O.S.E.L. - Nová značka do map Měsíce po 37 letech
 Nová značka do map Měsíce po 37 letech
Čínská sonda Chang'e 3 dnes 14.12.2013 úspěšně přistála na Měsíci a vysadila lunární vozítko Yutu na jeho povrch. Je načase přikreslit do měsíčních map novou značku pro měkké přistání – nejlépe v podobě králíka.


Zvětšit obrázek
Sonda Chang´ e 3 při testu vykládací rampy pro lunární vozidlo. (CCTV)
 
Zvětšit obrázek
Králík na cestě k Měsíci. (CNSA)
 

Příznivci misí "netradičních" kosmických mocností mají v posledních týdnech žně. Den poté, co se indická sonda Mangalyaan (MOM, Mars Orbiter Mission) úspěšně odpoutala od oběžné dráhy Země a vydala se na cestu k Marsu, odstartovala 1.12. v 17:30 světového času z čínského kosmodromu Xichang raketa Dlouhý pochod 3B se sondou Chang"e 3 ("Měsíční bohyně 3") s vozítkem Yutu ("Nefritový králík") na palubě.

 

Zvětšit obrázek
Záběr z přistávací kamery Chang ´e 3 z výšky několika kilometrů. (CNSA)
 
Zvětšit obrázek
Yutu vjíždí na Měsíc odkaz přesměruje na stránku s animovaným gif (zrychleno, reálná doba přibližně 10 minut). (CNSA / CCTV / Emily Lakdawalla)
 

 

Po úspěšném nočním startu (s důvodnou dočasnou evakuací lidí ze zóny dopadu 1.stupně rakety) a navedení sondy směrem k Měsíci Chang"e 3 zaparkovala 6.12. na jeho oběžné dráze. Po korekcích, které ji snížily až na 16 kilometrů nad povrchem, zahájila 1200kg těžká sonda 14.12. finální sestup. Čína si v kosmonautice věří čím dál více. Tomu odpovídá i to, že mise byla ve velké části kritických momentů mise přenášena živě a tak si generace dnešních čtyřicátníků a mladších mohli poprvé vychutnat přímý přenos z přistání na Měsíci. Po dvanácti minutách práce motoru sonda v 13:11 světového času měkce přistála v Moři Dešťů (Mare Imbrium), v blízkosti Zálivu Duhy (Sinus Iridium). Po několika hodinách kontrol bylo z vrcholu sondy sneseno originální "výtahovou" rampou k povrchu i vozidlo Yutu a to po půl deváté světového času otisklo svoje kola do měsíčního prachu. Po azbuce a latince se Selenité budou muset naučit i čínské písmo.

 

  Sílu internetu ukazuje rychlost, s jakou nadšenci sami zpřesnili polohu přistání na několik metrů. Podle snímků z přistávací kamery v porovnání s mapami Měsíce ve vysokém rozlišení sedí modul 44.1260° severně a 19.5014° západně.
Záběr vlevo dole je z přistávacího modulu z výšky 100 metrů nad povrchem, vpravo dole první panoramatický záběr z povrchu.
Nejbližšími stopami lidské činnosti je 780km daleko přistávací modul Apolla 15, 650km daleko kráter po dopadu historicky prvního "zásahu" Měsíce Lunou 2 a necelých 400 km od vozítka Yutu jeho o 40 let starší kolega Lunochod 1.
(hungry4info/unmanndespaceflight.com, Aleš Holub/kosmo.cz) 

 

Přistávací modul není jen raketovým podvozkem pro Yutu. Má na palubě dalekohled o průměru 150mm pro tvrdé ultrafialové záření a je tak první dlouhodobou astronomickou observatoří na jiném kosmickém tělese. Krom jedné sestupové a tří panoramatických kamer má také sondu pro analýzu lunární horniny. Samo vozítko Yutu je podobné třídy jako americké marsochody Spirit a Opportunity, váží i s 20kg vědeckého vybavení přibližně 140kg. Krom kamer je pro analýzu měsíčního povrchu vybaven infračerveným spektrometrem a alfa-rentgenovým spektrometrem na výklopném ramenu. Novinkou mezi pojízdnými laboratořemi je hloubkový radar, který by měl být schopen studovat strukturu regolitu a měsíční kůry do hloubky až 100 metrů. Yutu by měl být schopen najezdit během mise až 10 kilometrů, asi tolik, jako kdysi Lunochod 1. Přistávací modul i vozidlo mají nezávislé spojení se Zemí. Krom fotovoltaických panelů mají oba i radioizotopový ohřívač, který jim má umožnit přežít v hibernaci období lunárních nocí. Projektovaná životnost přistávacího modulu je 1 rok a vozidla 3 měsíce, ale při troše štěstí…uvidíme.

 

   Vozítko Yutu je pojmenováno po nefritovém králíkovi, který věčně nalévá z velkého poháru měsíční bohyni Chang"e její elixír nesmrtelnosti. Ostatně, přesvědčit se můžete sami, když se podíváte na Měsíc... (Wikipedia)

 

V každém případě je nyní Čína definitivně v elitním klubu kosmických velmocí i na poli nepilotovaných kosmických sond. Je tedy potřeba brát velmi vážně plány na misi Chang"e 5 v roce 2020, která má udělat to, co se naposled podařilo v roce 1976 sovětské Luně 24 – přivézt na Zemi vzorky z Měsíce.

 

 


Zdroje:
www.spaceflightnow.com (.../china/change3/131201launch/, .../china/change3/131206loi/, .../china/change3/131214landing/ )
CCTV News ( https://english.cntv.cn/live/ )

The Planetary Society (https://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2013/12141328-six-wheels-on-soil-for-yutu.html )
www.kosmo.cz, www.nasaspaceflight.com, www.unmannedspaceflight.com, www.wikipedia.org


Autor: Jaroslav Kousal
Datum:15.12.2013 13:13