Není tajemstvím, že mezi námi žijí lidé pátrající po mimozemských signálech z vesmíru. Do historie pozemské vědy i kulturního povědomí se už nesmazatelně zapsal projekt SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence), dnes hodný obdivu především díky buldočí vytrvalosti, s jakou jeho lidé, navzdory chronickému neúspěchu, dál hledají vzkazy cizích inteligencí v kosmickém šumu. Až doposud se v SETI pracovalo tak, že nadšenci prostě prosmejčili kus oblohy s radioteleskopem a pak prosívali hromady šumu, které jim z toho vzešly. Výsledky jejich snažení známe všichni. Co kdybychom se ale namísto náhodného bloumání rozlehlou oblohou důkladně podívali na nějaké zcela konkrétní místo?
Zkusil to Hayden Rampadarath z International Centre for Radio Astronomy Research na australské Curtin University, který s týmem kolegů nasadil projekt Australian Long Baseline Array na jeden vytipovaný hvězdný systém, dnes již legendární a učebnicový Gliese 581 v souhvězdí Váhy (Libra). Australian Long Baseline Array je vlastně kombinované pozorování tří australských radioteleskopů: 22-metrového radioteleskopu Mopra, radioteleskopu v Parkes Observatory a soustavy Australia Telescope Compact Array (ATCA). Tato místa jsou od sebe přitom vzdálena stovky kilometrů. Když k sobě badatelé složí data z těchto tří pozorovacích míst, získaná ve stejnou dobu, vytvoří tak snímky s úžasným rozlišením, jakoby z jediného obrovitého radioteleskopu. Takové technologii pozorování oblohy se přezdívá Very Long Baseline Interferometry (VLBI) a astronomové s její pomocí do jisté míry nahrazují funkci obrovitých teleskopů, jejichž konstrukce je prozatím mimo naše možnosti.
Bylo to vůbec poprvé, kdy někdo s pomocí technologie VLBI zacílil na jednu hvězdnou soustavu. Rampadarath a spol. odposlouchávali Gliese 581 zhruba 8 hodin, kolem pásma 1500 megahertz. Zachytili při tom celkem 222 podezřelých signálů, postupně je ale úplně všechny vyloučili jako matoucí šum, protože nepocházely z Gliese 581, nýbrž odjinud, vesměs z našich orbitálních satelitů. Zdá se ale, že z toho nikdo není zklamaný. Upřímně řečeno, bylo by dost naivní čekat, že by v soustavě Gliese 581 sídlila důvtipná civilizace, která se celá třese na posílání pozdravů k oběžnicím Slunce. Místní hvězdou je červený trpaslík spektrální třídy M, vzdálený od nás 20,3 světelných let, který sice hostí minimálně 4 planety a možná i víc, z toho minimálně jednu superzemi v obyvatelné zóně, to ho ale samozřejmě nepředurčuje jako zaručené místo výskytu živých buněk, o vychytralých mimozemšťanech ani nemluvě. Zlé jazyky tvrdí, že pokud by nějaká civilizace odposlouchávala Zemi, zachytila by od nás podezřelé rádiové signály jen po absurdně kratičkou dobu existence pozemského života. Má vůbec smysl pídit se po divných radiových signálech, když si mimozemšťané mohou povídat i mnoha jinými, pro nás možná zatím zcela nepředstavitelnými způsoby?
Rampadarath a spol. tvrdí, že by byli schopni zachytit silné vysílání, které by obyvatelé planety u Gliese 581 poslali přesně před 20 lety ze zařízení o proporcích 305 metrového radioteleskopu v Arecibu přímo směrem k Zemi. Proč by to ale měli dělat? Byla by to samozřejmě naprosto extrémní náhoda. Badatelé vlastně jenom ověřili, že pozorování s pomocí VLBI lze slušně zacílit i na konkrétní hvězdný systém a to je nepopiratelný úspěch. Pokud to někoho bude bavit, může propátrávat jeden hvězdný systém s obyvatelnými planetami za druhým.
Potenciálních cílů je k dispozici víc než dost. Podle momentálních odhadů jsou v Mléčné dráze stovky milionů planet uvnitř obyvatelných zón. Počin australských astronomů je spíše úsměvný a oni to ani moc nezastírají. Nicméně, jejich chuť pátrat po mimozemských civilizacích s tím málem, co máme k dispozici, si nepohybně zaslouží sympatie. Ostatně, nedočkaví pozemšťané v roce 2008 poslali do soustavy Gliese 581 pořádně tučný radiový signál z ukrajinského radioteleskopu Yevpatoria RT-70. Dorazí tam v roce 2029 a třeba naše případné sousedy vyprovokuje k nějaké zajímavé reakci.
Pramen:
Universe Today 5.6. 2012, Wikipedia (Search for extraterrestrial intelligence, Gliese 581, Very Long Baseline Interferometry).
Parkes Observatory