Tým Stephena Suomiho z US National Institute of Child Health and Human Development v americké Bethesdě potvrdil výzkumem na makacích výsledky, které se už delší dobu rýsují z výzkumu chování lidských kriminálníků. Už v roce 2002 upoutala odbornou i laickou veřejnost studie týmu vedeného Terrie Moffitovou z Institute of Psychiatry při londýnské King´s College studie zkoumající osudy 1037 dvacetiletých hochů z novozélandského Dunedinu. Moffitová prověřila hochy na varianty genu MAOA, podle kterého si naše tělo vyrábí monoaminoxidázu A, enzym potřebný k rozkladu molekul zprostředkovávajících přenos vzruchů mezi nervovými buňkami (neurotransmiterů, např. serotoninu). V populaci se vyskytuje gen v kratší a  delší formě, přičemž podle kratší formy genu se vytváří enzym s nižší aktivitou, který je při odbourávání neurotramsiterů „línější“. Při stresu neodbourává méně výkonný enzym dost neurotransmiterů a mozek jimi zůstává zaplaven. To vede k neadekvátním reakcím na stres, především pak k agresivnímu jednání. Moffitová ve své novozélandské studii prokázala, že se tento sklon plně projeví jen u hochů, kteří vyrůstají v neutěšených podmínkách, jsou týráni nebo zneužíváni. Pokud se rodiče o dítě starají dobře, krátká forma genu MAOA nemá na chování chlapce významný vliv.

Suomi zjistil u makaků totéž. Makaci s krátkou formou genu propadají agresivnímu chování jen v případě, že se jim nedostane náležité mateřské péče. Dobrá matka je může před negativním vlivem krátkého genu MAOA zachránit.

„Rodičovská péče je velice důležitá,“ říká Suomi. „Ovlivňuje nejen chování, ale i hormonální poměry v organismu potomka, biochemické procesy v jeho mozku, strukturu a funkci nervových obvodů v mozku a míru aktivity některých genů.“

Neadekvátní rodičovská péče může vývoj mozku v dětství nasměrovat k antisociálnímu chování, agresi a sebepoškozování. Toto „drsné“ chování má snad za úkol pomoci mláděti přežít bez matky. Suomi spekuluje o tom, že bychom mohli mít v dohledné době k dispozici léky, které by kompenzovaly škody vzniklé špatnou mateřskou péčí. Genetické testy by zase mohly odhalit děti, které jsou vystaveny zvýšenému riziku vzniku antisociálního chování, pokud jim nebude adekvátní rodičovská péče zajištěna. Bohužel, zodpovědný rodič zřejmě nebude jen tak k mání na lékařský předpis.

 Monoaminooxidáza – enzym zodpovědný za odbourávání molekul přenášejících vzruchy mezi nervovými buňkami.

 Dobrá opičí máma si s genetickým dědictvím svých potomků poradí.