O.S.E.L. - Gigantické bubliny gama záření v Mléčné dráze
 Gigantické bubliny gama záření v Mléčné dráze
Zručný vesmírný gamateleskop Fermi odhalil dvě záhadné bubliny v Mléčné dráze, které se společnou délkou vyrovnají poloměru naší galaxie. Astrofyzici jsou bezradní, pomůže Sheldon Cooper?


 

Zvětšit obrázek
Kdo vyrobil tu žvýkačku? Gama bubliny Mléčné dráhy. Kredit: NASA"s Goddard Space Flight Center.

Prozatím žijeme a bohužel nejspíš ještě velice dlouho budeme žít v hranicích Mléčné dráhy. Naše galaxie je samozřejmě poměrně přívětivým domovem a také ideálním objektem výzkumu, ale protože jsme uvnitř, tak nám někdy poněkud schází nadhled. Máme například vcelku problém zkoumat nebo jen zahlédnout jádro Mléčné dráhy a podobných věcí se najde celá řada. Proto ani není divu, že nám mateřská galaxie občas připraví pořádné překvapení.

 

Zvětšit obrázek
Výrazně energetické spektrum a ostré okraje bublin ve Fermiho datech. Kredit: NASA"s Goddard Space Flight Center, Finkbeiner et al.

 

Jedno takové zcela nedávno odhalil Fermiho vesmírný teleskop (Fermi Gamma-ray Space Telescope, FGST), který od 11. června 2008 na nízké oběžné dráze Země ve službách NASA pozoruje vesmír v oblasti gama záření. Autorem pozoruhodného objevu je astronom Doug Finkbeiner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, který ve veřejně dostupných datech z Fermiho detektoru gama záření Large Area Telescope (LAT) nalezl dvě ohromné a velice záhadné bubliny s překvapivě ostrými okraji, vyzařující gama paprsky a rozprostírající se 25 tisíc světelných let nahoru plus 25 tisíc světelných let dolů od jádra Mléčné dráhy, kolmo na její rovinu. Jako dva přízračné galaktické balóny o celkovém rozpětí 50 tisíc světelných let teď straší astrofyziky, kteří si s nimi podle všeho příliš nevědí rady. Už se vyrojily rozličné, více i méně věrohodné představy ohledně jejich původu, sám Finkbeiner však bez obalu přiznává, že obřím gama bublinám zatím nikdo nerozumí.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Podoba Fermiho na oběžné dráze. Kredit: SpectrumAstro, Wikimedia Commons.

Kdybychom tyto bubliny viděli pouhým neozbrojeným okem, zabíraly by více než polovinu naší hvězdné oblohy. Vzhledem k jejich velikosti a povaze jsou nejspíš staré miliony let, ale uvolnily se zřejmě rychle a v důsledku velkého kopance energie. Přesto až doposud unikaly pozornosti astronomů, zejména kvůli mlze z vesmírného gama záření, které halí celou oblohu. Finkbeinerův tým pomocí rafinovaných počítačových modelů šum všudypřítomného gama záření postupně odfiltroval a nakonec se jim podařilo z dostupných dat vydolovat právě dvě zmíněné ohromující bubliny.

 

Zvětšit obrázek
ROSAT. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

 

Vlastně to není úplné překvapení, protože předešlé generace satelitů zachytily určité náznaky těchto bublin už dříve. Německý Rentgenový vesmírný teleskop ROSAT (Röntgen Satellite), operující v letech 1990 až 1999, zachytil stopy okrajů bublin poblíž jádra Mléčné dráhy a slavná sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), vyslaná v roce 2001 mapovat reliktní záření a číst starobylé stopy Velkého třesku, zase odhalila zvláštní „závoj“ mikrovlnného záření právě z oblasti bublin.

 

 

Zvětšit obrázek
Sonda WMAP. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Co jsou ohromné bubliny gama záření vlastně zač? Pokud Mléčná dráha nežvýká galaktickou žvýkačku, pak by to prý mohly být například pozůstatky explozivních výtrysků částic z jádra naší galaxie. Je sice pravda, že takové věci známe od mnohých cizích galaxií, u Mléčné dráhy jsme o tom ale zatím příliš neuvažovali. Podle jiných názorů by to mohly být stopy po intenzivním tvořením hvězd ve velkých hvězdokupách v oblasti kolem středu Mléčné dráhy. Odborníci celého světa každopádně zavětřili zajímavé budoucí objevy. Podle Davida Spergela, z Princetonu je poměrně jedno, jaká energie nafoukla nově objevené bubliny, nepochybně prý ale souvisejí s mnoha závažnými otázkami soudobé astrofyziky. Všichni se zároveň shodují na tom, že Fermi opět bodoval a prokázal svoji cenu v odkrývání záhad časoprostoru.

 

Prameny:   
ScienceDaily 9.11. 2010, NASA"s Goddard Space Flight Center News 9.11. 2010, Wikipedia (Fermi Gamma-ray Space Telescope).

 

 

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:11.11.2010 15:43