O.S.E.L. - Nový jihoafrický radioteleskop lapil mohutné rádiové záblesky
 Nový jihoafrický radioteleskop lapil mohutné rádiové záblesky
Testovací soustava radioteleskopů KAT-7 pozorovala pozoruhodnou rentgenovou dvojhvězdu Circinus X-1, která k nám vyslala intenzivní záblesky v rádiové oblasti spektra.


 

Zvětšit obrázek
Umělecká představa systému Circinus X‑1. Kredit: X-ray: NASA/CXC/Univ. of Wisconsin-Madison/S.Heintz et al.; Illustration: NASA/CXC/M.Weiss.



 

Zvětšit obrázek
Hlavní anténa soustavy HartRAO. Kredit: Rotational, Wikimedia Commons.

V Jihoafrické republice vyrůstá unikátní soustava radioteleskopů MeerKAT, což by bylo možné přeložit jako „suriKATA“. Měla by pracovat v pásmu rádiových vln o délce 3 až 30 centimetrů. Pokud se povede dodržet momentálně platný termín dokončení MeerKATu v roce 2018, taky by se měl stát největším a nejcitlivějším radioteleskopem jižní polokoule.

 

V roce 2024 by se pak MeerKAT s plným počtem 64 antén měl stát součástí projektu Square Kilometre Array. Ten zahrne radioteleskopy v Africe a Austrálii. Jsou před ním velkolepé úkoly, jako studium kosmického magnetismu, evoluce galaxií, struktury vesmíru na těch největších měřítcích, temné hmoty a také povahu přechodných rádiových zdrojů.


V místě budoucího MeerKATu právě začala pracovat provizorní soustava sedmi dvanáctimetrových antén KAT‑7 (Karoo Array Telescope). Slouží jako technologický demonstrátor pro připravované radioteleskopy a zároveň se podílí na zajímavých pozorováních vesmíru. Richard Armstrong z Univerzity v Kapském městě spolu s dalšími vědci využil radioteleskopy KAT‑7 a také 26 metrový radioteleskop observatoře Hartebeesthoek Radio Astronomy Observatory (HartRAO), aby pozorovali pozoruhodnou rentgenovou dvojhvězdu Circinus X‑1 v souhvězdí Kružítka (Circinus).

 

Zvětšit obrázek
Rentgenová dvojhvězda s černou dírou. Kredit: NASA, ESA, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Richard Armstrong. Kredit: University of Capetown.

Jsou tu dva hvězdné objekty, které se oběhnou za 16,5 dne. Když se navzájem přiblíží, tak ten hmotnější z nich odsává hmotu partnera a pak ze systému Circinus X‑1 vystartují mocné výtrysky hmoty.


Armstrong a spol. ve dnech 13. prosince 2011 a 16. ledna 2012 zachytili mohutné rádiové záblesky z prostoru systému Circinus X‑1. Patřily k těm nejsilnějším, jaké jsme tu v posledních letech pozorovali. Soustava KAT‑7 je zachytila bezprostředně po jejich vzniku a pak sledovala celý jejich průběh. O co tam vlastně šlo? Hmotnější člen rentgenové dvojhvězdy si zřejmě urval pořádné sousto a většinu z něho odpálil v podobě polárních výtrysků hmoty. Nápadná rádiové záblesky podle všeho vznikly, když se hmota v polárních výtryscích srazila s okolní mezihvězdnou hmotou a dramaticky se tak zpomalila.


Spoluautor Rob Fender z Univerzity v Southhamptonu si pochvaluje, jak jim systém Circinus X‑1 poodhalil své chování a jak opět prokázal, že představuje pozoruhodnou laboratoř pro astrofyziku relativistických výtrysků hmoty.


 

Zvětšit obrázek
Rádiový zdroj Circinus X‑1, na snímku KAT‑7. Kredit: R. Armostrong.

Jak poznamenává Gabriel Török z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, Circinus X‑1 vykazuje některé znaky soustav s černou dírou a také charakteristiky soustav s neutronovou hvězdou.

Gabriel Török. Kredit: Ústav fyziky, FPF, SLU.

Mohl by například obsahovat neutronovou hvězdu o hraniční velikosti. Török připisuje úspěšná pozorování Armstrongova týmu souhře šťastných okolností. Měli dobře připravenou technologii a také jim dvakrát přálo štěstí s nápadným rádiovým vzplanutím. Výzkum se radioteleskopem  KAT‑7, potažmo MeerKAT, je teprve na samotném počátku, jistě ale můžeme čekat obdivuhodné věci.

 

 

 


Literatura

University of Southampton News 17.5. 2013, arXiv:1305.3399, Wikipedia (MeerKAT, Circinus X‑1).

 



Autor: Stanislav Mihulka
Datum:21.05.2013 09:52