O.S.E.L. - O astmatu a regeneračních schopnostech steroidů
 O astmatu a regeneračních schopnostech steroidů
Glukokortikoidy pomáhají regenerovat poškozenou tkáň. Tak zní nadějný závěr zatím jenom laboratorního výzkumu na buňěčných kulturách.


 

Zvětšit obrázek
Při astmatickém záchvatu dojde ke křečovitému spazmu hladkého svalstva kolem průdušek a průdušinek, čímž se zúží přívodní cesty vzduchu do plicních sklípků. Když připočteme zduření sliznice na povrchu dýchacích cest a zvýšenou sekreci hlenu, pochopíme, proč postižený člověk tak zoufale sípavě lapá po dechu. S "alternativním" česnekem na něj choďte až po podání účinných léků. Kredit: Encyklopedia Britannica

Mnozí alergici postižení těžší formou astmatu slovo glukokortikoid asi znají. Bývá hlavní účinnou látkou každodenní dávky hormonálních léků.


Astma je nepříjemným hendikepem a lidí s touto diagnózou přibývá. Ve světě je evidovaných asi 300 miliónů astmatiků. Když už dospělý pacient musí, aby mohl vést normální život, sáhnout po léčbě steroidními hormony, jde téměř vždy o počátek léčby na dlouhá léta, až doživotí. Je to zvláštní nemoc, při které ne, že něco nepracuje, ale naopak, je až příliš aktivní a plaší se i při nepatřičných podnětech. Tím pracantem je imunitní systém. Jeho složitý mechanizmus se musí „nastavit“ v tom nejútlejším dětství. Genetické predispozice jsou jedním z osudových Černých Petrů. Zdá se, že tím dalším může být přehnaná péče a sterilní prostředí. Matky trpící astmatem se přirozeně vyhýbají alergenům když své dítě čekají, a pak ho před nimi chrání i po narození. Dítě, které s jistou nemalou pravděpodobnosti zdědilo náchylnost na alergie tak navíc v útlém dětství nepřichází dostatečně do kontaktu s přirozeným „pozadím“ – pyl, srst zvířat, prach, změny teploty…, ale potýká se nejednou spíše s nepřirozeným znečištěním a působením chemických látek, proti kterým tělo nemělo jak „naučit“ se bránit. A to v období, kdy si imunitní systém nastavuje své mechanizmy pro ochranné reakce.

Zvětšit obrázek
Součást každodenního života astmatika – první lék v tvaru disku je inhalátor prášku s obsahem glukokortikoidu. Druhé foukátko obsahuje bronchodilatační látku s rychlým účinkem, která uvolní křeč hladkého svalstva při astmatickém záchvatu. Kredit: Wikipedia

 

Dítě, které je od narození chované jako v bavlnce - pod přísným dohledem, aby mu nikdy nebyla zima, aby ho neofouklo, aby ho neolízl pes, nepřiblížila se k němu kočka, které při každé bronchiální nemoci dostane antibiotika, si tak do života může nechtěně donést i přílišnou přecitlivělost. Jeho imunitní systém pak reaguje splašeně i na podněty, které jsou doslova nelogické – třeba na vdechování chladnějšího vzduchu nebo na námahu. Dochází k chronickým zápalům sliznice dýchacího ústrojí a k záchvatům těžké dýchavičnosti, kdy se křečovitě stáhne hladké svalstvo okolo průdušek a průdušinek, zduří se jejich sliznice a zvýší zahlenění. Přestup kyslíku z těžko nadechnutého vzduchu do krve se sníží. Vážný astmatický záchvat může být tím posledním nepříjemným zážitkem v životě. Dětské astma, které převládá u kluků, má šanci na vyléčení – často ustoupí v období pubertálních hormonálních změn. Dospělácké, hojnější spíše u žen, je pak trvalejším životním partnerem.


Civilizační vlivy ale neposkytují dostatečné vysvětlení pro toto sebedestruktivní onemocnění. Astma doprovází lidstvo od nepaměti a zmínky o něm se nacházejí již v Galenových spisech, tedy z dob před technickou revolucí, antibiotiky nebo výchovou novorozeňat v sterilním prostředí. Je možné, že v dávné minulosti hlavním spouštěcím faktorem byl kouř ze špatně větraných ohnišť. Ani pálení přírodního dříví není zrovna zdraví prospěšné.

