Nejběžnější barva očí je hnědá, pak následují zelená, modrá ale dhodně dětí má zpočátku oči šedé, které se později mění v hnědou či modrou. Albíni je mají růžové až červené. Samozřejmě, že mezi těmito základními barvami je celé spektrum přechodů.
S dědičností je to dost komplikované a že rodiče mají nějakou barvu očí ještě neznamená, že stejnou bude mít i jejich potomek. Barva je totiž výsledkem působení vícero genů. Jednak těch, které rozhodují o pigmentaci oka, ale též těch, které řídí stavbu stromatu duhovky, tedy vláken, na nichž dochází k lomu a rozptylu světla.
Duhovka, která o všem rozhoduje, je část oka mezi rohovkou a čočkou. Pokud obsahuje pigment melanin na přední i zadní části, vstupující světlo do oka se od něj odráží málo a výsledkem je hnědé zabarvení. Pokud je na povrchu duhovky málo pigmentu, světlo se začne lomit a odrážet od vláken uvnitř duhovky a vzniká oko barvy oříškové, zelené či modré - podle průměru a vzdálenosti jednotlivých vláken a struktury stromatu duhovky. O žádné modré, či zelené barvivo v očích se nejedná. Vše je dílem jen tmavohnědého až černého melaninu. Z chemického hlediska jde o odvozeninu z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, jež jsou oxidovány a zpolymerovány.
Někdo se může dokonce pyšnit na oku tmavým výrazným kroužkem ohraničujícím duhovku. Je to tím, že se mu pigment místo rovnoměrného pokrytí zadní plochy přesunul poněkud více k přední části plochy duhovky a k okrajům zorničky. Barevně nejrůznější oči mají běloši a směrem k jihu rozdílů ubývá.
Přes veškerou snahu a navzdory přečtenému lidskému genomu, genetiku barvy očí se zcela objasnit nepodařilo. Zatím se jen ví, že některé z genů jsou na chromozomu 19, že třeba gen EYCL1 mluví do zelené a modré barvy očí. Na chromozomu 15 že jsou dva geny - EYCL2, který rozhoduje o hnědé barvě a EYCL3, jehož alely přepínající mezi hnědou a modrou. Ani dnes to ale mnozí nevzali na vědomí a dál žijí v zajetí představ eugeniky a jsou přesvědčeni, že árijská modrá barva očí je jednoduchá recesivní záležitost. Jsou ale vedle. Barva je záležitost polymorfního systému a z toho například plyne i to, že když má dítko jinou barvu očí než rodiče, netřeba z toho cokoliv vyvozovat.
Má se zato, že k mutaci, jenž způsobila poruchu tvorby melaninu, a vedla ke vzniku modrých očí, došlo v neolitu. Podle vědců z Kodaně někdy před šesti až deseti tisíci lety, a to v oblasti severozápadně od Černého moře v dnešním Rumunsku. Odtud se šířila na sever. Vědci se ale stále dohadují, zda převaha modrookých lidí u seveřanů je z důvodu selekce za níž stojí nedostatek vitamínu D, a nebo je to jen dílo modního trendu a preference zajímavějšího sexuálního partnera. Ať tak, či tak, s postupem času největšího rozšíření modrookost doznala v oblastech sousedících s Baltickým mořem. U Estonců se týká 99 % obyvatel. Němci jsou modroocí ze 75 %, Dánové z 11 %. Modrookých je ale také více jak polovina židů pocházejících z Ukrajiny. Severoameričanů - bělochů je zhruba třetina a z celosvětové populace tvoří modroocí jen 2,2 %.
