O.S.E.L. - Curiosity odpověděla na základní otázku
 Curiosity odpověděla na základní otázku
Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.


 

Za nejnovější objev může analýza materiálu odvrtaného z kamene v lokalitě Yellowknife bay. Prášek prozkoumaly palubní laboratoře SAM a CheMin. A výsledek? V odebraném prachu se podařilo najít stopy síry, dusíku, kyslíku, fosforu a uhlíku – tedy prvků, které se honosí označením “biogenní”. To znamená, že tyto prvky jsou pro vznik života nezbytné. Ano, musíme se na to dívat i z pohledu druhého – přítomnost těchto prvků samozřejmě nemusí nutně a za každou cenu znamenat, že tam život byl. Nicméně odpověď na základní otázku, tedy zda na Marsu někdy v minulosti byly podmínky pro vznik života, můžeme po novém objevu odpovědět kladně.

 

Zvětšit obrázek
Curiosity odpověděla na základní otázku


Vědcům hodně pomohla i samotná oblast, ve které se rover pohybuje. Celá lokalita Yellowknife bay byla kdysi dnem řeky, nebo možná jezera. Jisté ale je, že zdejší podmínky nebyly příliš kruté – prostředí nebylo kyselé ani prosycené solemi. Spíše naopak. Podle získaných informací se zdá, že zdejší pH bylo buďto neutrální, nebo dokonce lehce zásadité. Tomu by nasvědčovala přítomnost síranu vápenatého. Více než 20% odebraného materiálu tvořily jíly – to byl zřejmě důvod, proč vrtání díry do kamene John Klein trvalo jen 7 minut oproti očekávaným 2 hodinám.

 

Jílovité materiály vznikaly zřejmě vzájemnou reakcí vody s vyvřelými materiály jako je třeba olivín, který se mimochodem podařilo také objevit. Zatím je otázkou, kdy k této reakci došlo. Tedy zda jíly vznikly přímo zde, nebo jestli k reakci došlo někde jinde, případně během transportu zdrojového materiálu na současné místo.

Zvětšit obrázek
Vozítko právě vrtá díru do kamene John Klein v lokalitě Yellowknife bay. ( Zdroj: https://www.biguniverse.ru)
 

To, že by lokalita kráteru Gale mohla být z vědeckého hlediska zajímavé se vědělo už od začátku. Právě kvůli této atraktivitě se nakonec rozhodlo, že Curiosity přistane právě zde. Jílovité materiály jsou v hledáčku vědců už dlouho. Věděli, jaké jsou tyto materiály na povrchu. Vzpomeňme třeba na kámen Wopmay, který v kráteru Endurance zkoumalo vozítko Opportunity. Ale doposud neměli možnost podívat se dovnitř. Teprve až Curiosity s sebou přinesla na povrch Marsu vrtačku, která pomohla objevit doposud skryté informace.

 

Vědce potěšilo i to, že ve vzorcích našli jak zoxidované materiály, tak i chemikálie téměř nezoxidované, nebo zoxidované jen slabě. To se ostatně dalo čekat. Stačí se podívat na odvrtaný materiál, jehož šedá barva jasně kontrastuje s rudým povrchem Marsu. Díky tomuto “koktejlu” mohli z odebraného vzorku vyčíst mnohem víc informací.

 

Sám vedoucí týmu, který se stará o provoz laboratoře SAM, Paul Mahaffy, označil rozsah chemických sloučenin v odebraných vzorcích jako “působivý”. Pokud bychom připustili možnost, že na Marsu opravdu někdy v minulosti život byl, naskýtá se možnost, že by objevené sulfáty a sulfidy za určitých okolností mohly sloužit dřívějším mikroorganismům jako zdroje energie.

Zvětšit obrázek
Detailní záběr na vyvrtanou díru v kameni John Klein. Povšimněte si rozdílné barvy odvrtaného prášku a povrchu kamene. (Zdroj: https://blogs-images.forbes.com)
 

Zajímavé je i porovnání těchto vzorků s dříve získaným pískem z duny Rocknest, kde vozítko odebralo písek pomocí své lopatky. Tyto vzorky naopak vykazovaly poměrně nízký vliv dřívějšího působení vody. Zdá se, že se o jejich erozi postaral vítr. Podle všeho se to tedy vypadá, že vozítko přistálo “na břehu” dřívější vodní plochy. Díky tomu je možné na poměrně malé ploše zkoumat rozdíly mezi oblastmi, které vznikaly pod vlivem různých prostředí.

 

Zvětšit obrázek
Porovnání dvou vzorků vložených do laboratoře CheMin. Vlevo vidíte písek z duny Rocknest. Vpravo je materiál odvrtaný z kamene John Klein v lokalitě Yellowknife bay. (Zdroj: https://www.nasa.gov)


Vozítko Curiosity tedy podle všeho splnilo základní úkol své mise. Vědci jsou ale z výsledků v lokalitě Yellowknife bay tak nadšení, že zde chtějí zůstat ještě několik týdnů, než se vydají na dlouhou cestu k hoře Mount Sharp, která se vypíná uprostřed kráteru Gale. Prý se můžeme těšit na “vzrušující objevy”. Není se co divit. Kdo by dobrovolně opouštěl tak zajímavou lokalitu, která má evidentně co nabídnout. Nezbývá než se těšit.


Pokud vozítko dokázalo vyčíst všechny výše popsané informace z několika odebraných vzorků v lokalitě Yellowknife bay, která se nachází jen pár set metrů od místa přistání, pak se skoro až tají dech před představami co nás může čekat u hory Mount Sharp, jejíž stěny jsou pokryty mnoha geologickými vrstvami, ve kterých by se dalo číst jako v knize historie planety.

 

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/mission_pages/msl/news/msl20130312.html
https://mars.jpl.nasa.gov/msl/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1438
Zdroje obrázků:
https://media.npr.org/assets/img/2012/08/07/pia14175-mars-curiosity-cg_custom-84032a3f4b404378e102cfa78d7043f50dea8404-s6-c10.jpeg
https://www.biguniverse.ru/wp-content/uploads/2013/02/142.jpg
https://blogs-images.forbes.com/alexknapp/files/2013/02/Hole_On_Mars.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/733480main_Blake-2pia16830-43_800-600.jpg

Psáno pro Kosmonautix a Osel.cz


Autor: Dušan Majer
Datum:13.03.2013 09:34