O.S.E.L. - Fosilní „falus“ jakoby těm dnešním z oka vypadl
 Fosilní „falus“ jakoby těm dnešním z oka vypadl
V kanadských Skalistých horách vědci našli polostrunatce ve vrstvě břidlic starých 505 000 000 let. Prastarý žaludovec se od těch dnešních téměř neliší. Nález navíc posunul vznik těchto tvorů do minulosti o celých 200 milionů let, čímž zcela nezpůsobně naboural dosavadní představy o kambrické diverzitě.



 

Zvětšit obrázek
Spartobranchus tenuis žil před 505 milliony let. Hlavovou část měl vybavenou několika krátkými sosákovitými výčnělky. Stejně jako jeho dnešní potomci se parádil límce a tenkým protáhlým tělem zakončeným cibulovitou rozšířeninou fungující jako kotva. Největší kompletně zachovaní dospělci jsou 10 cm dlouzí s půl centimetrovými výčnělky. Velká část těchto organismů se zachovala ukrytá v trubicovitých útvarech, které jim sloužily jako úkryt. (Kredit: Jean-Bertrand Caron/Royal Ontario Museum)

Christopher Cameron z University of Montreal v slavném kanadském nalezišti fosílií v národním parku Yoho zkoumal se svými kolegy fosilie středního kambria. Jde o lokalitu v Britské kolumbii, které se říká Burgesské břidlice. Jde o jedno z nejstarších nalezišť fosílií živočichů na Zemi. K nalezištím označovaným přídomkem „naleziště burgesského typu“ se mohou připojit jen  Sinsk na Sibiři, Klokaní ostrov u Australie, Buen v Grónsku, čínský Chengjiang a část „pražského“ barrandienu.


 

Zvětšit obrázek
Dva dnes žijící exempláře Harrimania planktophilus. Délka těla v nataženém stavu je okolo 32 mm. (Kredit: CB Cameron, Université de Montréal)

Fosilie, které vzbuzují nyní tolik pozornosti jsou červovití žaludovci Spartobranchus tenuis. Jsou to polostrunatci, které můžeme spatřit i dnes, bohužel jen zřídka. Většinou se ukrývají v jemném písku a bahně. Ač na to nevypadají, jsou příbuznými hvězdicím a mořským ježkům.  Nemají ale vnější schránku, jejich tkáně jsou měkké a postrádají i zuby a kosti. Proto je  nalezení jejich fosilií tak trochu menší zázrak. Nález je navíc z kambrické vrstvy, tedy z doby o 200 milionů let starší, než kdy jsme si mysleli, že tyto organismy vznikly. To pochopitelně zásadně mění naší představu o tehdejší biologické druhové rozmanitosti na Zemi.


Systematičtí biologové žaludovce řadí do skupiny organismů druhoústí. Říká se jim tak proto, že u nich prvoústa zanikají a ten pravý otvor, kterým se krmí se jim prolamuje na opačném konci, tam kde předtím měli záď.

 

Zvětšit obrázek
Burgesské břidlice (Burgess Shales), slavné kanadské naleziště fosílií v Kanadských Skalistých horách. Stáří 505 milionů let. (Kredit: Wikipedia)

Škatulkování podle příbuznosti

Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)
          třída: Lilijice (Crinoidea)
          třída: Hvězdice (Asteroidea)
          třída: Hadice (Ophiuroidea)
          třída: Ježovky (Echinoidea)
          třída: Sumýši (Holothuroidea)
Kmen: Polostrunatci (Hemichordata)
          třída: Křídložábří (Pterobranchia)
          třída: Žaludovci (Enteropneusta)
Kmen: Strunatci (Chordata)

 

Žaludovci (Enteropneusta) je třída druhoústých živočichů patřící do kmene polostrunatců. Dosahují velikosti 20 cm až 2 metry, žijí v mořích a v hloubce až okolo tří kilometrů. Vesměs jde o málo prozkoumané živočichy.

 

 

VIDEO: Burgesské břidlice - Yoho National Park

 


 

Zvětšit obrázek
Dosud nepopsaný druh žijícího žaludovce je dlouhý okolo 88 mm. (Kredit: CB Cameron, Université de Montréal)

 

Zvětšit obrázek
Objevené fosilie se ukázaly být chybějícím článkem křídložábrých polostrunatců, jací jsou na tomto obrázku. Vytváří si trubicovité schránky a žijí v přisedlých koloniích. (Kredit: Chris Cameron/University of Montreal)

Žaludovci nemají páteř, ale výztuž, které se říká stomochord. Vyznačují se ale již odděleným pohlavím. Sexu si ale moc neužijí, jsou totiž vyznavači takzvaného vnějšího oplození – tedy mimo tělo, podobně jako ryby. Než z nich vyrostou dospělci, musejí projít stádiem larvy. Většina z nich žije v písku, kde si ryjí chodbičky. Živí se podobně jako mořské okurky - polykáním bahna. Z něj si berou organické látky a mikroorganismy. Jejich tělo tvarem  připomíná červa se zřetelnými oddíly - žaludem (hlava), límcem a trupem. Za hlavou jsou dobře vidět žaberní štěrbiny,  zhruba uprostřed těla mají pytlíkovité útvary. Jsou to primitivní játra. Pochlubit se ale mohou uzavřenou cévní soustavou i primitivními ledvinami. Jejich zažívací trubice prochází celým tělem.

 

 
Christopher Cameron, University of Montreal


Nanejvýš překvapivá je podobnost objevených prastarých stvoření s těmi nynějšími. Rozdíl je snad jen ve těch  trubicovitých útvarech, v nichž se praddávní žaludovci ukrývali. Nález se stal klíčovým z pohledu  dosud chybějícího spojovacího článku mezi dvěma hlavními skupinami hemichordat. Rozmanité trubice jsou charakteristické pro graptolity, jejichž raketový boom nastal v paleozoiku. Dnes žijící linie žaludovců své trubicové ochranné schránky na klikatých cestičkách evoluce někde prošustrovali. Polostrunatci ale stále sdílejí mnoho stejných charakteristik se strunatci, k nimž patříme i my, lidé. Polostrunatců je dnes známo asi 80 druhů, přičemž křídložábří jsou přisedlí a žaludovci se pohybují a umí dokonce plavat. Nynější hojné nálezy prastarých žaludovců podle paleontologů znamenají, že to byly organismy, které hrály důležitou roli při přesunu uhlíku z vodního sloupce do sedimentu a že to byli právě oni, kteří výrazně přispěli ke vzniku toho, čemu dnes říkáme Burgesské břidlice.


VIDEO: Žaludovec spěchající se ukrýt do zhruba dvacetimetrové hloubky


Pramen:
Département de sciences biologiques de l"Université de Montréal

 


Autor: Josef Pazdera
Datum:14.03.2013 21:28