Nejvyšší instance bdící nad potravinami a zdravím Američanů Food and Drug Administration (FDA) schválila nový lék pro pacienty s pokročilým melanomem. I když uznání nového léku proti rakovině je vždy běh na dlouhé trati, u přípravku Keytruda na to od jeho prvního podání pacientům stačilo tři a půl roku. Ke schvalovacímu kvapíku Keytrudy, což je obchodní název látky popisované v testech jako pembrolizumab, došlo poté, co se již v první fázi klinické studie ukázala být léčba natolik účinná, že experti na rakovinu začali terapii označovat lichotivým přívlastkem „průlomová“. Úředníci FDA si nedovolili záležitost protahovat a tak po zrychleném řízení se již pět dnů může tímto lékem léčit legálně. Zatím jen v USA, ale i když bude lék podrobován schvalování i v dalších zemích, tak to, co projde přísnými testy v USA, bývá jinde jen formalita a je přijímáno prakticky bez výhrad.
Keytruda je určena pro případy metastázujícího melanomu u něhož jiná léčba nezabírá. Je pravdou, že léků na léčbu melanomu bylo od roku 2011 schváleno již pět, ale i tak situace zůstávala pro deset tisíc Američanů ročně tristní. Ani v Evropě nemáme situaci o nic lepší. I zde výskyt melanomů dlouhodobě roste. V Česku si verdikt: „máte zhoubný melanom“ vyslechne dva tisíce nešťastníků. Polovina z nemocných připadá na mutaci v genu BRAF, jejichž tumor nereaguje na chemoterapii. Právě těmto pacientům nová léčba dává šanci.
Ke zdolávání melanomu se zatím používaly hlavně tři léky: Zelboraf, od Roche, Daiichi Sankyo, nebo kombinace dvou léků od GlaxoSmithKline. U nemocných, kde selhaly přicházela na řadu monoklonální protilátka Yervoy. Nyní v těchto případech dostane příležitost ukázat co dovede i nový přípravek Keytruda. Je cílen na protein nazývaný PD-1. Ten je součástí membrány některých buněk a v případě rakoviny nám, jak se ukazuje, ku prospěchu není. S jeho přičiněním se zhoubným buňkám daří před naším imunitním systémem umně skrývat.
Novému léku, namířenému proti tomuto zmíněnému proteinu se dostalo od úřadu schválení poté, co byl zkušebně aplikován 173 pacientům s pokročilým melanomem. Šlo o případy u nichž se i přes veškerou dostupnou léčbu nedařilo nemoc zpomalit. Po aplikaci Keytrudy se u 41 z nich nádory zmenšily a dařilo se je držet na uzdě po dobu 1,4 měsíce až 8,5 měsíců. U většiny pacientů, kteří na tuto léčbu reagovali, zmenšení nádorů přetrvávalo a právě to se lékařům jeví jako malý zázrak. Velkou radost to vyvolává i u akcionářům firmy Merck. Na jednoho pacienta léčba Keytrudou obnáší 12 500 dolarů za měsíc a v přepočtu na počet potřebných to obnáší celkovou tržní příležitost ve výši zhruba 140 milionů dolarů.
Pro pacienty s metastázujícím melanomem schválení Merckovy Keytrudy není jedinou dobrou zprávou. Firma Bristol-Myers Squibb má podobné želízko v ohni. Její Opdivo by měl být schválen na začátku příštího roku (v Japonsku se již touto protilátkou úspěšně léčí). Je na stejném principu ale na rozdíl od Keytrudy by v případě tohoto konkurenčního léku nemuselo jít o použití až v posledním stadiu (kdy již všechno selže), ale léčba přípravkem Opdivo by se mohla zahajovat ještě před aplikací léku Yervoy, takže by Opdivo Keytrudu, takříkajíc „přeskočil“.
