O.S.E.L. - Acutissimin A
 Acutissimin A
Až se budete rozhodovat jakým vínem si připijete na Nový rok, doporučujeme Vám víno červené. Pokud možno to, které zrálo v dubových sudech.


  Francouzští výzkumníci objevili v červeném víně další léčebnou látku. Tato substance byla nazvána acutissimin A. Objevená látka, která se chemicky řadí do velké rodiny polyfenolů,  vykazuje v in vitro testech mnohonásobně silnější protirakovinný účinek než jaký má dnes nejpoužívanější lék proti zhoubnému bujení.

 Předpokládaný zdraví prospěšný účinek červeného vína závisí na molekulách  polyfenolu, o nichž je známo, že mají antioxidační účinky. Psali jsme o nich nedávno v článku nazvaném „Sirtuiny a resveratrol“. Polyfenoly se vyskytují v ovoci, zelenině, zeleném čaji, kakau a nápojích z nich připravených. Polyfenoly s antioxidačními účinky, kromě toho, že reagují se slinami a vytváří na jazyku typicky svíravou chuť, mohou přispívat ke snížení rizika srdečních onemocnění a aterosklerózy. 
Nyní se podařilo Stéphane Quideau z Evropského ústavu chemie a biologie ve Francii analyzoval se svými kolegy další   protirakovinnou složku - acutissmin A. Tato látka byla nejdříve zjištěna v sudech z dubového dřeva a bylo to již před 16 lety. S odstupem doby nyní výzkumníci zjistili, že  červené víno obsahuje dvě molekuly, které také mohou reagovat do látky nazvané acutissimin A.
Šťáva z hroznů obsahuje flavonoidové prekurzory catechin a epicatechin. Během skladování alkoholického nápoje, víno vyzrává, získává celou řadu substancí, včetně těch, které jsou obsaženy ve dřevě sudů z kterých jsou vyrobeny. Za laboratorních podmínek se Francouzům podařilo acutissmin vytvořit reakcí substance zvané  vescalagin (tu izolovali z dubového dřeva) s látkou catechin (ta je přítomná v hroznech). Když  tým výzkumníků analyzoval vzorky červeného vína po18 měsících zrání v dubových sudech, nalezli v něm dva typy acutissiminových složek: A a B.
Dále se ukázalo, že acutissimin A má jednu vlastnost, která z něj činí potenciální surovinu pro využití v oblasti boje proti rakovině. Má totiž schopnost inhibovat enzym DNA topoisomerasa II. Tento enzym se účastní replikace (zdvojování) genetického kódu (molekul DNA), ke kterému dochází při dělení buněk. Enzym je cílovou molekulou při protirakovinné léčbě, protože při jeho blokování si rakovinné buňky nemohou vytvořit nové vlákna DNA a nemohou se tedy množit. K zablokování enzymu topoisomerasa se používají v humánní medicíně léky s účinnou látkou etoposid. Etoposid se používá jako útočná látka jak proti solidním nádorům, tak také proti hematologickým malignitám (rakovině krve). Etoposid je nepostradatelné a zřejmě i nejpoužívanější cytostatikum současnosti. Tuto odbočku do léčby rakoviny jsme udělali proto, abychom si uvědomili co nový objev může znamenat. Quideauovi se zřejmě podařilo z červeného vína získal látku, která se za laboratorních (in vitro) podmínek,  ukazuje být 250 x účinnější, než  klinicky nejpoužívanější lék proti zhoubnému bujení, známý  etoposid.

 

Přesto, že výzkumníci varují, že pití červeného vína nelze považovat za alternativní léčbu rakoviny, je jisté, že polyfenoly jsou slibnou substancí a že jejich možný léčebný potenciál jsme dosud nevyčerpali. Budoucí zisky farmaceutických koncernů možná leží v usazeninách na dně lahví červeného. 

 

 Pramen: Angewandte Chemie International (www3.interscience.wiley.com)

Autor: Josef Pazdera
Datum:22.12.2003