Jak velmi trefně konstatuje Charlie Sorrel v Gadget Lab na Wired, kdybyste zkřížili Power Loader, slavný kanárkově žlutý exoskelet Ripleyové z Vetřelců (Aliens), se sexy bicyklem, narodilo by se vám něco jako projekt EDWARD, úžasná hi-tech dvoukolka nebo třeba dicykl (anglicky diwheel nebo dicycle), pokud vám dvoukolka zní málo futuristicky, čeština v tomto ohledu ještě nemá moc jasno.
Dvoukolka, čili stroj se dvěma paralelními koly EDWARD je dítkem konstrukčního týmu 14 šikovných studentů strojního inženýrství z australské University of Adelaide. Autoři projektu nezapírají inspiraci četnými sci-fi stroji, například v sérii Hvězdné války se najdou pozoruhodné dvoukolky a také konstrukčně příbuzné jednokolky. I v reálném světě už více či méně jezdí spousta takových modelů, ale EDWARD je opravdu něco. Mnohé prozrazuje už jeho celé jméno: Electric Diwheel With Active Rotation Damping. Dvoukolky často pohání spalovací motor, ale EDWARD je elektrický a oproti svým předchůdcům má zabudovaný sofistikovaný systém zajišťující stabilní jízdu. Australskému týmu se povedlo efektivně vyřešit nepříjemné pohyby vnitřní kabiny s řidičem, k nimž u podobných dvoukolek běžně dochází při jízdě a zvlášť při prudkém brzdění či naopak zrychlování. Pohyb kol i vnitřního rámu dvoukolky EDWARD lstivě ovládá speciální hardware i software, díky čemuž se s EDWARDem jede jako po másle.
Řidič ovládá dvoukolku joystickem a jízda je rozhodně požitkem téměř ve 3D, jak je vidět na videu projektu EDWARD. Pokud majiteli nestačí běžná jízda v normální poloze, může se díky rafinovanému ovládání pustit do řízení v poloze hlavou dolů. Samozřejmě se doporučuje v EDWARDovi svědomitě používat pásy. Také je možné zablokovat volný pohyb kabiny řidiče a rotovat společně s koly. Jak to popisuje Sorrel a jak je i vidět na videu, rozhodně vás čeká „hot, nausea-inducing action“, tedy pokud možno nalačno.
Pokud jde o technické parametry, dvoukolka EDWARD může dosáhnout rychlosti 40 km za hodinu, pochopitelně při optimálním vyladění pohonné soustavy. Podle konstruktérů by bylo možné maximální rychlost ještě zvýšit, ale bylo by to na úkor schopnosti svižného zrychlení a dobré ovladatelnosti. Na druhou stranu, jestli se zázračně nezvýší pancéřování chodců či benevolence úřadů, pro ryze městské vozítko asi nebude mít příliš smysl se honit za vyššími rychlostmi. Věčný hlad po adrenalinu v případě EDWARDa snadno ukojí šílené rotace všemi směry. Pokud ve frontě na semafor majitel této dvoukolky náhle zarotuje kolem horizontální osy, nejednomu řidiči klasičtějšího stroje asi vypadne protéza.
Vzhledem ke své konstrukci by se měl pohybovat spíše po rovině, zvládne svah s maximálním sklonem 12 stupňů. Bohužel, tak jako všechna podobná elektrická vozítka, trpí i EDWARD kritickým omezením výdrže použitých baterií, která se při nekompromisní agresivní jízdě s mnoha divokými otočkami a přemety pohybuje kolem 1 hodiny. V tomto ohledu čeká celý svět elektrických vozidel na převratnou technologii baterií, která by jim dovolila přestat být hračkami technologických labužníků a dala jim možnost vstoupit do života běžných spotřebitelů, kteří sice respektují životní prostředí, ale jinak převracejí každý dolar.
Prameny:
Wired 10.6. 2011, Wikipedia (Dicycle, Monowheel).