O.S.E.L. - Slepá MABEL chodí člověčím stylem
 Slepá MABEL chodí člověčím stylem
MABEL je robot, který má podobnou chůzi jako člověk. Zdolávat nerovný terén se učí ve školce Jessy Grizzlea v University of Michigan.



 

Jessy Grizzle: „Až budou roboti asistovat při záchraných pracích, nepůjde o procházky po rovném linoleu!“

Říká se že něco vidět je lepší než si o tom jen číst. Když shlédnete připojené video, zjistíte, že  nemá šťastný konec. MABEL si na konci pokusu si zlomí nohu. Ale až poté, co překoná křivolakou dráhu z dřevěných desek s převýšením něco přes šest centimetrů.  MABEL je ženské jméno a tak o ní vědci hovoří jako o té „Mejbl“. Tak trochu připomíná jiný robot jménem PETMAN, o kterém Osel psal nedávno. Ten byl z Boston Dynamics  ale universitní MABEL ho strčí do kapsy, umí totiž už částečně překonávat překážky. Ne však docela, ze zpomaleného záběru jejího pádu je vidět, že za nehodu s frakturou mohlo podklouznutí pravé nohy. V obou holeních má robot zabudovánu mechanickou pojistku a ta při větším zatížení, než na jaké je nastavena, povolí.

 


 

 

 

Zvětšit obrázek
Předchůdcem MABEL byl RABBIT

U robotů jsme zvyklí, že jsou schopni překonat překážku, kterou vidí. Mají k tomu zabudovánu kameru, nebo soustavu kamer. MABEL je ale slepá. Nemá kameru, ani navigační program, který by jí naváděl. Chůzi jí dovoluje řídící systém na principu zpětnovazebného algoritmu. K jeho vylepšování slouží právě tyto testy. Vědci chtějí algoritmus vylepšit tak, aby jejich dvounohý robot byl schopen se bezpečně pohybovat i po nerovnostech. Stávající experiment vědci přirovnávají k chůzi lesem, kdy rozmlouváme s přítelem a nekoukáme při tom pod nohy. My lidé na to nemusíme ani myslet a Grizzleův tým hodlá právě takovými schopnostmi obdařit svou robotku. Brzo by prý měla zvládat ladnou chůzi i po schodech  dvacet centimetrů vysokých.

Spustit video
Prvních šest kroků Králíka, snažícího se o běh.

A jaké že má takové snažení účel? Ten si uvědomíme, když vezmeme v patrnost, že zhruba sedmdesát procent zemského povrchu není dostupného kolovými vozidly. Pro dvounohá „stvoření“ by většina takového omezení padla. Proto nyní ta snaha naučit železné svěřence kráčet přes náhodně roztroušené překážky, aniž by při tom padali. Ještě vzdálenějším cílem je naučit Mejbl utíkat. Běh se tak trochu dařil již předchozímu modelu nazvanému RABIT. Jeho handicapem ale byly motory umístěné do nohou. Byly příliš těžkými na nějaké poskakování. Nový výtvor již má motory zabudované v trupu, což jej činí „lehkonohým“ se svižným krokem. Pružinový systém nahrazuje funkci šlachy, která část kinetické energie u živých organismů při došlapu střádá a uvolňuje při následném kroku.  Běh by měl být vyvrcholením schopností kráčejících strojů. Bez vybavení řízeného pohybu se zpětnou vazbou, v němž předchozí robot RABIT selhal, to ale nepůjde. Největší výkon, jakého v tomto směru byl robot schopen udělat, bylo šest „skoků“. Pak vždy selhal a sedm nebo osm se nikdy nezdařilo. Kdo budete mít cestu 8. července do Bostonu, můžete další pokroky lehkonohé „Mejbl“ shlédnout na vlastní oči na Dynamic Walking 2010. Konferenci dynamického kráčení každoročně pořádá Massachusetts Institute of Technology (MIT). Vědci prognózují, že s nástupem chladu letošní zimy by 65 kg vážící metr vysoká MABEL už měla začít poklusávat.

Pramen: University of Michigan

 

Kolega PETMAN z konkurenčního pracoviště firmy Boston Dynamics:


 


Autor: Josef Pazdera
Datum:29.05.2010 08:16