Zpráva je výsledkem stejnojmenného projektu. Zdůrazňuje, že její obsah nemusí představovat názor EK. Je všeobecně známo, že v roce 2009 dosáhla rozloha osetá transgenními plodinami 134 milionů hektarů. Rozložení v hlavních oblastech uvádí tabulka vpravo.
Dominují sója, bavlník, kukuřice a jarní řepka. Z vlastností pak tolerance k totálnímu herbicidu (HT) a rezistence k hmyzím škůdcům (Bt) a jejich kombinace.
Autoři zprávy vytvořili databázi z údajů od zemědělských zpráv, polních pokusů, publikovaných souhrnů a recenzovaných originálních prací až po rozhovory s experty. Databáze obsahovala 196 publikací (109 recenzovaných) poskytujících 721 studií, zejména z Indie (220), USA (120), Číny (70), Španělska (65), Jižní Afriky (58) a Argentiny (55).
Je naprosto zřetelné, že Bt bavlník poskytuje ekonomický zisk, zejména snížením ztrát způsobených škůdci (převážně makadlovkou – Helicoverpa armigera). Nejvíce tam, kde ochrana běžného bavlníku je nedostatečná. V Indii je zvýšení Bt odrůdou až 50%. V regionech s dobrou konvenční ochranou netransgenního bavlníku se zase nejvíce projeví úspora pesticidů. V Číně dosahuje až 70 %. Velmi záleží na výběru odrůdy; nevhodná pro daný region může vliv Bt značně zredukovat. Čína a Mexiko poskytují ve výběru odrůd podporu. Kromě toho se projevuje souběh použití Bt a modernějších technik obecně. Naopak se stává, že z nedostatku informovanosti používají drobní pěstitele „tradičně“ insekticid i na Bt odrůdy. To ukazuje na význam informovanosti a zavádění systému integrované kontroly škůdců (IPMS – Integrated Pest Management System). Naproti tomu HT bavlník se používá hlavně v USA a údaje v literatuře jsou skrovné a nesnadno oddělitelné od vlivu jiných faktorů.
U Bt kukuřice je ekonomický výsledek značně závislý na tlaku škůdce a také na ceně transgenního osiva, která kolísá mezi 110 až 136 % běžného. Úspora pesticidů se pohybuje mezi 25 až 60 %. Pří zvýšení výnosu o 5 až 25 % celková výkonnost stoupá o 10 až 17 %. V Jižní Africe se osvědčuje HT kukuřice, která zajišťuje zvýšení výnosu. Tabulka 2 uvádí některé zajímavé základní parametry pro Bt kukuřici.
U sóji jsou údaje k disposici jen z Argentiny, Brazílie, Rumunska a USA. Proto je třeba závěry brát s ohledem na omezení vstupních dat. HT snižuje náklady na herbicidy a zvyšuje výnos, i když nikoli vysoce v USA, více v Rumunsku. Zvýšení výnosu silně kolísá s klimatickými podmínkami (graf 1). Velmi variabilní je cena osiva, která mj. záleží na přísnosti ochrany duševního vlastnictví. Úspory se dosahuje též v pracnosti. Nejpozitivnější je omezení orby, což snižuje vysychání a erozi.
Problémy se statistickým hodnocením autoři rozebírají velmi podrobně a rozsáhle; nicméně, jako zjišťovali autoři, jsou obdobné analýzy referované v květnovém vydání Sustainability (str. 743-762). Kromě metodiky pokusů (zejména volby srovnávané konvenční odrůdy) a sběru výsledků je to hlavně vliv regionu a sezony. Významné je, že zpravidla se liší výsledky kontrolovaných polních pokusů a komerčního pěstováni. Proto závěry z polních pokusů je třeba brát s rezervou.
Studie má 76 stran, obsahuje 156 citací, z nichž některé jsou uváděny i s internetovými adresami; následuje seznam 102 dotazovaných expertů. Je doplněna vysvětlivkami, rozsáhlými přílohami s grafy a tabulkami.
Komentář:
Studie je nesmírně důkladnou prací zejména s ohledem na zpracování informací. Lze jí vytknout, že je zaměřena pouze na bezprostředně nákladově vyčíslitelné parametry bez ohledu na vyvolané efekty. Například úspora pesticidů není jen faktor nákladů, ale je to i přínos pro přírodu. Stejně tak snížení pojezdů techniky (u standardního bavlníku až dvanáctkrát za sezonu) je nejen nákladovou složkou, ale redukcí produkce skleníkových plynů. Podobně je tomu s omezením orby. Vezmeme-li zřetel, kolik prostředků se věnuje právě na snižování produkce CO2, pak i toto je významný ekonomický efekt.
Kapesní průvodce světem GMO
Evropský biotechnologický průmysl značně trpí restriktivními evropskými regulacemi transgenních - geneticky modifikovaných -organismů. Příručka se snaží vysvětlit politikům, že hesla o konkurenceschopnosti a inovacích jsou zbytečná, protože regulace zadusí inovace v biotechnologii. Pak konkurenceschopnost Evropy nejen vůči americkému kontinentu, ale i Asii a Africe je pouhým vzdušným zámkem.
Na obligátní otázku o riziku GMO cituje výsledky výzkumu GMO financovaného EU za posledních 10 let: Celosvětově stovky milionů lidí zkonzumovalo během 15 let přes dva triliony pokrmů obsahujících GMO aniž se objevily nějaké nežádoucí příznaky.
Bezpečnost pro zdraví konstatovala i Francouzská akademie. Na světě pěstuje GMO 15,4 milionů zemědělců (kolem 90 % malých rolníků) v 29 zemích na ploše rovnající se Německu, Francii a Španělsku dohromady. Vyjmenovává 11 důvodů, proč zemědělci pěstují GM plodiny. Cituje studii University Readingu, která na základě faktických kalkulací ukazuje, jak evropští zemědělci jsou o tyto výhody ošizeni.
Jen pro GM kukuřici ztrácí ČR 4,6 – 9,2 milionů eur. Itálie 40,6 – 108,2; Německo 25,7 – 42,4; Francie 34,2 – 85,5 a Slovensko 3,6 – 5,9 milionů eur.
Současně s omezením pěstování Evropa dováží GM plodiny, neboť jinak by na světovém trhu nesehnala suroviny (sóju, kukuřici) pro krmiva. Ty jsou ale ohrožena pravidlem tzv. nulové tolerance, což znamená, že i nepatrná příměs GM odrůdy, která ještě není v EU schválena odsuzuje zásilku k nepřijetí. Snad se povolí alespoň 0,1% příměsi...
Další informace o odporu Evropanů vůči GMO najdete v připojeném červnovém vydání Světa biotechnologií, který je ke stažení zde.