O.S.E.L. - Kam zmizel metan? Pořád je v Mexickém zálivu
 Kam zmizel metan? Pořád je v Mexickém zálivu
Rozsah následků havárie ropné plošiny Deepwater Horizon se mění skoro každý týden. Jednou je celý záliv mrtvý, pak se všechen metan ztratí a nyní se ukazuje, že tam stále zbývá spousta uhlovodíků.


 

Zvětšit obrázek
Je to již téměř rok od havárie ropné plošiny v Mexickém zálivu, ale její následky stále dokáží plnit přední stránky novin. Nebo alespoň vědeckých časopisů.


 

Zvětšit obrázek
Pelikán postižený únikem ropy (Kredit: thisworldera.blogspot.com)

Krátce po havárii začaly denní noviny plnit fotografie pobřežní fauny (flóra by zřejmě nikoho nedojala) celé zalité v ropě. Následky měly být dalekosáhlé, jak pro zvířata, tak pro místní obyvatelstvo, které se ve velké míře živí rybolovem a lovem krevet. Nicméně v lednu vyšla v Science studie, podle které měla již většina přítomného metanu zmizet. Mohli jste si o ní přečíst i tady na Oslu.
Nyní vyšla nová studie, tentokrát v odnoži odborného týdeníku Nature, a to v Nature Geoscience, která pro změnu tvrdí, že je v Mexickém zálivu stále více než dost metanu a dalších plynných uhlovodíků.

 

První autorka, Samantha Joye z University of Georgia, říká, že voda v okolí vrtu stále obsahuje množství uhlovodíků. Oproti předchozím studiím se nezaměřuje jen na ropu, ale i plynné uhlovodíky*) a vody v Mexickém zálivu se podle ní z pohromy nezotavují, ale stále jsou mrtvou zónou. Autorka je popsala takto:
„Když jsem se dívala z okýnka ALVINa, nejdřív to nevypadalo tak špatně, ale jak jsme klesali níže, uvědomila jsem si, že tam není žádná infauna (červi apod.) vystrkující svoje hlavičky, aby nás pozdravili. Obvykle je na dně opravdu velká diversita infaunálních organismů. Pak jsme si všimli mrtvých organismů, jako mořských hadic. Uvědomila jsem si, že nevidím žádné sumýše (mořské okurky) a tyhle organismy jsou strašně hojné. Byl to neradostný pohled. Viděli jsme i pár krabů, ale nevypadali moc zdravě a viděli jsme také mrtvé korály umazané od ropy.“ (volný překlad)
Celkem depresivní popis, že?


Co je toho příčinou?
Autorka říká, že v moři mohou být organismy živící se uhlovodíky, jenže ty většinou žijí v jiných podmínkách, hlavně v teplejším prostředí a i povrchové vody by pro ně byly studené, natož pak v takové hloubce. Dalším problémem je limitace dalšími růstovými faktory, jako je dostupnost dusíku nebo některých iontů jako železa či mědi. I kdyby tam bylo sebevíc potravy (zdroje uhlíku), tak to bakterie nesežerou, protože budou limitované něčím jiným. Navíc takové bakterie spotřebují spoustu kyslíku, kterého se začne nedostávat. Na grafu můžete vidět pokles obsahu kyslíku v hloubce 1000-1400 m. A podle autorky to může trvat i desítky let, než se obnoví původní hladina kyslíku.


 

Zvětšit obrázek
Obrázky (cca 22 cm široké) přes vodní sloupec získané fotoaparátem s vysokým rozlišením v hloubce 170 m (povrchová voda; A); 890 m (ukazující mořské částice mířící nahoru, zřejmě stoupající ropu; B); 1125 m (hnědé částice ropy; C); 1140 m (ukazující bílé vločky hydrátů plynů; D) a 1300 m (ukazující mořské částice mířící dolů, zřejmě klesající materiál; E). (Zdroj: Samantha Joye)

A co může za takové rozdíly?
Autoři studie v Science mezi svými a těmito výsledky žádný rozpor nevidí, neboť prý odebírali vzorky v jiné oblasti. Podle Samanthy Joye je problém také ve způsobu odebírání vzorků. Rychlé odebírání způsobuje zkreslení výsledků a proto je třeba spouštět sondu velmi pomalu.

 

Zvětšit obrázek
Množství kyslíku rozpuštěného ve vodě v závislosti na hloubce. Červené čáry jsou z míst do 5 km od poškozeného vrtu, modré čáry jsou z více než 5 km od vrtu. (Zdroj: Samantha Joye)

Dle mého názoru by za těmi rozdíly mohlo být i datum, kdy dané zprávy vznikaly. Jak už jsem poznamenal nahoře, tato nejčerstvější zpráva se datuje již do léta a pak trvalo až do prosince než byla přijata k tisku. Samozřejmě je otázkou, jestli se dělala nějaká dodatečná měření nebo autorka vychází stále z těch původních. Oproti tomu článek v Science, který vyšel dřív, byl však do redakce zaslán až na podzim a tak mohl mít paradoxně aktuálnější výsledky.

 



*) já osobně bych řekl, že se o metanu mluvilo celkem dost (viz i předchozí článek v Science), ale to může být dáno tím, že byl manuskript napsán už v létě, kdy se opravdu hovořilo hlavně o poškození ropou.

 

Prameny:
Samantha B. Joye, Ian R. MacDonald, Ira Leifer & Vernon Asper (2011) Magnitude and oxidation potential of hydrocarbon gases released from the BP oil well blowout; Nature Geoscience
https://www.sciencedaily.com/releases/2011/02/110213162733.htm
https://news.sciencemag.org/sciencenow/2011/02/live-aaas---samantha-joye-on-bp-.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Deepwater_Horizon_oil_spill

 

Deepwater Horizon  (20. dubna 2010)


 


 


Autor: Tomáš Hluska
Datum:25.02.2011 14:39