O.S.E.L. - Délku penisu lze odhadnout podle poměru 2D:4D
 Délku penisu lze odhadnout podle poměru 2D:4D
Když přijdeme na svět, máme prakticky všechno, co správný kluk má mít. I pohlavní aparát se nám začne vyvíjet v maminčině bříšku, jakmile se naše tělíčko ocitne pod palbou zvýšených dávek testosteronu. Kromě těch chlapských záležitostí má mužský hormon i vedlejšák - podporuje růst kostí. A protože nám řízením osudu ve stejnou dobu jako „pindík“ roste i prsteníček, lze prý z toho dělat dalekosáhlé závěry.


 

Zvětšit obrázek
Poměr délky ukazováčku a prsteníčku se označuje jako index 2D:4D.

Poměr 2D:4D je jedním z pohlavních dimorfismů. Je menší u mužů než žen, tedy pořádná chlapská ruka by podle řady výzkumů měla mít o něco delší prsteník než ukazováček a ta ženská naopak. Samozřejmě z pohledu statistiky. Platí to obecně pro všechny obratlovce, což vyplývá z faktu, že jsou to hlavně geny, které o vývoji končetin rozhodují. Říká se jim homeoboxové a d geny a pletou se jak do vývoje prstů na nohách, tak i rukou. Hlavně však mají na starosti vývoj varlat, vaječníků a zřejmě i dalších věcí.


Dnes už je tolik indicií dávajících délku prstů a vývoj končetin do vztahu k urogenitálnímu systémemu a funcím pohlavních orgánů, že se to považuje za prokázané. Fyziologové, poté co zjistili souvislost s hladinami dvou hormonů - testosteronu a estradiolu, povýšili poměr délky prstů dokonce na „indikátor vývoje jedince“. Nejpřesvědčivější argument pro své tvrzení našli na prstech žen s kongenitální adrenální hyperplasií a u mužů, kteří nereagovali na léčbu androgeny. Někteří následovníci jejich díla dnes sice spekulují, že by rozdíly v délce článků prstů ruky nemusely být dílem samotných hormonů, ale že stejně by mohlo jít o dobře či špatně fungující receptory pro příjem steroidních hormonů (povrchové struktury na buňkách reagujících na hormonální podnět). V tomto případě receptory pro androgeny.
Androgeny byly poprvé objeveny v roce 1936. Většinou se pod tímto termínem rozumí soubor steroidních hormonů, které vládnou samčím znakům – ochlupení, muskulatuře, vývoji mozku a tím i způsobu uvažování jedince,... Svůj diktát prosazují prostřednictvím vazby na androgenní receptory a přes ně rozhodují o aktivitě samčích pohlavních orgánů. Primárním a nejznámějším androgenem je testosteron. Androgeny ale nejsou jen záležitostí samců, fungují i jako prekurzory pro estrogeny - samičí pohlavní hormony.

 

V názorech na to, zda velikost našeho mužství je z větší míry dána zvýšeným počtem receptorů na buňkách, nebo spíše koncentrací testosteronu kolujícího v krvi, jsou vědci zatím ve při. Ale ať už bude mít pravdu kterákoliv parta, oba tábory se v jedné věci shodují - považují délku prstů za vhodný indikátor míry vlivu prenatálního androgenu. Nic jiného jim ani nezbývá. Pokusy na zvířatech totiž prokazují, že se samcům vyplatí mít jak receptory, tak i hladinu testosteronu „v pořádku“, jinak  nemají ani dostatečně velký penis ani včasný nástup puberty a patřičné anatomické charakteristiky,..  I když je práce Korejců téměř jen o penisu, je dobré za snadno měřitelnou tělní součástkou vidět i ten podstatnější schovaný „zbytek“.

 

 

Zvětšit obrázek
Vyšší hladina testosteronu v prvním trimestru se projeví na poměru 2D:4D, ale i na další proporci. (Kredit John T. Manning). Českým překladem (vpravo) doplnila redakce.

