Velmi těžké chemické prvky používáme každý den nebo o nich alespoň čteme. Jsou nedílnou součástí reality. Přesto je jejich vznik ve vesmíru stále zahalený tajemstvím, i když nějaké odpovědi už máme.
Prvky s velmi vysokým atomovým číslem podle všeho vznikají při velmi dramatických vesmírných událostech, jako jsou třeba srážky neutronových hvězd. Jenomže takové srážky jsou nesmírně vzácné a nejspíš by nevysvětlily všechno to zlato, platinu a další těžké prvky. Očividně nám schází celkový obrázek.
V poslední době se jako součást této rovnice objevuje nový, extrémní člen. Jsou to magnetary, extrémní neutronové hvězdy, které jsou samy o sobě už dost mimořádné. Vědce k nim nasměroval pozoruhodný případ magnetaru SGR 1806–20, který roce 2004 (z našeho pohledu) odpálil výjimečně masivní výtrysk gama záření.
Vědci tehdy kroutili hlavou a tento gama výtrysk zůstával záhadou. Anirudh Patel z americké Columbia University a jeho spolupracovníci s tímto výtryskem inspirovali a nabízejí jako další možnost vzniku těžkých prvků ve vesmíru extrémní události na magnetarech.
Analyzovali událost na magnetaru SGR 1806–20 z roku 2004, tedy s využitím archivních dat. Podle nich tehdy došlo k hvězdotřesení, které narušilo kůru magnetaru. V extrémní výhni těchto události mohlo dojít ke slavnému r – procesu a vzniky atomy těžkých prvků, které pak odpálil do okolního vesmíru zmíněný gama výtrysk, tehdy pozorovaný na Zemi.
Celé to trvalo jen pár sekund. Přesto ale při tom podle Patela a spol. vzniklo tolik atomů těžkých prvků, že to odpovídalo asi třetině hmoty planety Země.
##seznam_reklama##
Jako továrna na těžké prvky to není úplně špatné. Patelův tým odhaduje, že by magnetary mohly být zodpovědné za 1 až 10 procent prvků vyráběných r – procesem v Galaxii.
Vědci předpokládají, že podobné události, při nichž vznikají těžké prvky ve vesmíru, by měly být provázeny detekovatelnými gama výtrysky. Ačkoliv jen těžko říct, jak to bude s NASA dál, v současné době připravují vesmírný teleskop pro oblast „měkkého“ gama záření (0,2 až 5 MeV) Compton Spectrometer and Imager (COSI). Ten by měl hledat podobné zdroje gama záření. Jeho let do vesmíru se momentálně plánuje na srpen 2027.
Video: What is a Compton telescope?
Literatura