O.S.E.L. - Změny v počtech ptáků v Evropě
 Změny v počtech ptáků v Evropě
Díky amatérským ornitologům z 18 zemí Evropy, kteří se účastní každoročního sčítání ptáků, získáváme představu o tom, jak ptáci reagují na změny životních podmínek vlivem změny klimatu a změn ve využívání krajiny. Některým ptačím druhům to svědčí a jejich populace rostou, jiné, zejména druhy přizpůsobené chladnějším podmínkám, ubývají.

Studie, která vychází 21. října 2015 v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, ukazuje, že dlouhodobě přibývají teplomilné druhy a ubývají druhy táhnoucí na velkou vzdálenost (tzv. dálkoví migranti) a druhy vázané na zemědělskou krajinu.

 

Ukazuje se také, že druhy se liší ve své reakci na změnu klimatu zejména podle toho, zda a kam na zimu táhnou. Teplé zimy mají příznivý vliv na stálé ptačí druhy, jako je např. šoupálek krátkoprstý nebo hrdlička zahradní. Druhy, které táhnou jen na kratší vzdáleností, jako je např. stehlík obecný nebo skřivan lesní, profitují zase z teplejšího jarního období. Změny klimatických podmínek v letním období mohou být příznivé i pro některé ptáky ze skupiny dálkových migrantů, jako celek však tato skupina ptačích druhů vykazuje dlouhodobý pokles stavů. Pozitivní vliv teplejšího počasí a vyšší produktivity prostředí se také netýká druhů adaptovaných na chladnější klimatické podmínky, mezi něž patří např. čečetka nebo linduška luční.

 

Šoupálek krátkoprstý, Jeho početním stavům teplé zimy prospívají. (Kredit: Wikipedia, Licence: CC BY-SA 2.5)
Šoupálek krátkoprstý, Jeho početním stavům teplé zimy prospívají. (Kredit: Wikipedia, Licence: CC BY-SA 2.5)
Stehlík obecný. Tomuto  pěveci z čeledi pěnkavovití prospívá z důvodu teplejších jar. (Kredit: Andreas Trepte, Wikipedia, licence CC BY-SA 2.5) 
Stehlík obecný.
Tento  pěvec z čeledi pěnkavovití prospívá, vyhovuje mu  teplejší jaro.
(Kredit: Andreas Trepte, Wikipedia,
licence CC BY-SA 2.5)
Čečetce zimní teplejší počasí moc k duhu nejde.  (Kredit: D. Gordon E. Robertson, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)
Čečetce zimní teplejší počasí moc k duhu nejde. (Kredit: D. Gordon E. Robertson, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)
Linduška luční. I její početní stavy od roku 1980 mírně klesají. (Kredit: Ken Billington, Wikipedia,  CC BY-SA 3.0)
Linduška luční.
Také  její početní stavy od roku 1980 mírně klesají.
(Kredit: Ken Billington, Wikipedia, CC BY-SA 3.0)

 

 


Sčítání ptáků jsou organizována v jednotlivých zemích a jejich evropskou koordinaci zajišťuje Česká společnost ornitologická. Kromě sčítání ptactva se ČSO též podílí na projektu Atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě (European Breeding Bird Atlas 2). Výstupem tohoto projektu budou mapy rozšíření všech cca 500 ptačích druhů hnízdících v Evropě, které budou zahrnovat údaje z více než 50 zemí. Ptáky v terénu mapuje v rámci tohoto projektu cca 50 tisíc převážně amatérských ornitologů. K programům budou ochránci jednat na semináři 2. až 5. listopadu v Mikulově.

Zpracováno podle materiálů České společnosti ornitologické www.birdlife.cz
Peter Søgaard Jørgensen, et al.,: Continent-scale global change attribution in European birds - combining annual and decadal time scales. Global Change Biology (2015), doi: 10.1111/gcb.13097


Autor: Redakce
Datum:21.10.2015