O.S.E.L. - Umělá inteligence Watson očekávaným vítězem v Riskuj!
 Umělá inteligence Watson očekávaným vítězem v Riskuj!
Dobře vycvičený software Watson od vývojářů IBM v přímém přenosu porazil nejlepší lidské hráče slavné znalostní soutěže Jeopardy!. Nepochybný úspěch, je to ale opravdu takové překvapení?


 

Avatar Watsona v Jeopardy!. Kredit: Beao, IBM, Wikimedia Commons.

Je to ještě úplně horká novinka, která se tetelí ve světových médiích. Počítač porazil nejlepší hráče v tradiční televizní znalostní soutěži Jeopardy!, v našich končinách známé díky televizi Nova jako Riskuj! Naplňují se snad apokalyptická očekávání s blížícím se rokem 2012?

 

Zvětšit obrázek
Watson vítězí. Kredit: Carol Kaelson/Jeopardy Productions Inc., via Associated Press, Wired.com.

Co se vlastně stalo? Světová velmoc v informačních technologiích, Velká modrá, čili IBM, dlouhodobě pracuje na ambiciózním výzkumném projektu DeepQA, v němž vytváří umělou inteligenci schopnou rozumně odpovídat na otázky položené v běžném jazyku. Během tohoto projektu vznikla i umělá inteligence Watson, důmyslný software pojmenovaný po Thomasovi J. Watsonovi, otci zakladateli společnosti IBM.

 

Vývojáři Watsona už několik let směřovali k tomu, aby své dítko otestovali ve slavné soutěži Jeopardy!, která se v USA vysílá už od roku 1964. V roce 2006 proběhly pilotní testy, v nichž Watson řešil 500 otázek z již odvysílaných dílů Jeopardy! Dopadl bídně, byl pomalý a odpovědi trefil jenom v pouhých 15 procentech případů. Lidští soutěžící vyřešili stejné otázky dvakrát rychleji a s 95 procentní úspěšností. Uplynulo 5 let a Watson se díky intenzivnímu snažení týmu IBM proměnil ze zoufalého zelenáče na drsného profesionála. Ve třech dílech Jeopardy!, vysílaných 14., 15. a 16. února 2011, s přehledem rozdrtil Brada Ruttera a Kena Jenningse, považované za nejlepší hráče v historii Jeopardy!

 

 

Logo Jeopardy!. Kredit: MegastarLV, Sony Pictures Television, Wikimedia Commons.

Soumrak lidství ale asi ještě nečekejte. Matt Blum z populárního magazínu Wired vidí jako dávný přímý účastník Jeopardy! Watsonovo vítězství hodně kriticky. Podle něj je to sotva něco víc, než mediální bublinka. Nebylo by to totiž normální, kdyby vylepšený Watson nevyhrál. Úspěšný hráč Jeopardy! prý musí zvládat tři věci. Potřebuje všestranné a hluboké znalosti o světě, hodí se mu, když dovede při hledání odpovědi rychle analyzovat dostupné informace a taky překvapivě účinně využije svižné prsty.

 

Zvětšit obrázek
Tabule s otázkami, Jeopardy!. Kredit: Zanimum, Sony Pictures Television, Wikimedia Commons.

Pokud jde o znalosti, Watson sice nebyl připojený na internet, ale i tak měl k dispozici 4 TB (terabajtů), neboli 4 tisíce gigabajtů strukturovaných i nestrukturovaných informací. Pro Watsona jsou všechna data rovnocenná a velice rychle a systematicky se k nim dostane. Odhady kapacity lidských mozků se pohybují v divoce rozdílných číslech, většinou Watsona převyšují. Naše vědomí se ale k uloženým informacím dostává mnohem spletitějšími cestami, než to dělá Watson. A pokud jde o rychlost reakce, Watson se sice při soutěži musel hlásit robotickým prstem, i tak byl ale jednoznačně rychlejší, než lidští protivníci.

 

Dostatečně schopná a znalostmi vybavená strojová inteligence nedá lidem šanci ani v analýze nápověd vedoucích ke správné odpovědi. Watson běží na 90 serverech IBM Power 750, přičemž v každém je 32 procesorových jader POWER7. Říká se, že zvládne zpracovat 500 gigabajtů za sekundu. Vývojáři vybavili Watsona šikovným genetickým algoritmem, který vycvičili na mnoha tisících otázek a odpovědí z minulých dílů Jeopardy! Podle Bluma by bylo trapné, kdyby Watson, vypilovaný neomylný software bez lidských slabostí a emocí, v Jeopardy! neporazil i ty nejlepší lidské protivníky. Z tohoto pohledu je vítězství Watsona v Jeopardy! překvapivé, asi jako vítězství kalkulačky v násobení velkých čísel.

 

 

Zvětšit obrázek
Dnes již muzeální šachový velmistr Deep Blue. Kredit: Kimse, IBM, Wikimedia Commons.

Také se nabízí otázka, k čemu je program vítězící v Jeopardy! vlastně dobrý. Ve skutečnosti šlo zjevně především o mediální lahůdku, nepochybně nastraženou na vhodné penězovody. Z Watsona by ale snad už brzy měly vzniknout velmi zajímavé aplikace, například chytré diagnostické rozhraní pro přeplněné nemocnice. IBM se ostatně chystá v dohledné době pustit projekt DeepQA na trh se startovní cenou v řádech miliónů dolarů, která by však údajně měla během příštího desetiletí s technologickým rozvojem drasticky klesat.

 

Watson je bezesporu frajer a jeho sláva je zasloužená. Vítězství v Jeopardy! je mnohem zajímavější, než vítězství jiného dítětě IBM, šachového počítače Deep Blue, který v roce 1997 terminoval nejlepšího šachistu světa Garryho Kasparova. Lze ale souhlasit s Blumem, že opravdu zajímavé to začne být ve chvíli, kdy lidé z IBM přijdou se všestrannou umělou inteligencí, pro kterou nebude problém vyhrát v Jeopardy!, psát si vlastní aktuální blog, programovat počítače a vymýšlet sprosté vtipy.

 

Prameny:
Wired.com 17.2. 2011, Wikipedia (Watson, artificial intelligence software).


 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:18.02.2011 05:42