O.S.E.L. - Radiační riziko ruských požárů je nesmysl
 Radiační riziko ruských požárů je nesmysl
Okurková sezóna se projevila i v komentářích letošních požárů v Rusku. Údajné nebezpečí radioaktivity z hořících lesů v místech černobylského spadu je podle expertů velmi přitažené za vlasy. Ani požárníkům přímo u plamenů žádné reálné radioaktivní nebezpečí nehrozí.


 

 

Zvětšit obrázek
Smog na letišti Šeremeťevo. Jsou horší věci než radiace. Kredit: Sergej Gutnikov, Wikimedia Commons.

Stejně jako se biolog dobře pobaví při mediálním nářku nad přírodou prý smrtelně ohroženou změnami klimatu, tak se nepochybně i odborníci na radiaci výtečně odreagují díky současnému povyku nad údajným radioaktivním ohrožením rozsáhlými ruskými požáry.

Zvětšit obrázek
Poznej svého nepřítele. Experimentální požár v Kanadě. Kredit: USDA Forest Service, Wikimedia Commons.

Radioaktivní částice z Černobylu, dosud tiše spící v širých ruských lesích by údajně měly zasáhnout velké oblasti Evropy. Zároveň se ale ukázalo, že protijaderná lobby dál slábne a do médií se kupodivu dostal i jasně formulovaný názor, že je to celé nesmysl okurkové sezóny.

 

 

Je pravda, že letošní rozsáhlé požáry v Rusku postihly i lesy, které v roce 1986 kontaminoval radioaktivní spad z černobylského jaderného incidentu, například v Brjanské oblasti. Počáteční mediální strašení ale bylo nepochybně velmi přehnané. Podle odborníků neohrožuje zvýšená radiace dokonce ani požárníky bojující s plameny přímo v místě požárů. Nějaká radiace se do ohromných oblak kouře jistě dostává, je to ale jenom nepatrný zlomek radiace původního černobylského spadu. Potvrzuje to i Jim Smith, britský expert na černobylskou havárii z University of Portsmouth, který odhaduje, že z ruských lesů vyletí v kouři méně než procento dnešní radiace. Ta se navíc za 25 let od černobylského incidentu podstatně snížila. Experti soudí, že v Brjanské oblasti jsou doposud aktivní například radioaktivní izotopy stroncium 90 a cesium 137, jejichž poločas rozpadu je zhruba 30 let. Podle Smithe je také většina radioaktivity v půdě a požáry ji nemohou nijak zvlášť ovlivnit. V tělech rostlin je jenom menší část radioaktivních izotopů a i z tohoto množství se do kouře ze spálenišť dostane jen velmi malé procento.

 

 

Zvětšit obrázek
Canberra pod smogem. Krajina hořívá i v Austrálii. Kredit: *Paul*, Wikimedia Commons.

Francouzský Institute for Radiation Protection and Nuclear Safety a německý Federal Office for Radiation Protection se nedávno nechaly slyšet, že zdravotní rizika radiace v kouři z hořících ruských lesů jsou ve skutečnosti zcela zanedbatelné a to nejen v evropských zemích, ale i v samotném Rusku. Šéfka oddělení pro veřejné zdravotnictví a životní prostředí Maria Neira ze Světové zdravotnické organizace (WHO) prozradila, že ve WHO mají k dispozici data z nedávných kontrolovaných experimentální požárů v oblasti černobylského spadu a že podle nich nejsou žádné rozumné důvody k obavám. Experimenty prý jednoznačně prokazují, že pohyby radioaktivních částic při požárech nijak neohrožují lidské zdraví ani poblíž samotných plamenů. Případný nárůst radioaktivity v okolí požárů bude hluboko pod úrovní přirozené úrovně záření.

 

 

 

Zvětšit obrázek
4. 8. 2010. Smog nad Ruskem pohledem satelitu Terra. Kredit: NASA Earth Observatory.

Stig Husin ze Švédské Radiation Safety Authority a mnozí další spatřují daleko největší zdravotní rizika ruských požárů v nesmírném množství kouře, který se valí z hořících lesů a rašelinišť a také ve smogu, který v důsledku rozsáhlých ohňů zahalil Moskvu a další oblasti Ruska. Lidé by měli bát velmi reálných dýchacích i srdečních obtíží a ne nějaké mysteriózní radioaktivity. Podle Husina je pěkně paradoxní, že lidé poblíž Černobylu jsou vybaveni dýchacími maskami a jsou zvyklí je používat, takže jsou vlastně proti kouři a smogu ze současných požárů chráněni mnohem lépe, než zhýčkaní obyvatelé vzdálenějších měst.

 

 

Zvětšit obrázek
Už je po všem. Dobrovolníci poblíž Rošalu, 14. 8. 2010. Kredit: Evgen2, Wikimedia Commons.

V Rusku podle nespolehlivých statistik hoří neustále a v ohromných číslech. Těžko říct, jak bude letošní rok výjimečný, ale zatím to prý moc nevypadá. A kdo je viníkem letošních ruských požárů? Když pomineme v Rusku všudypřítomnou vodku a divoké pitky v přírodě a také nudné, nic neříkající odkazy na zákeřné globální oteplování, tak bude jistě zajímavé podívat se i na management ruských lesů. Právě pomýlená péče lesníků totiž bývá nejčastější příčinou velkých požárů dnešní doby.

 


Pramen: 

 NewsDaily 14. 8. 2010.



 

 

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:17.08.2010 12:56