O.S.E.L. - „Hello Earth! Can you hear me?“ Philae se probudil z hibernace!
 „Hello Earth! Can you hear me?“ Philae se probudil z hibernace!
Po sedmi měsících mlčení se modulu podařilo nabít baterie na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a začít komunikovat s řídícím centrem.

 

Modul Philae (zadní pohled).  Kredit: ESA/ATG medialab
Modul Philae (zadní pohled). Kredit: ESA/ATG medialab

Signál dorazil do centra letové kontroly ESOC (European Space Operations Centre) v Darmstadtu včera kolem půl jedenácté večer našeho času. Philae odeslal více než 300 datových paketů o stavu vnitřních komponent a současně i údaje o situaci na povrchu jádra 67P. Komunikace trvala necelých devadesát sekund.

Elipsa přibližného dopadu podle dat zařízení CONSERT o rozměrech 16x160 metrů.  Kredit: Ellipse: ESA/Rosetta/Philae/CONSERT
Elipsa přibližného dopadu podle dat zařízení CONSERT o rozměrech 16x160 metrů. Kredit: Ellipse: ESA/Rosetta/Philae/CONSERT

Klíčová osoba letové kontroly a jeden z manažerů projektu, sympatický Stephan Ulamec, poskytl médiím základní informace: „Modul je v dobrém stavu, jeho provozní teplota je -35 °C [o deset víc, než je spodní hranice pro spolehlivé fungování palubní elektroniky], k dispozici je 24 wattů výkonu.“

Po 85 sekundách komunikace se zařízení opět přepnulo do režimu hibernace. Ovšem velmi zajímavé zjištění čekalo tým po analýze dat. Je zřejmé, že Philae se probral z hibernace už dříve, jen nebyl ve stavu kontaktovat letovou kontrolu.

V paměti modulu je více než 8000 datových paketů z nedávné historie! V těch jsou zaznamenány informace z posledních několika dní, kdy už modul evidentně sbíral určitá data. Jejich povahu se vědecký tým dozví při příštím navázání kontaktu.



Když se Štěstěna zasnoubí se starým Murphym

Letová kontrola DLR v Cologne. Kredit: https://www.dlr.de/dlr/en/
Letová kontrola DLR v Cologne. Kredit: https://www.dlr.de/dlr/en/

Připomeňme si jen krátce, že modul se odmlčel po přibližně šedesáti hodinách měření a vysílání 15. listopadu loňského roku v 01:15 středoevropského času. V důsledku nevydařeného přistání (selhaly některé mechanismy, které jej měly udržet na povrchu při velmi nízké gravitaci) se modul několikrát od povrchu odrazil a dopadl do jakési rokle či prolákliny, která byla bohužel v minulých měsících převážně ve stínu. Solární články modulu neměly možnost dobít interní baterie, a Philae se proto přepnul do režimu hibernace tak, jak byl naprogramován. Od 12. března začaly vědecké týmy ESA uspaný modul intenzivně hledat.
Po dlouhých sedm měsíců doufala nejen letová obsluha, ale i vědecká veřejnost, že v důsledku změny orientace komety ke Slunci dopadnou nakonec sluneční paprsky i do této oblasti alespoň na nějakou část kometárního dne (rotační perioda komety činí přibližně 12 hodin). Naposledy jsme modul Philae opustili v článku zde

Dráha komety 67P do prosince letošního roku. Kredit: https://www.livecometdata.com/
Dráha komety 67P do prosince letošního roku. Kredit: https://www.livecometdata.com/


I Murphyho zákony a kouzlo nechtěného můžou ovlivnit vesmírný výzkum. Díky nešťastnému přistání se vlastně posunula „záruční doba“ modulu Philae. Kdyby vše proběhlo tak, jak bylo plánováno, lander by už byl zřejmě mimo provoz. Teď však – pokud i v následujících dnech bude vše probíhat bez problémů – může kometární výzkum na povrchu jádra teprve začít. A bude daleko zajímavější, neboť kometa za toho více než půl roku ukousla velké sousto na své cestě k periheliu. Aktivita jádra vzrůstá přímo úměrně k nadšení vědeckého týmu ESOC. A my se máme na co těšit!

