O.S.E.L. - Ornitoptera létá jako pták – máváním křídly
 Ornitoptera létá jako pták – máváním křídly
Lidskou silou poháněný stroj, o němž snil už genius Leonardo, poprvé dosáhl setrvalého letu a kanadsko-francouzsko-nizozemskému týmu bude přiznán rekord.


 

Zvětšit obrázek
Ornitoptera v představě Leonarda da Vinci

Po staletí se inženýři pokoušeli o let vlastní silou. První technickou dokumentaci načrtl Leonardo da Vinci již v roce 1485.

Zvětšit obrázek
Snowbird lze přeložit jako Sněžný ptáček, ale ve slengu znamená také kokainistu. Kredit: University of Toronto Institute for Aerospace Studies (UTIAS)

Nynější křídlo zhotovili v dílně Ústavu pro letectví a kosmonautiku ( UTIAS ) při University of Toronto. Podílel se na něm celý štáb lidí. Kromě pilotujícího manažera Todda Reicherta se výpočtů statiky letounu ujal Cameron Robertson. Stavební tým sestával z více než 20 studentů z University of Toronto, deset studentů s finanční injekcí přišlo z francouzského Poitiers a Delftské technické university. Jejich výtvor - Snowbird (Sněžný pták) zůstal ve vzduchu a udržoval letovou hladinu po dobu 19,3 sekund. Letěl 145 metrů rychlostí 25,6 km za hodinu. Ačkoli rozpětí křídel Sněžného ptáka (32 metrů)  je srovnatelné s Boeingem 737, jeho hmotnost je pouhých 42 kilogramů.

 

Průkopnickým činem v létání lidskou silou lze nazvat překonání hranice jedné míle. Paul MacCready s Kondorem v roce 1977 získal za sedm a půl minuty Kremerovu cenu zahrnující padesát tisíc liber. Dva roky poté již Albatros přeletěl 36 km a stejný tvůrčí tým znovu získal prestižní cenu.  Dalším pokořitelem se stal mytickým jménem opatřený stroj Daidalos. Ten letěl z Kréty až na Santorini a překonal vzdálenost 119 km. Zatímco létání vlastní silou zprostředkované vrtulí lámalo jeden rekord za druhým, na letu máváním křídly si vylámaly zuby všichni, kdo se do něj pustili. Smůlu prolomil až okolo roku 1991 James DeLaurier, profesor na University of Toronto. Mechanismus převodu si prozíravě nechal patentovat. Dnešní létající ornitoptéra je prakticky inovací jeho díla z doby před dvaceti lety. Liší se jen v detailech a použitím nových kompozitních materiálů, což umožnilo prodloužit délku letu a nový „skok“ se zapíše jako rekord. 

 

 

Zvětšit obrázek
Při rekordním letu kanadské Ornitoptery se o pohon staral Todd Reichert (Kredit: UTIAS)

Každý rekord je pro media soustem, které nemohou nechat bez povšimnutí.  V souvislosti se Sněžným ptáčkem  se to hemží slovy o tom, jak je jízda na kole a všechny lidskou silou zajišťované dopravy spolehlivé, zdravé a perspektivní.

Manažer, pilot a kandidát titulu PhD - Todd Reichert

Než si začneme stavět vlastní ornitoptéry, bude dobré vzít na vědomí i to o čem se moc nehovoří, že rekordním třem desítkám metrů letu předcházela tvrdá restrikce tělesné hmotnosti. Reichert během léta „sundal“ více než 8 kilogramů. Ale nakonec proč ne, hodně z nás by to neuškodilo.

 

 

 Todd Reichert, University of Tornto


Pramen:  University of Toronto

 

 

 

Předchůdci dnešní ornitoptery

     
 Daidalos z MITU s technickým řešením tažné vrtule. Snímek je z letu nad pozemky NASA - Dryden Flight Research Center. Lidskou silou poháněný Albatross Paula MacCreadyho s tlačnou vrtulí. Obrázek je také ze zkušebního letu  v centru NASA (Dryden Flight Research Center) 

Motorová ornitoptéra přezdívaná „velká plácačka“ je rovněž dílem týmu University of Toronto. Na snímku je při testu přistání (Kredit: Michael J. Lazich).

 




"Člověk nebude létat silou svých svalů, ale silou svého rozumu." Alexej Jegorovič Žukovskij.


Autor: Josef Pazdera
Datum:23.09.2010 13:19