O.S.E.L. - Start Dragonu od SpaceX se nepovedl na výbornou
 Start Dragonu od SpaceX se nepovedl na výbornou
Přes historický úspěch se do prvního startu privátní nákladní lodi vloudil problém. Selhal jeden z devíti motorů prvního stupně nosné rakety Falcon 9. Loď Dragon je v pohodě, delším hořením zbylých motorů rakety při startu a úpravou přibližovacího manévru ke stanici ISS se vše podařilo napravit. Vše lze sledovat v přímém přenosu na NASA Tv.



 

Zvětšit obrázek
Trosky aerodynamického krytu viditelné v záři trysek zbylých motorů. Kredit: Spacex.

V pondělí, ve 2,35 ráno středoevropského letního času odstartovala nosná raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon na misi SpaceX CRS-1, aby tak zahájila novou éru kosmických letů. Společnost SpaceX se tímto okamžikem stala prvním soukromým provozovatelem letů do vesmíru, byť jde prozatím jenom o nákladní let. Dotek historie, jehož jsme teď byli svědky, určitě nepokazí ani skutečnost, že ne všechno šlo podle plánu. Ostatně, kosmické lodi a technologie kolem nich patří mezi vůbec ty nejsložitější, které kdy tahle civilizace vytvořila, takže se občas prostě musí něco pokazit.

 

Zvětšit obrázek
Motory 1. stupně rakety Falcon 9. Bílé aerodynamické kryty k vidění u rohových motorů. Kredit: SpaceX.

Co se stalo? 79 sekund po startu selhal jeden z devíti motorů prvního stupně nosné rakety Falcon 9. Jde o motory Merlin 1C, poháněné směsí raketového kerosenu a kapalného kyslíku, které si ve SpaceX vyrábějí sami. Dotyčný motor Engine 1 se automaticky vypnul po náhlé ztrátě tlaku a z nosné rakety odpadly drobné trosky jeho aerodynamického krytu. Nedošlo ale k jeho explozi a pozemní středisko SpaceX i pak dostávalo od poškozeného motoru data. K selhání došlo v okamžiku, kdy letící nosná raketa dosáhla Max Q, čili největšího aerodynamického stresu při průletu atmosférou.

 

Naštěstí pro SpaceX i pro vesmírné lety vůbec nedošlo ke katastrofě a raketa pokračovala dál v letu. Falcon 9 je konstruovaný tak, že by měl ztrátu jednoho a dokonce i dvou motorů ve zdraví přečkat a to se také stalo. Osm zbývajících motorů prvního stupně ale muselo pracovat o něco déle, než bylo původně zamýšleno. Hlavní úkol mise, kterým je doprava 905 kilogramů nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, nebyl tímto incidentem nijak závažně ohrožen. Palubní počítač jenom vypočítal novou parkovací dráhu a teď už jenom můžeme držet palce lodi Dragon, aby bez dalších komplikací dorazila k ISS. Let SpaceX CRS-1 má ale ještě druhou část a ta se teď ocitla v problémech.

 

Zvětšit obrázek
Falcon 9 před startem. Kredit: NASA, SpaceX.

 

Zvětšit obrázek
Start mise SpaceX CRS-1. Kredit: NASA, SpaceX.

SpaceX má kromě lukrativního megakontraktu s NASA „Commercial Resupply Services“, který společnosti zaručuje minimálně 12 zásobovacích letů k ISS, nasmlouvány ještě další kosmické zakázky. Nosná raketa Falcon 9 teď nenesla jenom nákladní loď Dragon, ale také satelit Orbcomm Generation 2 společnosti ORBCOMM. Ta teď rozšiřuje flotilu satelitů a objednala si u SpaceX vynesení celkem 18 satelitů tohoto typu. Komunikační satelit Orbcomm G2 o váze 142 kg se kvůli zmíněné poruše motoru nosné rakety nakonec dostal na nižší oběžnou dráhu, než jak bylo původně plánováno. Odborníci se prý usilovně snaží vymyslet způsob, jak by Orbcomm G2 dostali dál od Země.

 

Rozhodně to není fatální selhání. Ale perfektní start to nebyl. Ve SpaceX budou muset svižně analyzovat veškerá telemetrická data a hodně zapracovat na tom, aby svoji nosnou raketu srovnali do latě. Ve hře jsou cenné zakázky a miliardy dolarů. Je to drsný byznys, nevyhnutelně spjatý s nepřetržitým a pořádně velikým rizikem. SpaceX si jako pionýři privátní kosmonautiky jistě zaslouží naší shovívavost. Budou potřebovat ještě hodně štěstí, aby nezhasli jako trosky rakety při zániku v atmosféře. Přejme jim ho.

 


Další video zde.


Delším hořením zbylých motorů rakety při startu a úpravou přibližovacího manévru ke stanici ISS se vše podařilo napravit. Vše lze sledovat v přímém přenosu na NASA Tv: https://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html

Prameny:

AP 8.10.2012, Wikipedia (SpaceX CRS-1)


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:09.10.2012 22:11