Voyager 1 opustil sluneční soustavu
Letos v září byl vyhodnocen signál 36 let staré sondy. Bylo zjištěno, že Voyager překonal hranici mezi heliosférou a mezihvězdným prostorem zhruba ve vzdálenosti 19 miliard kilometrů od Země. Překonání hranice heliosféry bylo určeno z oscilací plazmatu v okolí sondy způsobeném sluneční erupcí. Bylo zjištěno, že se Voyager 1 nachází v oblasti s 40x hustším plazmatem, než jaká je ve vnějších vrstvách heliosféry. Podobná hustota plazmatu byla v mezihvězdném prostoru očekávána. Podle dalších propočtů byl průnik do mezihvězdného prostoru stanoven na srpen 2012.
Zdroj: NASA
V naší galaxii je kolem dvou miliard „druhých zemí“
Ze sledování 42000 hvězd podobných Slunci Keplerovým teleskopem vyplynulo, že 22 % těchto hvězd obíhají malé kamenné planety v jejich obyvatelných zónách. Tedy kolem každé páté hvězdy velikosti Slunce obíhá planeta, na které by se mohla vyskytovat kapalná voda a na které by mohly probíhat podobné biochemické procesy jako na zemi. Z četnosti výskytu těchto druhých zemí bylo předpovězeno, že nejbližší taková planeta se nachází ve vzdálenosti do 12 světelných let od Země.
Zdroj: PNAS
Pod antarktickým ledovcem je život
Vědci nalezli ekosystém v jezeře pod 800 metry ledu. V každém mililitru jeho vody se nacházelo 1000 pravděpodobně chemotrofních bakterií, které dokázaly žít v izolaci bez slunečního světla v podmínkách podobných podmínkám na Jupiterově měsíci Europě.
Zdroj: Nature
Sonda Curiosity potvrdila, že na Marsu byly podmínky příhodné k životu
Stále se nejedná o potvrzení, že na Marsu život byl. Sonda Curiosity našla v sedimentech vzniklých na dně vodní nádrže biogenní prvky síru, dusík, vodík, kyslík, fosfor a uhlík. Sonda Curiosity nyní vyráží na další pouť ke svému primárnímu cíli, vrcholku Mount Sharp, kde se pokusí dále pátrat po stopách marťanského života.
Zdroj: NASA
Čína má na měsíci rover
Tento počin má spíše symbolický význam a mohl by popohnat další velmoci ke zdravé soutěživosti.
Zdroj: osel
Zprůhlednění mozkové tkáně
Neurologie má další nástroj k lepšímu pochopení fungování mozku. Odstraněním fosfolipidových membrán z buněk je možné zprůhlednit jakoukoliv měkkou tkáň. Toto umožňuje fluorescenčně barvit a následně sledovat mozkové struktury a to s rozlišením jednotlivých nervových výběžků. Tato metoda umožňuje například spojovat duševní nemoci s konkrétními anatomickými poruchami v mozku.
Zdroj: io9.com
Implantovaný čip může nahradit část mozku
„Rozhraní mozek-stroj-mozek“ možná bude moci pomoci lidem s poraněním mozku nebo lidem, kteří utrpěli mrtvici. Zařízení rozpoznává signály v jedné části mozku, zpracuje je a předává je v reálném čase do další části. Funkcí této protézy není nahrazení chybějící části mozku, ale přemostění dvou funkčních částí, které byly poraněním odděleny. Zatím byla úspěšnost této metody potvrzena na potkanech, kterým bylo přerušeno spojení mezi senzorickou a motorickou částí mozku ovládající končetiny.
Zdroj: PNAS
Rozhraní mozek-mozek
Vedle úspěšného zvládnutí ovládání robotů myšlenkami bylo letos v únoru zprovozněno elektronické předávání zkušeností jednoho potkana druhému přímým propojením jejich mozků. V dubnu byl publikován článek o možnosti ovládání potkanů myšlenkami lidí na podobném principu, ale neinvazivní technikou. A v srpnu bylo publikováno neinvazivní předávání informací mezi mozky dvou lidí. Zatím se jedná o předávání jednoduchých povelů, na komplexní telepatickou komunikaci budeme muset pár let ještě počkat.
Telepatická komunikace:
Zatím jsou tato spojení umožněné pomocí EEG, ale už nyní se plánuje použití dočasného tetování umožňující „telepatii a telekinezi“:
Zdroj: txchnologist.com
Systém CRISPR pro snadnou manipulaci s genomem
Jedna z verzí bakteriálního imunitního systému umožňuje vytvářet dvouřetězcové zlomy ve specifických místech DNA. V lednu letošního roku bylo publikováno upravení a využití tohoto bakteriálního systému pro destrukci konkrétních alel v somatických buňkách modelových organismů včetně potkanů. Od té doby začaly další vědecké týmy využívat tuto metodu pro specifické vystřižení, nebo vložení DNA do genomů dospělých pokusných zvířat. Touto metodou je možné zcela konkrétně manipulovat genomy a měnit dědičnou informaci u dospělých jedinců. Podle mě čeká Feng Zhanga v příštích letech Nobelova cena.
Zdroj: Nature
HIV vyléčena u novorozeněte
Kombinací virologických léků se podařilo vyléčit novorozeně maternálně nakažené HIV. Toto dítě je rok po ukončení léčby stále negativní na HIV a vědci předpokládají, že se jedná o první úplné vyléčení HIV.
Zdroj: NPR
Pro přípravu lidských embryonálních kmenových buněk bylo použito klonování
Tento objev pomůže v léčbě nemocí, jako jsou Parkinsonova choroba, ale zároveň provokuje etické otázky (na které mají někteří lidé jasnou a neměnnou odpověď).
Zdroj: Cell
Pěstování miniorgánů z lidských kmenových buněk
Vědcům z několika laboratoří se podařilo vytvořit z lidských kmenových buněk „jaterní pupeny“, „mini ledvinky“ a „mini mozečky“. Tyty miniaturní verze lidských orgánů mohou být použity pro testování léčiv. Vědci si od nich slibují snížení množství laboratorních zvířat a přesně cílenou medicínu.
Zdroje: Nature, Reuters a Salk Institute
Google pracuje na lidské nesmrtelnosti
Google ohlásil založení firmy Calico, která se bude zabývat lidským zdravím, ale jejímž hlavním cílem je dosáhnout lidské nesmrtelnosti. Založení této společnosti je přikládán hlavně symbolický význam: Když do toho investuje Google, tak už to nemůže být šílená utopie. „Úplné vyléčení rakoviny považujeme za obrovský průlom. Z globálního pohledu by vyléčení rakoviny prodloužilo lidský život v průměru pouze o 3 roky.“
Zdroj: io9.com