O.S.E.L. - Továrna na supernovy v souhvězdí Hada
 Továrna na supernovy v souhvězdí Hada
Zběsile aktivní galaxie Arp 220 intenzivně rodí hvězdy a také odpaluje supernovy. V jejím středu jich během posledních šedesáti let explodovalo sedm.


 

Zvětšit obrázek
Supernovy v galaxii Arp 220. Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team, Chalmers.

V prostoru souhvězdí Hada pozorujeme ve vzdálenosti cca 250 milionů světelných let podivuhodnou galaxii Arp 220. Je to úplně nejbližší galaxie z galaxií extrémně silně zářících v infračervené části spektra (anglicky Ultraluminous Infrared Galaxy, zkracováno jako ULIRG). Tyhle galaxie září v dlouhém infračerveném spektru víc, než 10 na dvanáctou Sluncí. Astrofyzici si z ní udělali modelové laboratorní zvíře a Arp 220 se už dlouho hřeje ve výslunní zájmu.

 

Zvětšit obrázek
Temná poetika galaxie Arp 220 v Hubbleho vesmírném dalekohledu. Kredit: NASA, ESA, Wikimedia Commons.

Díky intenzivnímu výzkumu už víme, že galaxie Arp 220 právě před našima očima vzniká ze srážky dvou menších galaxií. Lidé z observatoře Arecibo v Arp 220 našli organické molekuly a ukázalo se, že v ní jsou minimálně dva astrofyzikální masery, tedy vesmírné objekty zesilující mikrovlny pomocí stimulované emise záření (konkrétně hydroxylový megamaser a vodní maser). Odborníci také Arp 220 podezřívají, že ukrývá aktivní galaktické jádro se supermasivní černou dírou, kolem které pozorujeme více než 200 obrovských hvězdokup. Celá tahle galaxie šílí horečnatou aktivitou a intenzivně tu vznikají nové hvězdy, mnohem rychleji, než v naší líné Mléčné dráze. Stále to ale není všechno.

 

Fabien Batejat z Onsala Space Observatory na Chalmers University of Technology ve švédském Göteborgu a jeho spolupracovníci před časem využili služeb sítě radioteleskopů VLBI (Very Long Baseline Interferometry) a získali velmi ostré snímky Arp 220 v oblasti rádiových vln. Ty prozradily několik desítek zdrojů rádiového záření z centrální oblasti dotyčné galaxie, kde se před námi skrývají v hustých závojích mezihvězdného prachu a plynu. Badatelé je poté několik let sledovali na různých vlnových délkách rádiového záření.

 

Zvětšit obrázek
Onsala Space Observatory. Kredit: F. Mormann, Caltech.

 

Zvětšit obrázek
Elegantní astrofyzik Fabien Batejat. Kredit: F. Batejat.

Když si Batejat a spol. všechno poskládali dohromady, tak se ukázalo, že kromě vnitřností po starších explozích supernov je celkem sedm z těchto zdrojů rádiových vln vlastně online supernovami, které vybuchly během posledních šedesáti let. To je samozřejmě rekord, ještě nikdy jsme v jediné galaxii nenašli tolik supernov najednou. Podle všeho se v galaxii Arp 220 odpálí jedna supernova za čtvrtletí, což případní místní astrofyzici nepochybně vítají. V Mléčné dráze se dočkáme supernovy tak jednou za století. Skoro se chce říct bohužel, tedy pokud jde o supernovy v bezpečné vzdálenosti od Slunce. Zároveň to ale není zase takové překvapení. Nápadný výskyt supernov v Arp 220 docela slušně odpovídá intenzitě vzniku hvězd v této galaxii. Pozorování Batejata a jeho kolegů tak vlastně potvrzuje letitou představu, že továrny na hvězdy jsou zároveň továrnami na supernovy. Také se ukazuje, že emise rádiového záření, které zachycujeme až u nás na Zemi, vyvolává magnetické pole supernov a nikoliv magnetické pole celé studované galaxie.

 

Prameny: ScienceDaily 2.10. 2011, Chalmers University of Technology News 30.9. 2011, Wikipedia (Arp 220).


 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:04.10.2011 15:24