Ayahuasca je legendární psychedelická polévka, kterou původně vařili lidé v tropické jižní Americe, na území Kolumbie, Ekvádoru, Bolivie, Peru a v menší míře i Brazílie. V dnešním globálním světě se s tímto šamanským lektvarem můžeme setkat i leckde v severní Americe nebo Evropě, kde se o něj zajímají psychonauté. Ve skutečnosti to není příliš rekreační záležitost, hluboké psychedelické vize ayahuascy totiž pravidelně doprovází intenzivní zvracení a průjem.
Pozoruhodné účinky šamanského drinku má na svědomí rafinovaný mix silného halucinogenu DMT (N,N-dimetyltryptamin) a harmalových alkaloidů ze skupiny beta karbolinů, které fungují jako inhibitory enzymu monoaminooxidázy (IMAO). Obě hlavní složky ayahuascy zasahují do koloběhu významného neurotransmiteru serotoninu a tím mění vědomí. Harmalové alkaloidy, obvykle pocházející z monumentální pralesní liány Banisteriopsis caapi, podporují a prohlubují psychedelický zážitek, vyvolaný působením DMT, který nejčastěji poskytuje skromně vyhlížející keřík Psychotria viridis. Šamani pak ještě případně dochucují právenkou (Justicia pectoralis), durmany rodu Brugmansia, tabákem (Nicotiana rustica) nebo třeba maté (Ilex guayusa). Jako silný halucinogen je ayahusca po celém světě na štíru se zákonem, i když se občas více či méně toleruje její využití pří náboženských obřadech. Teď se ale po desetiletích prohibice stala zajímavou i pro vědu a medicínu.
Nedávno to potvrdil výzkum, který vedl Draulio de Araujo z Institutu mozku na brazilské Federal University of Rio Grande do Norte. Jeho tým naverboval 10 uživatelů ayahuascy, 5 mužů a 5 žen s průměrným věkem 29 let, z nichž se nakonec 9 dostalo do finální analýzy. Výzkumníci nejprve dobrovolníky napojili na funkční magnetickou rezonanci a ukázali jim vybrané obrázky. Pak je požádali, aby zavřeli oči a představovali si zmíněné obrázky v duchu. Jak se dalo čekat, po zavření očí nápadně poklesla aktivita mozku v primární zrakové kůře, která odpovídá za zpracování vizuálních vjemů.
V druhé části experimentu si dobrovolníci přihnuli ayahuascy, vždy 2,2 mililitru na kilogram tělesné váhy a celý postup zopakovali. Najednou se ukázalo, že se po požití psychedelického drinku aktivita mozku pokusných osob při sledování obrázků a jejich představování v duchu příliš neliší. Zdá se, že pro mozek na ayahuasce je vize podobně věrohodná jako reálný obraz, alespoň podle funkční magnetické rezonance. Pokud to tak opravdu je, tak se amazonským šamanům nelze příliš divit.
Podle Robina Carhart-Harrise z Imperial College London, který obdobným způsobem funkční magnetickou rezonancí sledoval uživatele psychedelik z magických houbiček, je mapování mozku nastartovaného psychedeliky cenné pro jejich praktické využití v psychoterapii. Právě ayahuasca má podle odborníků slibný potenciál pro léčbu rozličných závislostí, všudypřítomných depresí nebo posttraumatické stresové poruchy. Je to dobře, naše doba je závislostmi, depresemi i zničujícím stresem doslova prolezlá.
Prameny:
NewScientist 28.10. 2011
Human Brain Mapping online 16.9. 2011
Wikipedia (Ayahuasca)