc.

Neúprosně se blížící konec programu amerických raketoplánů a celkově velmi tristní situace kosmického programu vyvolává nejen ponuré řečnění bývalých astronautů, ale naštěstí i snahu zvrátit úpadek astronautiky posledních let. Zlé jazyky tvrdí, že kapacitu NASA v jednadvacátém století vytěžují snahy ovlivnit veřejné mínění ve věci globálního oteplování a podobná mediální představení, takže jim nezbývají síly na rozumné projekty, které by rozvíjely skomírající dobývání vesmíru. Pak ani není divu, že otěže NASA přebírají nadějné, ale zatím nepříliš zkušené soukromé společnosti a spolu s nimi i každým správným intelektuálem opovrhovaní vojáci, kteří jsou, alespoň v USA, na svoji pověst překvapivě kreativní.

 

Zvětšit obrázek
Příprava raketoplán X-37B na start. Kredit: US Air Force.

Ukázkovým příkladem takové technologie, je pozoruhodný bezpilotní raketoplán X-37B od společnosti s příznačným jménem Phantom Works, což je ve skutečnosti výzkumná a vývojová divize firmy Boeing. Projekt raketoplánu X-37 pochází původně od NASA, kde ho spustili v roce 1999. V roce 2004 jej převzalo americké ministerstvo obrany a ve vývoji raketoplánu od té chvíle pokračovalo Letectvo Spojených států (US Air Force). Jde o experimentální robotický raketoplán, který byl vyvinut pod označením Advanced Technology Demonstrator, čili Předváděč pokročilých technologií. To prozrazuje jeho původní účel, kterým je testování nových technologií pro raketoplány budoucnosti. S rozkladem dlouhodobých záměrů NASA a kosmického programu jako takového, ale nejspíš bude hrát větší roli, než se původně plánovalo.

 

Konstruktéři původně tento devítimetrový raketoplán navrhli pro start v nákladním prostoru klasických raketoplánů, což se ale postupně ukázalo jako zbytečně nákladné a navíc velmi omezující, vzhledem k brzkému definitivnímu ukončení letů pilotovaných raketoplánů. Po katastrofě raketoplánu Columbia byl raketoplán X-37 nejprve upraven pro start na nosičích řady Delta a posléze definitivně připraven pro start na nosné raketě Atlas V. Po převzetí projektu X-37 americkým letectvem veřejnost pochopitelně přišla o detailní komentáře konstrukce a budoucích úkolů raketoplánů X-37. Podle obecných prohlášení bude tento bezpilotní raketoplán nejprve testovat obvyklé záležitosti, jako jsou systémy řízení, navigace, autonomní činnost stroje na oběžné dráze, tepelná ochrana pro vstup do atmosféry a přistání. Klíčové úkoly strojů X-37 jsou ale stále zahalené tajemstvím. Odborníci odhadují, že by bezpilotní raketoplány mohly testovat řadu bojových technologií, včetně nových zbraňových systémů.

 

 

Zvětšit obrázek
Vojáci vypouštějí X-37B na orbitální dráhu. Kredit: UPI/Newscom.

Projekt X-37 nejprve prošel několika pokusnými lety v atmosféře, kdy byl vynášen pozoruhodným tryskovým přepravním letounem White Knight od společnosti Scaled Composites. Do horké fáze vstoupil 22. dubna 2010, kdy ve 23.58 UTC (Koordinovaného světového času) odstartovala z vojenského kosmického střediska Cape Canaveral Air Force Station na Floridě šedesátimetrová nosná raketa Atlas V s raketoplánem X-37 na palubě.

Zvětšit obrázek
Transportní letoun 318 White Knight při testech s X-37. Kredit: North Spin.

Celý let má plně v režii Letectvo Spojených států, jehož operátoři po úspěšném startu navedli raketoplán na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Tady může kroužit a plnit nejrůznější úkoly až 270 dní. Poté s pomocí hlavního motoru Rocketdyne AR-2/3 zahájí přistávací manévr, který by měl zakončit elegantním dosednutím na letecké základně Vandenberg v Kalifornii, popřípadě na záložní základně Edwards, rovněž v Kalifornii.

 

Nedávný ostrý start do vesmíru je vyvrcholením několikaletého úsilí a investic v řádu přinejmenším stovek miliónů dolarů. Vojáci jsou nadšeni a slibují si od letu X-37B průlom ve vývoji řady zajímavých technologií. Nový raketoplán se ale bohužel nestane plnohodnotnou náhradou dosluhujících pilotovaných raketoplánů. Ty lze přirovnat ke kosmickým náklaďákům, schopným přepravit objemný náklad, kdežto X-37, startující jako satelit na klasické nosné raketě, je spíš elegantní sportovní model, který kromě testů asi moc těžké práce na orbitální dráze neudělá. Rozhodně je to pozoruhodný úspěch vojenského výzkumu, ale smutnou situaci kosmického programu příliš neřeší. Potěšující je alespoň to, jak start X-37B nadzvedl mandle Iránu a podobným režimům, kterým je občas dobré připomenout, že této planetě stále ještě šéfuje někdo jiný. Ozvala se i Čína, která vidí v X-37B začátek nového kola vesmírných závodů ve zbrojení. Planetární mocnosti ale zatím mají jiné starosti, než se vzájemně intenzivně trumfovat v kosmických technologiích.


 

 

Zvětšit obrázek
Vnitřnosti raketoplánu X-37. Kredit: US Air Force.

Prameny:

AP
US Air Force 23. 4. 2010
Wikipedia (Boeing X-37)

 

 

 

 

 

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:26.04.2010 16:27