Korejští výzkumníci měli štěstí, neboť k rozsáhlé studii přišli tak trochu jako slepý k houslím. Neměli problém se získáním dat, „přišla“ za nimi sama. Využili totiž pacientů, kteří se na kliniku dostavili s čůracími problémy. Zakrátko tak měli soubor 144 dvaceti a víceletých mužů, jimž se na penis sahalo i z nějakých dalších důvodů.
Aby se v tak choulostivém měření nedopustil personál chyb, měřili všechno dvakrát. A aby to nesvádělo k pokušení „přibrousit tužku“, délku mužské chlouby nechali měřit jinou partu, než která pacientům měřila prsty. Velikost povadlého penisu navíc měřili v anestézi, což se považuje za vrchol přesnosti těchto testů. Měření je v takovém případě oproštěno chyb vznikajících tím, že jednomu pravítko lehce přikládá sestřička, jinému hrubě si počínající medik. Měření délky údu je složitější, než si jako laici představujeme. Léty propracovaná metodika postihuje i takové detaily, jako je správné pokrčení končetin, měřit se musí bezprostředně po stažení kalhot, aby chlad nevykonal po odhalení partie, která si libovala v teplíčku, „své“. Měří se od hrany na dorzální straně údu - v  místě kde přechází kůže na oblast podbříšku. Pravítko se musí přitlačit proti kosti (os pubis), čímž se eliminuje zkreslení dané tukovými polštáři,...

 

Lovcům korelačních koeficientů se jejich přepečlivý přístup vyplatil. Ze změti čísel začaly vypadávat výsledky. Nejvýraznější ze všech zjištěných souvislostí se ukázal být vztah mezi délkou povadlého a ztopořeného údu (r = 0,73). Dále našli jakous, takous souvislost u délky ochablého mužského výčnělku a výškou postavy, respektive hmotnostním indexem (BMI). U těchto dvou parametrů se korelační koeficient pohyboval okolo hodnoty 0,7, ale nebyl průkazný. Zato souvislost mezi délkou prstů a pánskou chloubou se potvrdila i u Asiatů. Zřetelněji se vztah délky prstů vyjevil, až když vzali do úvahy módní poměr D2:D4. Pak se hodnota korelace vyšplhala až na r = 0,2. A vztah naznačil statistickou průkaznost.

 

Z naměřených „sprosťáren“ se toho dá vyčíst více, než jen odhad jak velkého ho kdo bude mít. I když celá řada dřívějších studií tvrdila, že hladina androgenů po našem narození je pro velikost penisu důležitá, nebude to asi pravda. Nové poznatky spíše svědčí o tom, že to, jak moc nám náš tajtrdlík vyroste, nesouvisí s tím, co se děje po našem narození, ani na tom, čím a jak nás po porodu krmí. Téměř vše je rozhodnuto již během vývoje plodu.  Stručně řečeno, zda potomek bude moci přejít nudapláž bez šrámů na duši, se určuje již u maminky v děloze a to záhy po početí.  Rozhodujíci je období, kdy fetální androgeny u samčích potomků jsou „nahoře“ a to je mezi 8. až 24. týdnem po početí. Nejde tady ale jen o „uražené ego“. Tyto, byť nepřímo získané poznatky pomalu mění naší představu o léčbě hormonálních poruch. Jak se ukazuje, tak zajišťovat jejich nápravu až po narození je jako chodit s křížkem po funusu. Odsuzovat proto toto poněkud uchýlené pokusničení, by nebylo moudré. V jistém smyslu nám totiž dokáže nahradit to, co z etických důvodu nejde – získávat potřebné poznatky bez nutnosti řezat a píchat do lidských fétů. Snad i proto se  velikosti penisu věnuje tolik výzkumných týmů. Za již prokázané můžeme dnes považovat tvrzení, že poměr velikosti prstů souvisí s poměrem hladin fetálního testosteronu a estradiolu.