Léčba PD-1 blokátorem
Je to k nevíře, ale již krátce po početí v nás začne řádit smrt. V našem útlém věku v nás denně umírá dvacet až třicet miliard buněk. V dospělosti to je dokonce 50 až 70 miliard buněk. Jde o řízenou buněčnou smrt. Buňkám ji ordinuje kaskáda enzymatiských dějů a procesu se říká apoptóza. Když ta selže, máme co do činění s rakovinou. Plánovaná smrt je tedy důležitou součástí života a chrání nás od té neplánované. Souvisí i s novou léčbou melanomu a vědci operují pojmem PD-1. Je to zkrácenina z anglického „programmed cell death protein 1”. V překladu to znamená, že jde o protein, který v programované buněčné smrti hraje první housle. Protein se vyskytuje na povrchu buněk a je sestaven z 288 aminokyselin. Jako každý správný protein, má i tento svůj gen. Tomu lidskému se říká PDCD1, což je pro nás nepodstatné, stejně jako je nepodstatné, že jeho produktem je membránový protein z rodiny immunoglobulinů. Zajímavější je, že asistuje na buňkách imunitního systému a to na tzv. T buňkách.
Jsou typem bílých krvinek, které mají v náplni práce vyhledávat a ničit nádory. PD-1 se jako receptor objevuje na aktivovaných T-buňkách. . U některých typů nádorů se proteinu PD-1 na T buňkách tvoří hodně a tlumí jejich množení. Ale nejen to. Zvyšuje u nich četnost spouštění jejich buněčné smrti. Tím počet našich obránců v krvi klesá. Jak se také ukázalo, nejde ale jen o T buňky. Protein PD-1 je i na mladých B buňkách a dokonce i na makrofázích. I u nich asistuje při jejich osudových diferenciacích. I když se o proteinu mluví jako o proteinu buněčné membrány, má dlouhé prsty. A nebo spíš by se hodilo říkat ocásek. Z povrchu membrány, kde slouží jako anténa (receptor) sahá až do cytoplazmy. Podle pokynů z vnějšku zprostředkovává uvnitř buňky řadu dějů, včetně naordinování zmíněné buněčné smrti. Právě k tomu dochází u některých rakovin a tehdy nám aktivace proteinu PD-1 je ku škodě – snižuje akceschopnost našeho imunitního systému. Na to se nové léky zaměřují. Jejich základem je protilátka. Ta proteinový receptor na povrchu buňky jakoby obalí a tím ho vyřadí ze hry. Proto se o těchto lécích mluví jako o blokátorech.
I když léčba protilátkou nebude všelékem na všechny typy melanomu, u té nejagresivnější a nejvíce smrtelné formy se jí to daří. Melanom je typ rakoviny, který začíná v pigmentových buňkách zvaných melanocyty. Ty nejsou jen v kůži, jak se většina z nás domnívá, ale i v očích, střevech,... A i když se traduje, že melanom je rakovina kůže, může vzniknout i jinde. Nepatří mezi časté rakoviny, uvádí se, že tvoří asi pět procent nádorů. Zato si to vynahrazuje agresivitou a tím, že na ní prakticky nic nezabírá. Stávající zkušenost je taková, že se u pacientů s metastázujícím melanomem pravděpodobnost celkového přežití počítá pouze v měsících. A jen jeden pacient ze čtyř žije od stanovení diagnózy déle než jeden rok. Tak to platilo zhruba třicet let. Nejnovější zprávy z výsledků léčby blokování PD-1 receptoru zní jak rajská hudba. U 72 % pacientů nádory začnou zmenšovat, u 34 % pacientů se počty nádorových buněk v tělech sníží o více než 30 %. A to nejdůležitější - již znovu nerostou! Tolik na lidech. Z pokusů na myších zase vyplývá, že by tato léčba měla pomáhat i u některých rakovin plic a močového měchýře...
VIDEO: Kathy Thomasové v 59 letech diagnostikovali melanom, prorostl do jater a prsu. Podstoupila řadu terapií, ale prakticky bez účinku. Vlasy jí vypadaly, zeslábla natolik, že se mohla pohybovat jen na kolečkovém křesle. Po léčbě protilátkou proti PD-1 proteinu se jí vrátila síla a každý měsíc jezdí do San Franciska za vnoučaty:
Prameny:
FDA
UCLA Jonsson Comprehensive Cancer Center