Odborníci už nějakou dobu bijí na poplach, že docházejí zásoby hélia. Je to vlastně paradox. Podle kosmologů hélium představuje asi 25 % veškeré hmoty ve známém vesmíru a je tak druhým nejhojnějším prvkem, hned po vodíku. Na Zemi je ale hélium velice vzácné. V pozemské atmosféře se vyskytuje jenom v naprosto minimálním množství. Pár procent hélia bývá v zemním plynu a vzácně vyvěrá trhlinami v zemi, například v oblasti Skalistých hor v severní Americe. Podle toho, co víme, tak veškeré hélium na Zemi vzniká při radioaktivním rozpadu atomů v zemské kůře.
Hélium používají hlavně lékaři a vědci. Chladí s ním medicínské přístroje a také třeba Velký hadronový srážeč LHC v CERNu. V NASA používají hélium jako součást raketových paliv, uplatní se i ve vzducholodích. Pokud by se nestalo něco zásadního, tak bychom stávající zásoby hélia vyčerpali někdy mezi lety 2030 a 2040. Nedostatek hélia je přitom natolik zneklidňující, že se už začínalo volat po zákazu plnění pouťových balónků tímto rozverným plynem. A jak jistě uznáte, když dojde na balónky, je to na pováženou!
Jak se ale zdá, na přísný zákaz pouťových balónků nakonec nedojde. Milovníci balónků mohou vyjádřit své díky vědeckému týmu, který vedl Chris Ballentine z Oxfordské univerzity. Jako první v historii cíleně vystopovali ohromné zásoby hélia. Až doposud jsme přitom zásoby hélia nacházeli jenom náhodně, jako oříšky pro Popelku. Ballentine a spol. objevili veliký rezervoár hélia v Tanzanii pod Velkou příkopovou propadlinou, v okolí mělkého slaného jezera Rukwa. Badatelé o tom informovali kolegy na Goldschmidtově geochemické konferenci, která v těchto dnech probíhá v japonské Jokohamě.
Ballentine a jeho spolupracovníci postupovali podobně jako prospektoři ropných polí. Sledovali stopy v geologii krajiny. Soustředili se přitom na horniny, v nichž může vznikat hélium, na mechanismus uvolňování hélia, a také na geologické struktury, v nichž by se mohlo hromadit velké množství hélia. A povedlo se. Objevené naleziště u jezera Rukwa podle vědců obsahuje 1,53 miliardy kubických metrů hélia. To je dost k naplnění 1,2 milionu zařízení pro magnetickou rezonanci nebo k uspokojení spotřeby hélia na celé planetě po dobu 7 let. Vědci vyšli z toho, že vulkanická aktivita ve Velké příkopové propadlině ohřívala zdejší horniny natolik, že z nich hélium dostala ven, a zároveň tu jsou podzemní jeskyně, kde se hélium mohlo hromadit. Geologové teď mohou podobným způsobem hledat nová naleziště hélia i jinde.
Podle Toma Dolphina, který je v této záležitosti mluvčím British Medical Association, jsme si před objevem magnetické rezonance vůbec nedovedli představit, kolik hélia budeme potřebovat pro klíčové diagnostické přístroje v medicíně. A kdo ví, kolik ho budeme potřebovat v budoucnu?
Dolphin sice nepopírá význam objevu nového zásadního naleziště hélia, jedním dechem ale varuje před přílišným uspokojením. Prý jsme si zatím koupili jen pár let času navíc. A Spotřeba hélia se může v budoucnu ještě zvyšovat. Podle Dolphina bychom se měli při pátrání po zásobách hélia zaměřit mimo Zemi. Na plynných obrech je hélia dost. Stačí jenom překonat ostych, doletět k Jupiteru a zahájit tam těžbu. Budoucnost čeká za dveřmi.
Video: Goldschmidt2014 - Wednesday Plenary, Chris Ballentine
Literatura
NewScientist 27. 6. 2016, Wikipedia (Helium).