Mít styk se stejným pohlavím je pro křesťany hříšné. Po staletí se v tomto směru vychází z 3. knihy Mojžíšovy (jinak Levitikus, kapitola 18, verš 22), viz v úvodu zmíněný výrok o „ohavnosti“. Jde o tu část Bible, která pojednává o zakázaných sexuálních praktikách. Bůh promluvil na poušti k Mojžíšovi nakazuje mu, aby tlumočil jeho přikázání Izraelcům, kteří jsou na cestě z egyptského otroctví do země zaslíbené, do země kenaanské, která se bude později nazývat Zemí Izraele. Bůh stanovil přikázání, jimiž se Izraelci v zemi zaslíbené musí řídit: "Nesmíte jednat po způsobu egyptské země, v níž jste sídlili, ani po způsobu kenaanské země, do které vás vedu. Nebudete se řídit jejich zvyklostmi." Konkrétně jde o zákaz sexuálních vztahů mezi příbuznými, s matkou, macechou, sestrou, tetou, snachou a také o citovaný vztah muže s mužem. Odsouzení homosexuálity je kromě kapitoly 18, „zatuplováno“ ještě v kapitole 20, verš 13: "Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít, jejich krev padni na ně."
Dnes není tajemstvím, že „čtyřprocentní“ se ve společnosti vyskytují odjakživa. Ve starší češtině pro ně existoval např. výraz samcoložník. Americká psychologická asociace ale doporučuje v odborné literatuře nahlížet i na termín homosexuál jako zastaralý a neadekvátní. Preferovat by se měl termín gay. Být gay není věcí volby, a proto se vyskytují napříč celou společností. Sexuální orientace nemá také nic společného se vzděláním a tak se týká i vysokoškoláků. Mnozí se se přestali se svými vztahy tajit a za své tužby se nestydí. Výzkumník Michael R. Woodford, absolvent kanadské Memorial University of Newfoundland a University of Toronto patří k uznávaným světovým sociologům. Dlouhodobě se o problémy gayů zajímá a vzal si do hlavy, že prověří, jak se věřící vyrovnávají s učením církví a jak je církevními dogmaty dotčen studentský kamarádský vztah. Inicioval proto výzkum, který pod patronací University of Michigan probíhal na dalších dvou amerických univerzitách. Výsledkem bádání je publikace, v níž je otázka hříchu hříchu, pocitu viny a náboženské identity do značné míry zabalena do pojmu synkretismus. Tento pojem si filozofové zavedli pro splývání náboženských a kulturních prvků v jeden celek, při němž mnohdy vznikají božstva nová. Nejde o novinku, se stejným problémem se setkávali již za dob helénistiských, kdy se promíchala antická a orientální náboženství i kultury.
Náboženství se na synkretismus většinou dívá jako na spojení hodnot a rituálů podle svého osobního cítění. Někteří synkretismus považují za předzvěst ekumenismu. Hranice, stejně jako názory na toto pojetí, jsou nezřetelné, nicméně zjednodušeně lze říci, že křesťanští synkretisté nemají problém se odklánět od tradičního učení církve a do svého pojetí světa přejímají pojmy jak z nově objevených písemností z doby prvních křesťanů, tak i buddhismu, hinduismu a přírodních náboženství.
Woodford za pomoci spolupracovníků z University of Denver a Appalachian State University provedl anonymní internetový průzkum, v němž respondenti odpovídali na otázky týkající se jejich náboženství, co jim říká jejich učení o homosexualitě, jak často se zúčastňují bohoslužby, jak důležité je pro ně náboženství,...
Data pochází od studentů ze Středozápadu USA. Akce byla účastníkům celá akce presentována jako snaha univerzity získat "zpětnou vazbu" - informace, které by posloužily ke zkvalitnění výuky a celkového klima kampusu. Akce měla přispět k tomu, aby se všichni cítili být členy komunity a aby na svou alma mater mohli být hrdi. K větší motivaci účastníků posloužil slib rozdání padesáti kreditek s padesátidolarovým vkladem. Vědci oslovili 8 000 studentů, 5 000 z nich si zřídilo anonymní vstup do výzkumného projektu a 3762 studentů souhlasilo s účastí. Někteří kvůli chybějícím datům byli vyřazeni takže nakonec jich v pokusu uvízlo 2568. Protože se jednalo o křesťanskou kolej, hlásili se k luteránům, metodistům, presbyteriánům, nebo římskokatolíkům. Jejich věk se pohyboval mezi 18 – 25 lety (průměr činíl 20 let) a většinu tvořily ženy hlásící se k římskokatolíkům. Bohoslužeb se v průměru účastnili jen jednou za měsíc, přičemž 40 % jich chodilo na mše zřídka, nebo vůbec. O něco málo více než čtvrtina dotázaných považuje víru za zcela nedůležitou a nebo jen za málo důležitou součást života. Naprostá většina (87 %) uvedla, že jejich víra považuje homosexualitu za hřích. Téměř šedesát procent mladých věřících se ale s postojem své věrouky neztotožňuje. Nejméně kritičtí k postojům církve jsou starší studenti a ženy.
Podle Američanů dotazníková akce ukázala na fakt, že i když člověk patří do komunity vyznavačů homofobního náboženství, neznamená to, že se s tímto pojetím ztotožňuje. U kriticky smýšlející mladé generace věřících hraje synkretismus výraznou roli. Podepisuje se na odmítání konzervativních náboženských dogmat.
Pramen: Michael R. Woodford a kol.: Religion and Endorsement of Same-Sex Marriage: The Role of Syncretism Between Denominational Teachings About Homosexuality and Personal Religious Beliefs, IJRR vol. 8, 2012
Poznámka: Homosexuální kněžské kasty nejsou v historii ničím neobvyklým. Příkladem mohou být společenství eunuchů, Vestálek, homosexualita byla normální i u bohyň a bohů - Athéna, Artemis, Dionýzos. Nic neobvyklého v ní nespatřovali Epikurejsci, Hedonisté, homosexualitu při "pláňovém tanci", který měl zajistit úspěšný lov bizonů pěstovali i prérijní Indiáni,...
Zřejmě i proto podle některých badatelů Písma svatého je potřeba dát Bibli nový výklad. Argumentují Biblí Kralickou z počátku 17. století, v níž je hebrejské "ležet se ženou" přeloženo věrohodněji: "Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s ženou; nebo ohavnost jest." (Lev 18:22) a "A kdož by se scházel s pohlavím mužským jako s ženou, ohavnost učinili oba dva. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně." (Lev 20:13)
Tento text lze v širších souvislostech vyložit prý i tak, že přikázání o nepovolených sexuálních praktik se vztahuje jen na příbuzenstvo. Dokládat to má předchozí verš, který je věnovaný zákazu sexuálního styku se snachou, a verš následující, věnovaný styku s matkou vlastní ženy. A tak prý Bible vlastně homosexuální vztah mezi nepříbuznými muži neodsuzuje. Navíc prý se přikázání vztahují jen na Izraelce.