Montáž snímků „před“ a „po“ dosednutí Philae snímaná zařízením OSIRIS poblíž elipsy spočítané díky odezvám zařízení CONSERT na palubě Philae. Každý ze tří snímků zobrazuje plochu přibližně 20x20 metrů. Snímek vlevo byl pořízen 22. října 2014 ze vzdálenosti 10 km od centra komety ještě před dosednutím modulu. Další dva výřezy zobrazují stejnou oblast ze vzdálenosti 20 km po přistání.  Kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA
Montáž snímků „před“ a „po“ dosednutí Philae snímaná zařízením OSIRIS poblíž elipsy spočítané díky odezvám zařízení CONSERT na palubě Philae. Každý ze tří snímků zobrazuje plochu přibližně 20x20 metrů. Snímek vlevo byl pořízen 22. října 2014 ze vzdálenosti 10 km od centra komety ještě před dosednutím modulu. Další dva výřezy zobrazují stejnou oblast ze vzdálenosti 20 km po přistání. Kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA


Pojďme si po dlouhých měsících připomenout, kam se posunuly figurky na šachovnici sluneční soustavy. 67P/Čurjumov-Gerasimenko se teď nachází necelých 215 milionů km od Slunce (přibližně 1,43 au) a od Země činí její vzdálenost přes 300 milionů kilometrů. Jádro uhání vnitřním planetárním systémem rychlostí 31,3 km/s (112 641 km/h) relativně ke Slunci. Zpoždění signálu Země-Rosetta je v jednom směru 16 minut 55 sekund.


Vizuální lokalizace modulu?
Dnešní zpráva není vlastně úplně prvním překvapením. Před třemi dny se na stránkách ESA objevila zpráva, že pozemní tým možná identifikoval lander na povrchu jádra 67P. Analýzy byly nejednoznačné a zpráva velmi opatrná. Nicméně indicie toho, že je ESA na správné stopě, dávaly velkou naději. Ta se po třech dnech proměnila v čiré nadšení, které (doufejme) nebude zakaleno dalšími problémy.

Kombinací dat v rádiovém oboru mezi modulem a mateřskou sondou byla určena oblast možného dopadu Philae o rozměrech 16x160 metrů.  Kredit: ESA/Rosetta/Philae/CONSERT
Kombinací dat v rádiovém oboru mezi modulem a mateřskou sondou byla určena oblast možného dopadu Philae o rozměrech 16x160 metrů. Kredit: ESA

Na závěr se podívejme na některé záznamy zobrazovacího zařízení OSIRIS na palubě domovské sondy Rosetta po dlouhém pátrání. Fyzikální zákony chladného kosmického prostoru pracují většinou proti nám, ale v tomto případě nám zřejmě pomohly víc, než bychom byli schopni udělat my. Jádro komety se konečně na své cestě ke Slunci pootočilo správným směrem a my budeme moci být svědky prvního kometárního perihelia doslova „online“.

 

 

 


Co lepšího si můžeme v tomto tropickém letním čase přát až do okamžiku, než sonda New Horizons proletí za pár týdnů jako první pozemské umělé těleso systémem Pluta? V oblasti vesmírného výzkumu rozhodně žádná „okurková sezóna“ nehrozí. Čekají nás dozajista přelomové okamžiky!

 



VIDEO: Slibný kandidát na možnou lokaci modulu, uveřejněný agenturou ESA před pár dny.




Zdroje

https://www.dlr.de/dlr/en/desktopdefault.aspx/tabid-10081/151_read-13900/#/gallery/2563

https://blogs.esa.int/rosetta/2015/06/14/rosettas-lander-philae-wakes-up-from-hibernation/

https://www.universetoday.com/120825/philae-wakes-up-makes-contact/

https://www.livecometdata.com/comets/67p-churyumov-gerasimenko/

https://blogs.esa.int/rosetta/2015/06/11/the-quest-to-find-philae-2/


Autor: Vladimír Pecha
Datum:14.06.2015