Robot Oportunity dosedl na rudou planetu již v lednu 2004. Předpokládalo se, že bude, tak jako jeho dvojče pojmenované Spirit, pracovat několik měsíců. Spirit vydržel poslouchat šest let, než se nadobro odmlčel. Opportunity již má na krku osmý křížek. Najezdila více než 34 kilometrů a dostihla tak měsíční buginu Apolla 17 (1972), chystá se pokořit rekord, který drží sovětský Lunochodu 2 (1973) se svými 37 km.
Pracovníci NASA z kalifornské Jet Propulsion Laboratory oznámili, že dne 8. května se jejich pojízdná laboratoř opět pohnula a elektromotory jí postrčily o tři a půl metru. Ve svém „zimovišti“ u skalního výstupku v Greeley Haven plnila sonda po dobu devatenácti týdnů jen energeticky nenáročné úkoly. Pomocí mikroskopu se věnovala detailům v dosahu robotického ramene. Rentgenovým spektrometrem alfa-částic a barevnými filtry hlavní kamerou zkoumala strukturu skaliska a shromažďovala informace týkající se rotace planety. Nyní se chystá ohlédnout svou panoramatickou kamerou a zdokumentovat místa, kterým se po dobu zimního útlumu tak dlouho věnovala. Aby po dobu energetické krize na jižní polokouli „nezmrzla“, naklonili technici NASA sondu na začátku zimy o 15 stupňů. To jejím solárním panelům i při nízkém sluníčku dovolovalo získávat maximum dopadajícího světla. Po výjezdu z parkoviště má sonda sklon jen 8 stupňů, a tak vědci zjišťují, nakolik jsou světelné podmínky a stav panelů schopné sondu zásobit energií.
| Opportunity měla na svých toulkách i namále, jak dokládá sekvence snímků. Prokluzujícím kolům se nakonec ze sypkého materiálu vybřednout podařilo. (Kredit NASA) | Oblačnost na Marsu při pohledu z kráteru Viktoria. (Kredit: NASA) |
Panoramatický snímek kráteru Victorie ZDE.
Opportunity se potuluje po Marsu od roku 2004. V případě, že prověrka dopadne dobře, vydá se za dalším dobrodružstvím. Má v plánu vykročit severním směrem, ale zatím jen pár metrů ke světlejší skvrně. Pozemnímu personálu se jeví jako okrsek navátého prachu. S něčím takovým se sonda na své pouti neměla moc příležitostí setkat. A pokud to její stav dovolí, pustí se do zkoumání žilnatého skalního podloží se stopami sádrovce podél severního okraje mysu York. Se sádrovcem (hydratovaným síranem vápenatým, CaSO4+ 2H2O) se již sonda na rudé planetě setkávala dříve. Většinou ale byl jen příměsí jiných minerálů a nebo v místech, kam jej mohl navát prach. V nynějším zájmu je žilnatina, která nemohla vzniknout jinak, než že puklinami v hornině kdysi protékala voda a z té se síran srážel a postupně tak sádrovec praskliny zcela vyplnil. Proto je planina Meridianum u kráteru Endeavour s mysem York tak zajímavá. Je zatím nejpádnějším důkazem, že na Marsu byla voda. Poněkud nám mění i dřívější představy, že tamní voda byla extrémně kyselá. V přítomnosti sádrovce tomu tak být nemuselo.
NASA se pátrání po marťanském životě hned vzdát nechce. Pokračovat hodlá s mnohem robustnějším a vybavenějším vozítkem Curiosity. K výsadku v Kráteru vichrů má dojít 26. listopadu letošního roku.
Stalo se v případě Opportunity – chronologický přehled událostí
Stane se, pokud sondě Curiosity bude vše procházet tak jako její předchůdkyni
Prameny: Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California. Zajímavé snímky jsou i na Wikipedii.