Zní to tak trochu jako vtip ze seriálu Simpsonovi, ale Homerova laboratoř hodlá nabízet „přebarvení očí na modro“. Spíše než o přebarvení se ale jedná o odbarvení. Ošetření totiž spočívá v odstranění melaninu z horní vrstvy duhovky. Využívá se k tomu energie laserového paprsku. Při správném nastavení jiným než pigmentovým buňkám neublíží. Zahřejí se až prasknou jen ty napěchované tmavým barvivem, které je pro paprsek neprostupné. Uvolněný melanin se během několika týdnů z oka vyplaví a tím vynikne jeho modrá barva. Protože pigmentové buňky melanocyty se v oku neobnovují, je zákrok nevratný. I když podle nás nechat si střílet laserem do oka jen proto, aby člověk vypadal jako příslušník správné rasy, je s prominutím hloupost, o zájemce na ověření metody na lidech prý Homer nemá nouzi. Zákrok by jisté ospravedlnění mohl mít asi jen u lidí, kteří mají jedno oko takové a jiné makové a nebo na jednom oku část duhovky hnědou a část modrou a dělá jim to problém na duši. I v takovém případě by šlo heterochromii, jak se porucha správně nazývá, řešit alternativní metodou - kontaktními čočkami. Ty navíc garantují to, co ani laser nemůže – aby každé oko přece jen nebylo i po zákroku barevně poněkud jiné. I přes veškeré nejasnosti kolem nové metody je prý zájemkyň požadujících zákrok laserem a stát se blondýnkama s pomněnkovýma očima hodně. Pokud se výroba modrookých jedinců prosadí, jejím jediným kladem asi bude to, že jde o poněkud šetrnější zásah do oka, než jaký chtivým zákaznicím nabízejí oční kliniky nyní - chirurgické vkládání umělých duhovek (viz video).
Zavedení živnosti na změnu barvy očí laserovým zákrokem v civilizované části světa nejde ale tak rychle, jak by si mnozí přáli. Aby se metoda stala legální, musí se dostat na list schválených postupů, o čemž rozhoduje instituce Food and Drug Administration (FDA), a tu je třeba přesvědčit, že ani po létech nebude mít zákrok negativní dopady na lidský zrak. Dr. Homer, který je rovněž vlastníkem patentu je přesvědčen, že se mu to podaří během tří let.
Podle článku v Daily News se v anketě z dvou tisíc osob 17,5 procenta vyslovilo, že pokud by metoda byla prohlášena za bezpečnou, budou o ošetření usilovat. Vezmeme-li v úvahu, že mládí touží být sexy a že vlastní zákrok trvá jen dvacet vteřin a přijde na pouhých pět tisíc dolarů, může se stát, že v krátké době bude celá Amerika jen samé modrooké blondýny s výrazným tmavým kruhem v místech kde duhovka přechází v bělmo a kterému se říká limbal ring. Ten, kdo jej kdysi dávno tak nazval, možná ani netušil, jak se trefil. Souzní se slovem limbický a tedy s emocemi. A jak před pár měsíci ve své práci zveřejnil Daren Peshek z University of California, výrazný tmavý kroužek okolo duhovky nás podobně jako modré oči dělá atraktivnějšími. Nejrychleji zřejmě ta zpráva dorazila do Japonska, kde již umělé čočky s výrazným tmavým kruhem okolo duhovky a imitací rozšířených zorniček (jejich zvětšení je za normálních okolností také výrazem vzrušení), má na očích nejedna školačka. Můžeme se nad tím pohoršovat, ale lidskou snahu o to být krásnější, dokládá již nález bižuterie z jeskyně Blombos v Jihoafrické republice. Červeně pomalované provrtané mušličky z náhrdelníku jsou z doby před 75 000 lety. Dnešní doba dává této hluboce zakořeněné marnivosti jen jiný rozměr. Zda budou zkrášlující laserové salóny svým zákazníkům naznačovat, že modré oči s sebou nesou také o něco větší riziko vzniku očního melanomu, a zda to vůbec bude mladou generaci zajímat, je otázkou.
VIDEO: Lumineyes technology
VIDEO: Trvale změněneou barvu očí si můžeme pořídit i chirirgickým vložením umělé duhovky. Takto jí provádějí například u firmy NewColorIris
https://youtu.be/83LuPGpYVBI
Prameny:
Mail Online
Blue eye color in humans may be caused by a perfectly associated founder mutation in a regulatory element located within the HERC2 gene inhibiting OCA2 expression, Human Genet.
Evolutionary Psychology, 9, 2011
https://www.epjournal.net/filestore/EP09137146.pdf
KTLA morning news
Homer Labs