Zvětšit obrázek
Vedoucí výzkumu Wei Chen z lékařské fakulty Dukovy university v Severní Karolíně v postoji pro příliš stylizované foto.

 

Zánětlivý proces je ve všeobecnosti, nejen u astmatu projevem obrany tělních tkání proti škodlivým vlivům, zejména patogenům. Je to způsob, jak si organismus zajišťuje přesun většího množství krevní plasmy a leukocytů z krve k místu postižení. V případě chaoticky reagujícího imunitního systému u astmatu je ale nevyhnutné tomuto záchrannému procesu zabránit. Například podáváním glukokortikoidů, steroidních hormonů, které se vážou v buňce na příslušné receptory, ovlivňují metabolizmus glukózy a zánětlivé procesy tlumí. Proto glukokortikoidy, které si i tělo samo vyrábí v kůře nadledvinek, slouží zejména jako prevence astmatických záchvatů.


Vědci z lékařského centra Duke University v Severní Karolíně studovali na laboratorních kulturách myších neuronových buněk vliv glukokortikoidů. Podle prvních výsledků, které uveřejnilo včerejší vydání Proceedings of the National Academy of Sciences dokážou tyto hormony podporovat tvorbu kmenových buněk, chránit je a tím urychlovat opravu poškozené tkáně.


Vědce teď čeká dlouhá cesta k stanovenému cíli – k metodě, která by pomáhala napravovat poškození nervové tkáně u lidí s Parkinsonovou nemocí. Šéf výzkumného týmu Wei Chen věří, že jednou budou glukokortikoidy pomáhat při obnovování cévního krevního řečiště po srdečním infarktu, při hojení úrazem poškozené tkáně u lidí s diabetem, nebo dokonce budou stimulovat růst vlasů. Jeho kolega George Barth Geller, ředitel Dukova onkologického centra připojuje k těmto vizím další naději, že zajímavý objev povede k novým způsobům léčby zraněné míchy, degenerativních nemocí mozku a možná odhalí i další poznatky o onkologických rizicích a možnosti terapie.


Vědci pátrali po chemických látkách, které by aktivovaly v buňěčné kultuře takzvanou „hedgehog“ signální cestu, jež je zásadní pro tvorbu kmenových buněk (hedgehog = ježek, jméno je podle tvaru jedné molekuly u drozofily). Tato kaskáda biochemických reakcí zajišťuje u vyvíjejícího se embrya správné uspořádání celého organismu. Pomocí koncentrace různých signálních proteinů se buňky navzájem obeznamují, ke kterému segmentu budoucího těla patří a jaký orgán se má z nich vyvinout. Je to evolučně prastarý mechanizmus řídící vývoj všech živočichů. Jeho správná funkce je nevyhnutná při embryogenézi, ale důležitá i pro dospělého jedince. Hedgehog proteiny se uvolňují do mezibuňěčného prostoru, kde se vážou na membránové receptory Patched a Smoothened („záplatovaný“ a „vyhladěný“).

Zvětšit obrázek
Chemické strukturní vzorce syntetických glukokortikosteroidů.

 

Chenův tým zjistil, že synteticky připravené glukokortikoidní léky – zejména flutikazon, halcinonid, klobetazol a flucinonid – stimulují receptor „smoothened“ a to pak podporuje množení kmenových buněk v kultuře. A tak je pravděpodobné, že steroidní hormonální léky astmatikům nejen potlačují zánětlivé procesy, ale pomáhají k regeneraci již poškozené tkáně.


Samozřejmě, že každá hormonální léčba má svá úskalí a na lidi již samotný název odstrašuje. Ale správně určené dávky glukokortikoidů, které se dnes již vdechují, a tedy se dostávají přímo na postiženou tkáň, jsou pro mnohé astmatiky tím nejúčinnějším i nejbezpečnějším způsobem, jak se vyhnout zbytečným závažným komplikacím, které poškozují organismus více, než léky. Táto poznámka směřuje k takzvaným alternativním terapiím, které nabízejí různí léčitelé a dokonce ve svých knížkách pro veřejnost popisují i někteří lékaři (MUDr. Bukovský - česnek).

 

Zdroje:  Duke University , článek v PNAS (pravděpodobně  bude dostupný jen dočasně)


Autor: Dagmar Gregorová
Datum:04.05.2010 16:47