O.S.E.L. - Lunární vesnička jako nástupce ISS
 Lunární vesnička jako nástupce ISS
Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je potřeba vykonat ještě hodně práce. Mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Tím je Měsíc.

Zvětšit obrázek

Posledních několik desetiletí byl Měsíc poněkud stranou zájmu, ale to by se snadno mohlo změnit. O plánech na stálé osídlení Měsíce se rozpovídal i šéf ESA, Johann-Dietrich Wörner. Budoucí základnu by viděl jako vesnici ve smyslu místa, kde spolu různí lidé žijí a spolupracují. Byli by nejen různých národností, ale zejména různých zaměření. Vedle sebe by tak koexistovali čistě vědečtí pracovníci, ale možná i zájemci o těžbu místních surovin a turisté. Zatím není rozhodnuto nejen o přesném místě k vybudování vesnice, ale ani o typu oblasti.

 

Zvětšit obrázek
Stavba lunární vesničky. Zdroj:esa.int
Stavba lunární vesničky. Zdroj:esa.int



Kandidáti jsou dva: odvrácená strana Měsíce, ta by nabídla unikátní podmínky pro radioastronomii bez elektromagnetického smogu ze Země, což by umožnilo dohlédnout dále do vesmíru. Radioteleskopy by mohly být vyráběny 3D tiskem a to dokonce s využitím měsíčního regolitu. O tom bude ještě řeč níže. Druhým kandidátem na zbudování vesnice jsou měsíční póly. O nich se hodně psalo v souvislosti s výskytem vody, která by stála za využití a také s lepším energetickým zásobením solárními kolektory díky stálé přítomnosti slunečního svitu na vyvýšených místech. Vesnička by mohla sloužit jako zastávka pro budoucí průzkumníky vzdálenějšího vesmíru.

 

Zvětšit obrázek
3D tiskárna D-Shape při práci. Zdroj:esa.int
3D tiskárna D-Shape při práci. Zdroj:esa.int

Nabízí se otázka, proč vlastně jít na Měsíc, když se aktuálně pošilhává spíše po Marsu. Jak již bylo řečeno v úvodu, na lidský průzkum Marsu je třeba ještě vylepšit některé technologie a vymyslet některé zcela nové. Testovat by se mohly právě na Měsíci. Například ochrana proti radiaci – pokud ji zvládneme na Měsíci, tak ji zvládneme nejen na Marsu, ale i na mnohých dalších tělesech sluneční soustavy. Technologie pro využití místních surovin se při dobývání vzdálenějšího kosmu také neztratí. Obtíže, které přináší pobyt v nižší gravitaci, se dají na Měsíci také velice dobře zkoumat. Měsíc vyžaduje i vyšší level spolehlivosti techniky, protože se není možné vrátit na Zemi během několika hodin, nýbrž dnů.

 

Návrat na Měsíc má i jiný rozměr a to lidský. Odjakživa člověka poháněla touha po poznání, objevování neznámého a posouvání hranic možného.

A jak se vlastně myšlenka na zbudování lunární vesničky zrodila? Na loňské konferenci v americkém Colorado Spring debatovala řada odborníků na kosmonautiku o seznamu požadavků na budoucí kosmické aktivity. Kromě efektivnějšího využívání nízké oběžné dráhy Země pro experimenty v mikrogravitaci, se pro řadu dalších technologických a medicínských oborů začala jevit lunární základna jako velmi vhodná platforma.

Zvětšit obrázek
Možná podoba modulu. Servisní část s přechodovou komorou je vpravo, obytná nafukovací část je vlevo. Zdroj:esa.int
Možná podoba modulu. Servisní část s přechodovou komorou je vpravo, obytná nafukovací část je vlevo. Zdroj:esa.int

Přestože NASA vidí jako svůj hlavní cíl pilotovaný let k Marsu, její administrátor Charles Bolden myšlenku lunární vesničky podpořil. Vzhledem k aktivitám v cislunárním prostoru, které zahrnují lety lodi Orion a zřejmě i menší kosmickou stanici, by podobný projekt na povrchu Měsíce byl vhodným doplněním programu.

 

I ostatní partneři, kteří se v současnosti podílejí na provozu ISS se k myšlence komplexu na povrchu staví pozitivně a vidí ho jako možné pokračování cesty. Nabídka je otevřena i dalším dosud nezapojeným zemím včetně Číny. Tam zatím trochu drhne neochota amerického Kongresu spolupracovat s Číňany na společných kosmických projektech, čímž je v současné době hlavně ISS. Lunární vesnička by to však mohla změnit. Jasno by mělo být do konce roku.

 

Nyní se zaměříme na praktičtější stránku celého konceptu. Jednotlivé moduly by tvořily dvě části, obytná a servisní. Servisní vychází ze stávajících modulů pro ISS a také z některých technologií připravovaných přímo pro využití na Měsíci, testovaných například při NASA Desert Rats. Obytná část bude nafukovací, nad ní pak silná vrstva regolitu, fixovaná pomocí metody 3D tisku. Momentálně se v ESA testuje využití robota D-shape (viz obrázek), který z materiálu simulujícího měsíční regolit, tiskne různé objekty. Jak bylo uvedeno výše, tisknout by se měl nejen obal kosmických příbytků, ale i další objemnější objekty, například části radioteleskopů. Že bychom vytvořili na Měsíci malé Arecibo? D-shape se dnes využívá k tisku soch nebo umělých korálových útesů. Jeho nástupce se zřejmě stane kosmickým stavařem. Pro dopravu na povrch Měsíce se mohou využít landery vycházející z technologií pro evropský Lunar lander. Ten sice ESA jako konkrétní misi zamítla, ale vývoj technologií pro přesné přistávání pokračuje dál.

Knižní startér Vesmírné osudy

A ještě jedna otázka, jež bude tou klíčovou při rozhodování o realizaci a tou jsou finance. Náklady ještě nejsou známy, ale díky pokroku v technologiích, zapojení soukromých společností a právě možném využití místních zdrojů by cena měla být výrazně nižší než kolik stálo budování ISS. Astrobiolog NASA Chris McKay dokonce mluví o „pouhých“ deseti miliardách dolarů, za které by bylo možné malou základnu na Měsíci pořídit. I kdyby cena byla nakonec vyšší, přesto by mohla být jako mezinárodní projekt v možnostech omezených rozpočtů kosmických agentur.

 

Generální ředitel ESA, Johann-Dietrich Wörner pobýval minulý týden v Praze v rámci akce Living Planet Symposium 2016 a díky tomu jej budete moci vidět již tuto sobotu 21.5. na ČT24 ve 20:05 v Hydeparku Civilizace.

 

Zdroje informací:
https://www.esa.int/About_Us/DG_s_news_and_views/Moon_Village_humans_and_robots_together_on_the_Moon
https://futurism.com/colonize-moon-2022and-cost-less-aircraft-carrier/
https://www.esa.int/spaceinimages/Images/2013/01/D-Shape_printer

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/multi-dome_base_being_constructed2/12506598-1-eng-GB/Multi-dome_base_being_constructed.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/lunar_base_made_with_3d_printing/12501019-1-eng-GB/Lunar_base_made_with_3D_printing.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/multi-dome_base_being_constructed/12502111-1-eng-GB/Multi-dome_base_being_constructed.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/d-shape_printer/12501219-1-eng-GB/D-Shape_printer.jpg
https://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2013/01/3d-printed_lunar_base_design/12501079-1-eng-GB/3D-printed_lunar_base_design_fullwidth.png

Psáno pro Kosmonautix a osel.cz


Autor: Tomáš Kohout
Datum:19.05.2016