Momentální evropská civilizace má být výdobytkem křesťanství a prý bychom na to měli být pyšní. Ve skutečnosti nám ale mentalita sektářského náboženství bez výraznějšího smyslu pro humor v dnešní době přináší mnohé kostlivce ve skříni z neklidné minulosti. Jedním z nich je i postoj lidí jednadvacátého století k pornografii, se kterou mívají i někteří vzdělanci velký problém. Je přitom až komické, jak se mezi sebou lišíme v tom, co považujeme za pornografii a v názoru, jak s ní zacházet. Někteří z nás vidí pornografii i v prakticky mainstreamovém časopisu Playboy, nemluvě o takovém afghánském venkovanovi, který by vnímal jako tvrdé porno i naše odpolední televizní seriály, v nichž se producírují ženské s odhaleným obličejem.
Přestože se má za to, že pornografie kazí společnost a že zejména podněcuje sexuální zločiny, existuje dnes už řada studií z celého světa (např. Dánsko, Finsko, Hong Kong, Chorvatsko, Kanada, Německo, Šanghaj, Švédsko, USA), které přesvědčivě dokládají, že dostupná pornografie nic takové nezpůsobuje a že naopak může vést k poklesu sexuálně motivovaného násilí. Nedávno vzbudil mezinárodní pozornost zajímavý výzkum vztahu pornografie a sexuálních zločinů vycházející z dat sesbíraných přímo v České republice, na které se podíleli Milton Diamond z Pacific Center for Sex and Society, University of Hawaii, Eva Jozífková z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a mediálně slavný Petr Weiss ze Sexuologického ústavu při Univerzitě Karlově v Praze.
Není to zase tak nepochopitelné, právě historie České republiky totiž poskytuje dostatečně zajímavý materiál pro výzkum tohoto ražení, protože se u nás v posledních desetiletích dramaticky změnil vztah vládnoucí garnitury k pornu. Diamond a spol. použili data od poloviny 70-tých let, kdy stárnoucí komunistický režim hystericky likvidoval sebemenší náznaky i těch nejměkčích podob pornografie - až do roku 2007, celkem 15 let socialismu plus 18 let demokratických vlád, které zase naopak veškeré zákazy pornografie prakticky zrušily, porno se stalo naprosto běžně dostupným a beztrestné bylo i držení dětské pornografie. Badatelé zpracovali záznamy Ministerstva vnitra ČR týkající se znásilnění, pokusů o znásilnění, sexuálně motivovaných útoků a především sexuálního zneužívání dětí.
Ukázalo se, že s legalizací a zpřístupněním pornografie od konce roku 1989 v České republice prokazatelně nedošlo k nárůstu sexuální kriminality, ale naopak k jejímu poklesu. Je to pozoruhodné zvláště při srovnání s nesexuální násilnou kriminalitou, která naopak po roce 1989 bez debaty značně vzrostla. Nápadný je především pokles sexuálních útoků na děti, který opravdu nelze přehlédnout. Situace v České republice je v tomto ohledu úplně stejná, jako v Japonsku a v Dánsku, kde také v době uvolnění prohibice dětské pornografie došlo k výraznému poklesu sexuálně motivovaného násilí na dětech.
Závěry studie Diamonda a spol. jsou nesmírně společensky závažné. Potvrzují, že vztah mezi pornografií a zejména dětskou pornografií je proti intuitivní. Průvodním jevem je pak bohužel i expanze a profesionalizace černého trhu s dětskou pornografií. Rodiče malých dětí boj proti dětské pornografii obvykle hlasitě podporují, v samozřejmé dobré víře, že konají to nejlepší pro své ratolesti. Je to ale podle všeho tragický omyl, který by těmto rodičům a příznivcům rozličných fanatických sdružení měl někdo důkladně vysvětlit. Zneužívání dětí k výrobě dětské pornografie je rozhodně odpudivé, ale část dětské pornografie, například ta animovaná, takovým způsobem nevzniká a právě ta by mohla sloužit k řekněme terapeutickým účelům a chránit tak reálné děti. V této souvislosti je velmi názorný extrémní rozdíl mezi wikipedickým heslem „dětská pornografie“ v češtině, které celou problematiku pojednává v rozumném stylu a stejným heslem v angličtině, které neobsahuje snad jedinou větu shodnou s českým textem, ani sebemenší náznak kontroverze a ze všeho nejvíc připomíná manuál komanda pro boj s pedofily.
Literatura: Archives of Sexual Behavior online 30.11 2010, Wikipedia (Dětská pornografie, Child pornography). Původní článek s přesvědčivými grafy