O.S.E.L. - Slibná droga na chabou paměť
 Slibná droga na chabou paměť
Vědci z Edinburghu přišli na látku, která zlepšuje paměť a kognitivní funkce u stárnoucího mozku. Klinické zkoušky prověří, zda droga bude vylepšovat náš mozek stejně, jako ten myší.



 

Carbenoxolon

Začíná to hledáním klíčů, až si jednou uvědomíme, že stárneme a že nám už mozek nefunguje tak, jak dříve. Je to přirozené a přirozeně se také snažíme proti tomu něco dělat. V poslední době se kromě obligátních rad psychologů: „mozek si musíte neustále trénovat!“ začínají objevovat i „chemické“ prostředky, které nás staví před volbu zda si své schopností za cenu určitých nežádoucích komplikací vylepšit a nebo ne.

Zvětšit obrázek
Kyselina glycyrrhizová

Nejznámějším pamětibudičem je nyní zřejmě Ritalin. O tomto „amfetaminovém“ prostředku zvyšujím aktivitu neurotransmiteru dopaminu a zasahujícím v amygdale, jsme podrobně psali v článku „Chcete vylepšit paměť?". S dalším prostředkem k vylepšení naší psychiky nyní přišli Skotové. Jejich přístup vychází z poznatku, že paměť souvisí s hladinami "stresových" steroidních hormonů glukokortikoidů. Jejich vysoké hodnoty škodí té části mozku, která nám pomáhá si věci pamatovat. Jeden z enzymů, který se na tvorbě stresových hormonů podílí, je 11beta-HSD1. Čím jsme starší, tím je tento enzym v našem mozku aktivnější. V časopisu Neuroscience nyní vyšla studie, která se věnuje selektivnímu utlumení enzymu (11beta-HSD1) a jeho vlivu na paměťové schopnosti myší.


Profesor Jonathan Seckl, který roli enzymu v mozku objevil, popsal výsledky pokusů na hlodavcích slovy: "U starých myší i lidí se objevují obdobné výpadky v učení a paměti. Pokusy na hlodavcích prokázaly, že dlouhodobý částečný deficit enzymu 11beta-HSD1 zhoršení paměti následkem stárnutí je schopen zabránit. Co nás při našem pokusničení ale překvapilo, že blokování enzymu působí tak rychle a to i v případech, kdy teoreticky tato léčba neměla mít žádný efekt. Ke zlepšení paměti došlo i u starých myší a dokonce během několika málo dnů. I u myších stařešinů bylo po deseti(!) dnech zlepšení paměti patrné.“

 

Možnost vylepšování paměti blokováním jednoho z enzymů se zatím jeví až podezřele snadné a jednoduché. Vlastně ani nejde o úplnou novinku, jak by se z tiskových zpráv mohlo zdát, ale již téměř prověřenou věc. Brian Walker a Scott Webster z University of Edinburgh dříve poukázali na účinky léku karbenoxolonu. Jde o látku, která se k léčbě žaludečních/dvanáctníkových vředů, artritidy a jaterní cirhózy používá hodně dlouho. Karbexolon blokuje celou řadu enzymů, včetně 11beta-HSD1. Dokonce se o něm ví, že při jeho podávání zdravým starším mužů (ve věku 55 – 75 let), tak u pacientů s diabetem druhého typu (ve věku 52-70 let), se po několika měsících zlepšuje paměť. Vědci již mají k dispozici několik dalších sloučenin s účinkem karbenoxolonu a před spuštěním jsou jejich klinické testy. Do jednoho roku bychom tedy měli znát, zda se účinky projeví na lidech a zda díky chemii nám to bude ve stáří pálit jako za mlada, a nebo zda vedlejší účinky budou natolik obtěžující, že raději zůstaneme u toho hledání klíčů.

 

Zvětšit obrázek
Glycyrrhiza glabra

 

Zvětšit obrázek
Než analogy kyseliny glycyrrhizové projdou klinickými testy a budou jako léky vylepšující paměť schváleny, můžeme zatím cucat pendrek. (Kredit: Wikimedia)

I kdyby klinické testy s návratem ztracené paměti pomocí blokování enzymu  11beta-HSD1 dopadlo špatně, o tomto enzymu velmi brzo stejně znovu uslyšíme. Neplete se totiž jen do záležitostí mozku, ale i do rozvoje metabolických chorob jakými jsou cukrovka a obezita. Přiškrcení jeho přehnaných aktivit se také v tuto chvíli klinicky testuje a i zde se očekává potvrzení léčebného efektu.
Skotští vědci ale upozorňují, že jejich zprávu nelze zatím interpretovat jako medicínská doporučení ani jako návod k léčbě.

 

Možná tento způsob vylepšování paměti nebude tak moc proti přírodě. Stres je producent kortizolu a ten rád páchá škody na hippokampu. Překvapením také není, že dlouhodobě stresovaným osobám hipokampus zakrňuje. Za zmínku rovněž stojí, že karbenoxolon je analogem kyseliny glycyrrhizové. Pokud se vám nyní vybavilo latinské označení rostliny  Glycyrrhiza glabra, není to s vaší pamětí špatné. Ano, jde o lékořici, kterou staří i mladí cucali jako pendrek již v době, kdy jsme nebyli na světě. Možná už tehdy věděli, že chemická struktura kyseliny glycyrrhizové se velmi podobá struktuře hormonu aldosteronu, který je produkován nadledvinkách a že kromě protizánětlivého účinku brzdí růst bakterií, virům bere radost ze života tím, že jim blokuje první krok jejich replikace. Ale možná jen vypozorovali, že se jim pak lépe hledají klíče… 
 
 

Pramen: Wellcome Trust a Medical Research Council


 


Autor: Josef Pazdera
Datum:14.10.2010 13:36