Zvětšit obrázek
Profesor John T. Manning: Muži s nižším 2D:4D poměrem jsou agresivnější, reprodukčně zdatnější, jsou talentovanější na muziku, sport a matematiku. Muži s vyšším poměrem 2D:4D jsou náchylnější k časnému infarktu. Ženy s vysokým poměrem 2D:4D jsou plodnější ale vyskytuje se u nich častěji rakovina prsu. Ty s nižším 2D:4D jsou častěji lesby a k tomu agresivní.

Neslavně to zatím vypadá se snahou nalézt vztah mezi délkou prstů a genetickým markerem. Publikované zjištění souvislosti s počtem opakování motivu CAG (cytosin, adenin, guanin) v genu pro adrogenní receptor se ukazuje být poněkud předčasné. Věštby osudu našich potomků podle odebrané DNA budou v tomto směru něčím, na co se nehodí vsázet. Paradoxně mnohem přesnější zatím je věštění z ruky. Ale jen za předpokladu, že vědma má povědomí o tom, jak to chodí s embryonálním testosteronem a o jeho vlivu na poměr 2D:4D, o účincích testosteronu na stavbu mozku a s tím souvisejícím nadáním na matematiku,... Ani vzdělané čarodějky to ale nebudou mít lehké. Dříve bylo všechno jaksi jednodušší, platilo třeba – jsi Asiat z východu? Potom budeš mít „prcka“. Pocházíš-li z Evropy a nebo jsi „černej“, budeš se holedbat „mackem“. Zbytek rozhodly poměry prstů. Dnes se společnost natolik promíchává, že se věštění podle délky prstů jaksi komplikuje. Korunu tomu všemu nedávno nasadili Bulhaři. Z nevysvětlených důvodů jim vychází, že v soupeření o mocnější „náčiní“ jednoznačně vyhrávají vesniční chalani nad městskými ogary. Proč se něco takového nezjistilo i v jiných zemích, je záhadou, která tento druh výzkumu dost zpochybňuje. Navíc se většina výsledků pohybuje těsně okolo hranice průkaznosti.

 

Nezbývá než konstatovat, že toho zatím více nevíme, než víme, a že v případech kdy bereme do hry délku prstů, nejde o odhad konkrétní hodnoty, ale jen o realativní porovnání. To na čem se většina badatelů shoduje je, že velikost penisu mezi rasami bude dána geneticky a jemnější rozdíly v rámci rasy bude určovat prostředí dělohy. Poměr délky prsteníčku a ukazováčku tedy odráží rozdíly v rámci etnika. Jediné, za co můžeme nyní dát ruku do ohně, je již dávno známý fakt, že chlapi vysocí jak hory mají „všechno“ delší. Jistou třešničkou na dortu korejské studie je závěr, který nás s menším tělesným rámcem musí potěšit. Že netřeba civět v němém úžasu nad vybavením basketbalistů. V takových případech je dobré si vzpomenout, že výška postavy koreluje jen s ztv. „ochablým“ stavem. Délka v „pohotovostním režimu“ mnohem více souvisí s rozdílem v délce prstů - oním 2D:4D. Pro nás, kteří už i paměť máme špatnou, se veškerá věda  mnohostránkové korejské publikace dá shrnout do jediné věty: „Prsty hrají v milostném aktu větší roli, než jsme si mnozí mysleli.“

 

Prameny: Asian Journal of Andrology,  doi: 10.1038/aja.2011.75,
In Ho Choi of Gacheon University Gil Hospital, Korea.
Lukáš Kratochvíl a Jaroslav Flegr: Differences in the 2nd to 4th digit length ratio in humans reflect shifts along the common allometric line, Biology Letters, 2009

 


Autor: Josef Pazdera
Datum:14.07.2011